Jan Jelínek (kazatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Jelínek
Pplk Jan Jelinek.jpg
Narození 19. května 1912
Zelów
Military ensign of Vistula Flotilla of Congress Poland.svg Kongresové Polsko
Úmrtí 3. prosince 2009 (ve věku 97 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Zaměstnavatel Českobratrská církev evangelická
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (2019)
Nábož. vyznání protestantismus
Českobratrská církev evangelická
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jelínek (19. května 1912 Zelów3. prosince 2009 Praha) byl český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných za druhé světové války.[1] Dne 28. října 2019 mu prezident České republiky Miloš Zeman in memoriam propůjčil jedno z nejvyšších státních vyznamenání, a sice Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V době druhé světové války žil v komunitě volyňských Čechů, přesněji od roku 1937 žil v ukrajinském Kupičově jako kazatel. Pomáhal zde nejdříve Židům pronásledovaným Němci, později Ukrajincům a Polákům pronásledovaným ruskou armádou a Banderovci. Pomohl více než čtyřiceti lidem a zachránil nejméně deset životů. Pronásledované ukrýval na své faře.[1]

S manželkou později dobrovolně vstoupili do armády Ludvíka Svobody jako zdravotníci. S armádou se vrátili do Československa, kde se po skončení války usadili. V českých jednotkách získal několik válečných vyznamenání.

Kazatelské působení[editovat | editovat zdroj]

  • 1937–1944 Kupičov, SSSR (dnes Ukrajina)
  • 1944–1946 vojenská služba
  • 1947–1952 Kralovice (vikář pro Valeč)
  • 1952–1958 Podbořany (vikář)
  • 1958–1960 vězněn
  • od 1960 v civilním zaměstnání[3]

Po návratu do vlasti působil jako vikář (pomocný farář) ve Valči, Podbořanech a Oráčově. Upadl v nepřízeň komunistického režimu. Roku 1958 byl odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Po propuštění nemohl dále působit jako farář a směl vykonávat pouze dělnické profese. K pastorační činnosti se navrátil v Podbořanech a pokračoval v ní i po sametové revoluci roku 1989. Zemřel v roce 2009.[4][5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pouštěj chléb svůj po vodě – kniha vzpomínek[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HŘÍDEL, Jan. Farář Jan Jelínek za války zachránil desítky životů. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2008-07-22 [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. 
  2. NOVOTNÁ, Karolína. Vyznamenání na Hradě: Bílého lva dostal obuvník Baťa či exprezident Klaus. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-10-28 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  3. Církev v proměnách času, str. 292, vyd. Kalich v ÚCN, Praha 1969
  4. PAMĚŤ NÁRODA. Jan Jelínek (1912 - 2009) - Životopis [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. (česky) 
  5. článek ke 100. výročí narození, str. 23-27. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Pouštěj chléb svůj po vodě [online]. Exulant, spolek. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]