Oráčov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oráčov
Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
Znak obce OráčovVlajka obce Oráčov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 542202
Pověřená obec Jesenice
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 379 (2020)[1]
Rozloha 16,03 km²
Nadmořská výška 393 m n. m.
PSČ 270 32
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Oráčov 143
27032 Oráčov
ou_oracov@quick.cz
Starosta
Oficiální web: www.oracov.cz
Oráčov na mapě
Oráčov
Oráčov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Oráčov (německy Woratschen) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, v mírném svahu po pravé straně Rakovnického potoka zhruba 5,5 km východně od Jesenice a 11 km západně od Rakovníka. Žije zde 379[1] obyvatel. Při jižním okraji Oráčova prochází železniční trať 161 Rakovník – Bečov nad Teplou. Přibližně 1¾ km severně od Oráčova je v lokalitě Čížkov situována věznice Oráčov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Oráč ve významu Oráčův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Orachow (1295), Oraczow (1352), de Oracziewa (1385), z Woračowa (1418), Woraczowie (1542), Woracziow (1595) Woratschen (1785) a Oráčov nebo Woratschen (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy zde sídlil Odolen z Oráčova (Odolenus de Orachow), který pravděpodobně bydlel na malém hradě jihozápadně od vesnice. Od roku 1375 byla vesnice rozdělena mezi dva majitele. Jedním z nich byli petrohradští Janovicové, kterým se roku 1414 podařilo získat zbytek vsi a připojili ji k petrohradskému panství.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[4]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[6]
  • 1949 Karlovarský kraj, okres Podbořany[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Oráčov (něm. Woratschen, 569 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katolický kostel, evang.  kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] pekař, pokrývač, 4 řezníci, holič, 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, malíř, velkostatek, 4 mlýny, sedlář, zámečník, kovář, 3 krejčí, 2 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Woratschen, trafika, truhlář, 2 koláři.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 569 obyvatel (z toho 274 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 490 Němců a šest cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 46 lidí bylo evangelíky, devět patřilo k církvi izraelské, jeden k nezjišťovaným církvím a patnáct lidí bylo bez vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 606 obyvatel: 110 Čechoslováků, 490 Němců, jednoho Žida a pět cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale 44 lidí bylo evangelíky, 31 patřilo k církvi československé, jeden k církvi izraelské a devět bylo bez vyznání.[10]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Oráčov se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/228 Jesenice–Rakovník.
  • Železnice – Obec Oráčov leží na železniční trati 161 Rakovník – Bečov nad Teplou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávka Oráčov.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Rakovník – Jesenice – Žďár (v pracovních dnech 5 spojů) (dopravce ANEXIA). O víkendu byla obec bez autobusové dopravní obsluhy.
  • Železniční doprava – Po trati 161 mezi Rakovníkem a Jesenicí jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendech 8 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 283. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Oráčov – tvrz, s. 361. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 962-963. (česky a německy)
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]