Řevničov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řevničov
Ulice v Řevničově
Ulice v Řevničově
Znak obce ŘevničovVlajka obce Řevničov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020C 542351
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Pověřená obec Nové Strašecí
Historická země Čechy
Katastrální území Řevničov
Katastrální výměra 29,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 328 (2019)[1]
Nadmořská výška 457 m n. m.
PSČ 270 54 až 906 19
Zákl. sídelní jednotky 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Karlovarská 98
27054 Řevničov
Starosta Jiří Petráček
Oficiální web: www.revnicov.cz
E-mail: revnicov@quick.cz
Řevničov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Řevničov
Řevničov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Řevničov (lidově a do roku 1923 též úředně Řenčov) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Popis a poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází zhruba 4 km severozápadně od Nového Strašecí, 10 km severovýchodně od okresního města Rakovníka a 20 km zjz. od Slaného.

V obci je základní a mateřská škola.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řevničovská škola, vlevo od ní kostel sv. Petra a Pavla

Řevničov patří k nemnoha sídlům, u nichž je známo přesné datum jejich vzniku. Dne 4. listopadu 1325 vydal král Jan Lucemburský v bavorském Münnerstadtu latinsky psanou listinu, jíž jistého Přibyslava ze Štědré pověřil založením vesnice (villam Rzewniczow) podle purkrechtního práva; zakladatel přitom obdržel pro sebe i své dědice funkci rychtáře. Vesnice byla vyměřena na královském panství Křivoklát při již tehdy významné křižovatce cest.

V době husitských válek se u Řevničova 9. června 1434 odehrála husitská bitva pod vedením Jakoubka z Vřesovic, v níž se utkala s pány z Lanfridu plzeňského. Asi 150 padlých bylo pochováno u kostela svaté Markéty v nedaleké obci Kroučová.

Za třicetileté války byla obec vypálena a zpustla. Po válce má Řevničov pouhých 33 obyvatel. Roku 1658 obec získal Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, jemuž se podařilo znovu do vsi přivést osadníky, hospodáře a řemeslníky. Poté byla ves prodána nejvyššímu purkrabímu Království českého, Arnoštovi z Valdštejna. Poslední dědička krušovického panství z rodu Valdštejnů Josefa se provdala za knížete z Fürstenberka, čímž také Řevničov připadl do držení tohoto rodu[2] až do zrušení poddanství.

Rozvoj obce nastal především po r. 1812 po výstavbě nové silnice Slaný-Řevničov-Hořesedly-Karlovy Vary.

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci je původně gotický, barokně přestavěný kostel sv. Petra a Pavla, u něho kříž, při silnici směr Louny kaple sv. Anny, v zahradě mateřské školy pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Budova školy postavena roku 1884 podle architekta Rudolfa Štěcha ze Slaného. V roce 1927 byla otevřena sokolovna, adaptovaná z bývalého špýcharu fürstenberského dvora.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Řevničov (1717 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 autodopravci, 2 bednáři, biograf Sokol, brusič, cihelna, cukrář, 3 obchody s cukrovinkami, 5 obchodníků s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Řevničově, galanterie, obchod s umělými hnojivy, hodinář, 2 holiči, 9 hostinců, 2 obchodníci s chmelem, jednatelství, kamenický závod, 2  kapelníci, 3 koláři, konsumní družstvo, 4 kováři, 2 krejčí, obchod s květinami, obchod s materiálním zbožím, mlýn, 5 obuvníků, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, pletárna, pokrývač, 2 porodní asistentky, restaurace, 5 řezníků, sedlář, sklenář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Řevničov, 2 stavební hmoty, stavitel, výroba obuvnických svršků, 2 švadleny, 3 trafiky, 2  truhláři, 3 zámečníci.

Rok 1978[editovat | editovat zdroj]

Vloupáním do hájovny si zde 23. května 1978 bratranci Barešovi opatřili tři střelné zbraně, které následně použily při únosu autobusu s 39 studenty a řidičem. Jejich motivace byla dostat se za použití rukojmí na Západ, kde chtěli začít nový život.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Petra a Pavla
Kaple svaté Anny

Okolí obce[editovat | editovat zdroj]

Stromy na hoře Louštín

Do katastru obce, konkrétně do jeho jižní části, spadá také samota Horácká Lísa, někdejší hájovna, dnes je zde zahradnická prodejna. Na území Řevničova jihovýchodním směrem od obce poblíž Krušovic se nachází vrch Louštín (537 m n. m. s pozůstatky pravěkého hradiště a Malý Louštín 526 m n. m.) se zbytky zámecké zdi. Jižně od obce se rozkládá Přírodní rezervace Prameny Klíčavy. Asi 3 km jihovýchodně od obce je rekreační středisko u Buckého rybníka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/6 Praha - Karlovy Vary. Z obce vychází silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník.
  • Železnice – Železniční stanice Řevničov na trati Praha - Kladno - Rakovník leží přes 4 km daleko od obce a nemá tudíž pro obsluhu obce téměř žádný význam.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kladno, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Louny, Podbořany, Praha, Rakovník, Slaný, Žatec.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Břetislav Štorm (1907–1960), Ing.arch, architekt, výtvarník, památkář, heraldik, prozaik, odborný publicista
  • František Josef Hlaváček (1853-1937), původně horník, novinář, autor sociální poezie, povídek, dělnických textů a českého textu Písně práce
  • Antonín Hajný (1917-1989), učitel, kulturní pracovník a regionální publicista
  • Rudolf Janota (1885-1945), doc., hydrolog, půdoznalec, vysokoškolský pedagog, odborný publicista.
  • Adolf Štys (1865-1942), prof., ing., RTDr., konstruktér
  • Lubomír Vent (1928-2008), doc., ing., CSc., chmelařský odborník
  • Václav Vosyka (1880-1953), hudební pedagog a skladatel, sbormistr, dirigent, odborný publicista, středoškolský pedagog
  • Soter Vonášek (1891-1953), malíř (krajinář), středoškolský pedagog, v letech 1942-1953 žil a tvořil v Řevničově
  • Pobýval zde krátce budoucí československý prezident Edvard Beneš, v roce 1915 patrně odtud odjížděl do emigrace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Historie Řevničova na www.turistika.cz
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1518. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 650 let Řevničova. Řevničov: MNV, 1975.
  • BÁRTA, Milan. Tajemná přestřelka u Řevničova - nevyjasněná úmrtí z roku 1952. Město a region v dramatickém století - Slaný a Slánsko ve XX. století. Slaný: Knihovna Václava Štecha ve Slaném, 2014. 157-164. ISBN 978-80-905346-2-9.
  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Útěk Edvarda Beneše z Řevničova. Raport, 2010, roč. 20, č. 43, s. 7.
  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Útěk Edvarda Beneše z Řevničova. Raport. 2010, roč. 20, č. 44, s. 7.
  • BOUKAL, Jan. Bitva u Řevničova (1434). Věstník Musejního spolku Královského města Rakovníka a okresu Rakovnického. 2015, roč. 53, s. 3-[7].
  • DOBNER, Libor. Řevničov: obec a její historie. Slánské listy. 2009, roč. 17, č. 2), s. 10.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]