Zbečno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zbečno
Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec.
Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec.
Znak obce ZbečnoVlajka obce Zbečno
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020C 542610
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Pověřená obec Křivoklát
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,14 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 559 (2019)[1]
Nadmořská výška 235 m n. m.
PSČ 270 24
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Zbečno 7
270 24 Zbečno
Starosta Ing. Jiří Těhan, MBA
Oficiální web: www.obec-zbecno.cz
Email: obeczbecno@iol.cz
Zbečno v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Zbečno
Zbečno
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zbečno se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, v údolí řeky Berounky zhruba 15 km jihovýchodně od Rakovníka, 14 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 559[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1003 (tedy nedlouho po první zmínce o přemyslovském hradišti na Křivoklátu). V Kosmově kronice je ves zmíněna v pověsti o knížeti Krokovi.

V prosinci roku 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II., jehož osnovateli byli pravděpodobně členové rodu Vršovců.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Zbečno (875 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] výroba cementového zboží, holič, 4 hostince, kapelník, kolář, 2 košíkáři, kovář, 4 krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 2 povozníci, 12 rolníků, 4 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbečno, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 3 truhláři, obchod s uhlím, obchod s uzenářským zbožím, zahradnictví, obchod se zemskými plodinami.

V obci Újezd nad Zbečnem (přísl. Pohořelec, 397 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 cihelny, 2 hostince, kovář, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina
  • Kostel svatého Martina na návsi byl vysvěcen roku 1350.
  • Hamousův statek č.p. 22 – roubený statek z 16. až 18. století. Postaven byl z dubového a jedlového dřeva. Po nějakou dobu sloužil i jako krčma a rychta. Do roku 1992 byl soukromý, od té doby je ve správě NPÚ. Zvenku je stavba nenápadná, cenné jsou však její interiéry. Proti vchodu zaujme černá kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je velká obytná místnost hospodáře a z ní se projde do malé světnice, která sloužila jako kuchyně hospodyně. V levé části budovy jsou dvě komory nad sebou. Horní komora sloužila ke skladování úrody, dolní ke skladování postrojů a nářadí. Součástí komplexu jsou i dva malé klenuté sklepy, výměnek, konírna a ovčín.
  • Masarykův most přes řeku Berounku pojmenovaný po prvním československém prezidentovi spojuje obec Zbečno na levém břehu s nádražím na pravém břehu. Postaven byl v letech 19241925. Most má tři pole (37–50 metrů). Cena za most se vyšplhala na částku 1,7 milionu Kčs. Pamětní deska informuje: „Masarykův most postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského. Za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru Ing. Josefem Hartem a stavbu provedl Ing. Emil Štěrba v Berouně za dozoru zemského technika Ing. Františka Widemanna.
  • Druhý most, neveřejný, vede od nádraží Zbečno (v Újezdě nad Zbečnem) k sýkořickému lomu.
  • Fara na návsi
  • Rychta na náměstí
  • Kaplička „na Riviéře“ stojí na místě, kde byl 20. prosince 1100 zraněn český kníže Břetislav II. (vládl 1092–1100). Nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. se vracel z lovu na dvorec ve Zbečně. Údajně si na něj počíhal vrah jménem Lork, kterého si najali Vršovci. Kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Na kapli je pamětní deska s textem: „Zde byl roku 1100 zavražděn kníže český Břetislav II. od jistého Lorka najatého Vršovci, když se z lovu vracel na svůj lovčí hrádek Zbečno.
  • V katastru místní části Újezd nad Zbečnem se rozkládá přírodní rezervace Stříbrný luh.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Zbečno se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

  • Zbečno (levý břeh Berounky, včetně údolí Štíhlice a Klíčavy, samoty Novina, vyhlídky Pěnčina atd.)
  • Újezd nad Zbečnem (pravý břeh Berounky, včetně železniční stanice Zbečno a zastávky Újezd nad Zbečnem, osady Pohořelec a chatových osad uvnitř zákrutu Berounky)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
  • Železnice – Obec Zbečno leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. Na území obce leží železniční stanice Zbečno.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno(v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 174 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1910. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1757. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]