Hořesedly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hořesedly
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak obce HořesedlyVlajka obce Hořesedly
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 541729
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 422 (2020)[1]
Rozloha 5,84 km²
Katastrální území Hořesedly
Nadmořská výška 379 m n. m.
PSČ 270 04
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hořesedly 92
270 04 Hořesedly
horesedly@knezevesko.cz
Starostka Jiřina Milerová
Oficiální web: www.obec-horesedly.cz
Hořesedly na mapě
Hořesedly
Hořesedly
Další údaje
Kód části obce 45101
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hořesedly (něm. Horosedl) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 11 km severozápadně od Rakovníka. Žije zde 422[1] obyvatel. Obcí prochází silnice I/6, spojující Prahu a Karlovy Vary.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316 (Johannes de Horsusedl). Název znamená „ves hořesedlů“, tj. lidí usedlých nahoře.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[3]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[4]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Hořesedly (něm. Horosedl, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] pekař, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Horosedl), 3 řezníci, 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 4 rolníci, 2 mlýny, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Horosedl, trafika, 3 truhláři, kolář.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 594 obyvatel (z toho 269 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 469 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků, pěti členů církve československé, jednoho žida a jedenácti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 776 obyvatel: 253 Čechoslováků, 516 Němců a sedm cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, dva příslušníci jiných církví a 52 lidí bez vyznání.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince na návsi

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha - Karlovy Vary.
  • Železnice – Železniční trať na území obce není. Železniční zastávka Hořesedly vzdálená 3 km od středu obce leží na území obce Kněževes, jedná se o Trať 126 Rakovník - Louny.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Sokolov. V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
  • Železniční doprava – Zastávkou Hořesedly jezdilo v pracovní dny 10 párů osobních vlaků, o víkendech 9 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 696. 
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 358. (česky a německy)
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]