Hořesedly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hořesedly
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak obce HořesedlyVlajka obce Hořesedly
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020C 541729
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRakovník
Okres (LAU 1)Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel417 (2022)[1]
Rozloha5,84 km²
Katastrální územíHořesedly
Nadmořská výška379 m n. m.
PSČ270 04
Počet domů132 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHořesedly 92
270 04 Hořesedly
horesedly@knezevesko.cz
StarostkaJiřina Milerová
Oficiální web: www.obec-horesedly.cz
Hořesedly na mapě
Hořesedly
Hořesedly
Další údaje
Kód obce541729
Kód části obce45101
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hořesedly (německy Horosedl) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba jedenáct kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije zde 417[1] obyvatel. Obcí prochází silnice I/6 z Prahy do Karlových Varů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen staročeského přídavného jména hořě (nahoře), ve významu ves hořesedlů, tj. lidí usedlých nahoře. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Horsusedl (1316), Horussedel (1360), Horzesedl (1352–1367), Horziesedl (1369–1405), Horzisedl (1398), Horziesedel (1398), Horziessedl (1418), Horosedly (1479, 1579), Horosedl a Hřesedl (1785), Horosedl (1845) a Hořesedly nebo německy Horosedl (1854).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hořesedlech pochází z roku 1316, kdy ve vsi žil vladyka Jan z Hořesedel.[4] V letech 1355–1418 se o ni dělil děkan a kanovníci královské kaple Všech Svatých na Pražském hradě s vladyckým rodem, z jehož členů jsou známi Jindřich Hes z Hořesedel (1397 a 1399) nebo Zbyněk z Hořesedel (1407–1436). Je však možné, že vladykové měli v nájmu některé církevní statky. Roku 1420 vesnici dostali od krále Zikmunda bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat.[5] Oba dva však přestoupili k husitství a král Zikmund proto jejich statek zastavil svým dalším věřitelům.[4]

V šestnáctém století některý ze zástavních držitelů založil hořesedelskou tvrz. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl buď Mikuláš z Polenska (v Hořesedlech od roku 1529), nebo po roce 1539 Jan Myška ze Žlunic.[4] Když v roce 1568 zemřel, vyplatila královská komora vesnici od jeho synů ze zástavy a převedla ji do dědičného vlastnictví Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě.[5] První zmínka o tvrzi je z roku 1579, kdy ji Jaroslav prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic na Kolešovicích. Za něj tvrz nejspíš zpustla. Havlův syn Zdislav Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl hořesedelský statek zkonfiskován. Roku 1623 jej koupil Jan Münich z Arzberku.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[6]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Hořesedly (něm. Horosedl, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] pekař, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Horosedl), 3 řezníci, 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 4 rolníci, 2 mlýny, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Horosedl, trafika, 3 truhláři, kolář.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 594 obyvatel (z toho 269 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 469 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků, pěti členů církve československé, jednoho žida a jedenácti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 776 obyvatel: 253 Čechoslováků, 516 Němců a sedm cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, dva příslušníci jiných církví a 52 lidí bez vyznání.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince na návsi

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha - Karlovy Vary.
  • Železnice – Železniční trať na území obce není. Železniční zastávka Hořesedly vzdálená tři kilometry od středu vesnice leží na území obce Kněževes na trati Most–Rakovník.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Sokolov. V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
  • Železniční doprava – Zastávkou Hořesedly jezdilo v pracovní dny deset párů osobních vlaků, o víkendech devět párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hořesedly, s. 696. 
  4. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hořesedly – tvrz, s. 142. 
  5. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Krakovce, s. 116. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 358. (česky a německy)
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]