Kněževes (okres Rakovník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kněževes
Celkový pohled od jihu
Celkový pohled od jihu
Znak městyse KněževesVlajka městyse Kněževes
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ020C 541877
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRakovník
Okres (LAU 1)Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 012 (2022)[1]
Rozloha12,57 km²
Katastrální územíKněževes u Rakovníka
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ270 01
Počet domů371 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseVáclavské náměstí 124
Kněževes
270 01 Kněževes u Rakovníka
knezeves@knezevesko.cz
StarostkaAlena Králičková
Oficiální web: www.mestys-knezeves.cz
Kněževes na mapě
Kněževes
Kněževes
Další údaje
Kód obce541877
Kód části obce66869
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněževes je městysokrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba osm kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovem kněz byl myšlen kníže. Německé jméno Pfaffendorf (popská nebo kněžská ves) vznikl chybným překladem původního českého názvu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Herndorf (1327, 1352, 1367–1385), Knyezwes (1352), Knyezewes (1361), Knyesewess (1363), Knyziewess (1365), Knyezewess a Herendorff (1375), Herrendorf (1399), Hernsdorff (okolo roku 1405), v Kněževsi (1517), Kněžoves (1530), Herrndorf, Pfaffendorf nebo Kniežowes (1785) a Herrndorf, Kněžowes a Pfaffendorf (1845).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský potvrdil tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu sv. Jakuba Většího v Kněževsi. Po celé trvání feudálního zřízení Kněževes náležela k panství Křivoklát, jehož majiteli byli ve starších dobách čeští panovníci.

Od 19. ledna 2007 obec užívá znak a vlajku.[4] 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol.  kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.[11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/227 Žatec–Rakovník. Okrajem katastrálního území městyse vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Kněževes leží na železniční železniční trati Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území městyse leží železniční zastávky Kněževes a Přílepy. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy, pouze se sezónními turistickými vlaky. Okraj správního území protíná železniční železniční trať Most–Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Na území městyse Kněževes leží železniční zastávka Hořesedly. V roce 2011 v městysi měly zastávku autobusové linky Rakovník–Kolešov (v pracovních dnech sedm spojů, o víkendech dva spoje), Rakovník – Hořesedly – Hořovičky – Kolešov (v pracovních dnech pět spojů) a Rakovník–Podbořany (v pracovních dnech tři spoje, dopravce ANEXIA).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jakuba Většího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kněževsi (okres Rakovník).
  • Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
  • Kostel svatého Jana Křtitele, směrem na severozápad z vesnice (na hřbitově)
  • Fara
  • Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty u fary
  • Hospoda

Železniční muzeum Kněževes[editovat | editovat zdroj]

Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly.[12] V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.[13]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256. 
  4. Udělené symboly – Kněževes; Znak a vlajka Kněževse
  5. Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 580. (česky, německy) 
  12. O nás [online]. Klub historie kolejové dopravy [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 
  13. SŮRA, Jan. Historický provoz na Kolešovce končí, kraj už neposlal dotaci. Zdopravy.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]