Kněževes (okres Rakovník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kněževes
Celkový pohled od jihu
Celkový pohled od jihu
Znak městyse KněževesVlajka městyse Kněževes
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 022 (2023)[1]
Rozloha12,56 km²[2]
Katastrální územíKněževes u Rakovníka
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ270 01
Počet domů371 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseVáclavské náměstí 124
Kněževes
270 01 Kněževes u Rakovníka
knezeves@knezevesko.cz
StarostaJan Vršecký
Oficiální web: www.mestys-knezeves.cz
Kněževes na mapě
Kněževes
Kněževes
Další údaje
Kód obce541877
Kód části obce66869
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněževes (německy Herrndorf) je městysokrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba osm kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovem kněz byl myšlen kníže. Německé jméno Pfaffendorf (popská nebo kněžská ves) vznikl chybným překladem původního českého názvu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Herndorf (1327, 1352, 1367–1385), Knyezwes (1352), Knyezewes (1361), Knyesewess (1363), Knyziewess (1365), Knyezewess a Herendorff (1375), Herrendorf (1399), Hernsdorff (okolo roku 1405), v Kněževsi (1517), Kněžoves (1530), Herrndorf, Pfaffendorf nebo Kniežowes (1785) a Herrndorf, Kněžowes a Pfaffendorf (1845).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kněževsi pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský věnoval tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba Většího. V době vlády stejného panovníka byla vesnice vysazena zákupním právem. Většina obyvatel tehdy mluvila německy, což dokládá stížnost z roku 1380, v níž si vesničané stěžovali, že nerozumí českému faráři. Ve stejné listině je doložen úřad rychtáře, kterým byl jakýsi Henslin.[5] Podle mladších opisů privilegia věnovaného králem Václavem IV. měl vesnici spravovat rychtář, kterému ve vsi patřil jeden svobodný lán, louka a krčma, u které mohli provozovat řemeslo řezník a pekař. Kromě toho rychtář mohl bezplatně využívat služby kováře, jehož kovárna byla obecní. Vesnice patřila ke křivoklátskému panství, a tamní purkrabí tak předsedal kněževeským soudům, během nichž ho musel rychtář hostit. Opis privilegia z roku 1580 uvádí Kněževes jako městečko.[6]

Během patnáctého století ve vsi převládli Češi. Roku 1516 byla Kněževes zastavena jako splátka za dluh 1 200 kop českých grošů Oplovi z Fictumu. Následujícího roku se obyvatelé Kněževsi a Lišan postavili proti nové vrchnosti, ale Oplovi vesnice zůstala až do jeho útěku ze země v roce 1530. Panovník ji potom zkonfiskoval a připojil zpět ke Křivoklátu. Během šestnáctého století byla vesnice často zastavována a v osmdesátých letech byla připojena ke Krušovicím. Císař Rudolf II. roku 1595 vesničanům potvrdil stará práva a snížil robotní a další povinnosti vůči vrchnosti.[6]

Zemědělský charakter si vesnice uchovala zcela agrární charakter. Ačkoliv byla označena jako městečko už v šestnáctém století, povýšena na něj byla až roku 1897.[5] Od 19. ledna 2007 obec užívá znak a vlajku.[7] 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol.  kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 168 1 540 1 528 1 688 1 611 1 784 1 691 1 136 1 151 1 067 1 026 945 932 932 962
Počet domů 155 189 201 227 248 281 339 352 330 324 300 329 339 353 371

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/227 Žatec–Rakovník. Okrajem katastrálního území městyse vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Kněževes leží na železniční železniční trati Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území městyse leží železniční zastávky Kněževes a Přílepy. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy, pouze se sezónními turistickými vlaky. Okraj správního území protíná železniční železniční trať Most–Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Na území městyse Kněževes leží železniční zastávka Hořesedly. V roce 2011 v městysi měly zastávku autobusové linky Rakovník–Kolešov (v pracovních dnech sedm spojů, o víkendech dva spoje), Rakovník – Hořesedly – Hořovičky – Kolešov (v pracovních dnech pět spojů) a Rakovník–Podbořany (v pracovních dnech tři spoje, dopravce ANEXIA).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jakuba Většího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kněževsi (okres Rakovník).

V Kněževsi stojí pět památkově chráněných objektů. Dominantou Václavského náměstí je barokní kostel svatého Jakuba Většího, jehož dochovaná podoba je výsledkem přestavby po požáru v roce 1721. Druhý kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli se nachází na hřbitově severozápadně od vesnice.

Severně od kostela stojí barokní budova fary s pěti okenními osami z roku 1730.[17] Patří k ní další hospodářské budovy postavené izolovaně kolem úzkého dvora.[18] Před farou je umístěn pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty.[19] Na jižním okraji návsi se nachází areál zájezdního hostince.

Železniční muzeum Kněževes[editovat | editovat zdroj]

Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly.[20] V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.[21]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Hornof (1840–1874), učitel, spisovatel, překladatel z němčiny, zakladatel místní knihovny
  • Martin Bohumil Hornof (1844–1902), učitel, spisovatel, skladatel sborové a církevní hudby, bratr Václava
  • Věra Kadlecová (1913–2002), česká oftalmoložka
  • Věněk Šilhán (1927–2009), český politik a ekonom
  • Jiří Brabec (* 1929), literární kritik a historik
  • Rudolf Máša (1880-1954), český redaktor, překladatel, autor odborné literatury, publicista a knihovník

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256. 
  5. a b VESELÝ, Jan; NACHTMANNOVÁ, Alena; KYPTA, Jan. Raně novověký hostinec v Kněževsi u Rakovníka. Památky středních Čech. 2021, čís. 1, s. 8. Dále jen Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021). ISSN 0862-1586. 
  6. a b Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021), s. 9.
  7. Udělené symboly – Kněževes; Znak a vlajka Kněževse Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine.
  8. Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 580. (česky, německy) 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  17. ANTONÍN, Cechner. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 30. 
  18. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. 
  19. Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. 
  20. O nás [online]. Klub historie kolejové dopravy [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 
  21. SŮRA, Jan. Historický provoz na Kolešovce končí, kraj už neposlal dotaci. Zdopravy.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]