Mutějovice
| Mutějovice | |
|---|---|
 Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel svatého Václava | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′40″ s. š., 13°42′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 823 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,21 km²[2] |
| Nadmořská výška | 386 m n. m. |
| PSČ | 270 07 |
| Počet domů | 346 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Malá Strana 190 270 07 Mutějovice obec@mutejovice.cz |
| Starosta | Martin Pinka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Mutějovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542121 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Mutějovice (německy Mutowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba deset kilometrů severně od Rakovníka. Žije zde 823[1] obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch Zadní Rovina (524 metrů).
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen od osobního jména Mutěj ve významu ves lidí Mutějových.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Okolí vesnice bylo lidmi využíváno už v mladém paleolitu. Archeolog Friedrich Hammer na okolních polích a chmelnicích identifikoval pět lokalit, na kterých se vyskytuje štípaná industrie kultury aurignacienu. On a další badatelé získali soubor nástrojů vyrobených z baltského pazourku a bečovského křemence. Nálezy jsou uloženy v Muzeu T. G. M Rakovník.[5] Další pravěká lokalita z období pozdního paleolitu byla popsána na okraji vesnice v místě s pomístním názvem Na Liščinách.[6]
První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel svatého Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.
Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.
Novodobé dějiny[editovat | editovat zdroj]
Po Mnichovské dohodě, jíž muselo na podzim 1938 Československo odstoupit nacistickému Německu velkou část svého území, se Mutějovice na sedm let staly poslední pohraniční obcí na české straně – sousední Kounov už ležel v Říši.
V roce 1983 se na sklizené chmelnici u Mutějovic konala akce Chmelnice, neoficiální tvůrčí sympózium výtvarných umělců s prvky land artu a postmoderny.[7][8][9]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi Mutějovice (1257 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, společenstvo smíšených živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cukrář, obchod s dobytkem, důl Union, galanterie, 2 holiči, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, Dělnický konsum, 2 kováři, 4 krejčí, 2 lakýrníci, malíř, mlýn, 2 pekaři, porodní asistentka, 7 rolníků, 2 řezníci, sadař, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mutějovice, 5 švadlen, 2 trafiky, truhlář, zahradnictví, zámečník, zubní ateliér.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[13]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vesnice stojí na jižním okraji přírodního parku Džbán, jeho hranice zde vede podél silnice z Kounova do Hředlí.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Mutějovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:
- Mutějovice
- Lhota pod Džbánem
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do obce vedou silnice III. třídy. Obec leží na železniční trati Lužná u Rakovníka – Chomutov. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1870. Autobusová doprava – V obci zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kounov (linka 563), Ročov (linka 585), Rakovník (linky 563, 584, 585). Železniční zastávkou Mutějovice zastávka na trati 124 v roce 2021 jezdily denně tři páry osobních vlaků.[16] Na trati 126 stojí ve vzdálenosti tři kilometry od středu obce železniční stanice Mutějovice, mezi Rakovníkem a Mostem jezdí třináct párů osobních vlaků.[17]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava
- Kostel svatého Prokopa
- Socha Panny Marie
- Zřícenina hradu Džbán
- Severně od vesnice, u silnice k mutějovickému nádraží, leží Čertův kámen. Patří mezi tzv. sluňáky neboli silkrety a vznikl silifikací pískovců uložených během paleogénu. Na kameni jsou patrné stopy po odstřelu.[18]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Gustav Kroupa (1857–1935), důlní inženýr a ředitel v uranových dolů Jáchymově, podporoval výzkumy Marie Curie-Sklodovské, při kterých objevila prvek radium, tím, že jí přenechával velké množství smolince (uraninitu)
- Adolf Truksa (1864–1944), spisovatel a překladatel
- Josef Mágr, sochař
- Vojtěch Tittelbach (1900–1971), malíř
- František Ometák (1912–1942), četnický strážmistr
- Hynek Roubík, akademik působící na České zemědělské univerzitě v Praze[19]
V Mutějovicích v závěru života žil a zemřel archeolog Friedrich Hammer (1899–1973).[20]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 158.
- ↑ MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán – krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 58. Džbán – krajina opukových plošin.
- ↑ Džbán – krajina opukových plošin, s. 62.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A–M. Svazek 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0521-8. Kapitola Chmelnice, s. 298–299.
- ↑ Události. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
- ↑ CHMELÍKOVÁ, Barbora. Sympozium na chmelnici v Mutějovicích 1983 a umění instalace. , 2004 [cit. 2020-07-02]. Master's thesis. Palacký University Olomouc, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 875. (česky a německy)
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k124.pdf/e5cbe9e5-7f92-4d5c-ae2a-d68326890503[nedostupný zdroj]
- ↑ https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k126.pdf/e7152f8a-3e6e-4e7c-813c-c49d7027b162[nedostupný zdroj]
- ↑ Džbán – krajina opukových plošin, s. 35.
- ↑ Čerstvý docent Hynek Roubík: „Rád vidím, když věci fungují a přinášejí praktický užitek“. Živá univerzita [online]. Česká zemědělská univerzita, 2021-12-07 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Hammer, Friedrich, 1899–1973 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-12-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mutějovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mutějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
