Srbeč
| Srbeč | |
|---|---|
 Celkový pohled na Srbeč z jihu, od mšecké silnice | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Strašecí |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′29″ s. š., 13°53′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 318 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,23 km²[2] |
| Katastrální území | Srbeč |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| PSČ | 270 65 |
| Počet domů | 151 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Srbeč 16 270 65 Srbeč obec.srbec@tiscali.cz |
| Starosta | Vít Řebík |
| Oficiální web | www |
 | |
  Srbeč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542431 |
| Kód části obce | 152897 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srbeč (německy Serbetsch) je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Nachází se čtyřicet kilometrů severozápadně od Prahy a osm kilometrů severně od Nového Strašecí. Žije v ní 318[1] obyvatel. Vesnicí protéká protéká Bakovský potok.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Krajina v okolí vesnice byla využívána už v pravěku. V letech 1991–1992 bylo archeologicky prozkoumáno výstavbou rodinných domů poškozené sídliště z doby laténské, které se nacházelo východně od kostela svatého Jakuba. Sídliště mělo podobu běžné osady, jejíž obyvatelé se živili zejména zemědělstvím a chovem dobytka. V osadě probíhalo zpracování švartny a snad také železa ze zdrojů získávaných v bezprostředním okolí vsi. Výrobky ze švartny sloužily k obchodování v oblasti širšího regionu.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227, tehdy jako Srbkův dvůr. Jméno upomíná na Lužické Srby, kteří ves založili jako kolonisté. Nejspíše přišli po německém vítězství v Lužici jako zajatci nebo přistěhovalci.[5]
Ve druhé polovině šestnáctého století vesnici získal Adam Hruška z Března s manželkou Evou z Reichu. Po jeho smrti v roce 1581 se vdova provdala za Matyáše Štampacha ze Štampachu, který sídlil ve Mšeci a roku 1591 Srbeč koupil od Jana, Adama a Karla Hrušků z Března, Eviných synů z prvního manželství.[6]
V obci Srbeč (540 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 cihelny, 2 obchody s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Srbči, holič, 4 hostince, kolář, 5 kovářů, 2 krejčí, malíř pokojů, 3 mlýny, 2 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 3 řezníci, sadař, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Srbeč, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Schwarzenberg, zámečník.[7]
Na silnici mezi obcemi Bdín a Srbeč byl 18. dubna 1945 hloubkovým letcem napaden nákladní automobil. Řidič zahynul a dva spolujezdci byli zraněni. Událost připomíná pomník na místě útoku.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 642 | 714 | 617 | 616 | 568 | 540 | 550 | 457 | 442 | 369 | 313 | 294 | 292 | 299 | 314 |
| Počet domů | 77 | 90 | 94 | 96 | 95 | 98 | 121 | 137 | 126 | 117 | 101 | 134 | 142 | 144 | 151 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Bdín, Dučice, Kalivody, Milý a Přerubenice.[11] Dne 13. června 2015 se měly v obci konat nové obecní volby.[12]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[13]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
- 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[14]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[15]
- 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[16]
- 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[17]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Do vesnice vede silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 z obce jezdily autobusové linky 583 (Milý, Bor – Mšec – Nové Strašecí), 588 (Milý, Bor – Slaný) a 628 (Řevničov – Mšec – Kladno).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ve středu vesnice stojí areál barokního zámku s hospodářským dvorem.
- Kostel Nejsvětější Trojice – poutní kostelík, stojící o samotě na lesnatém návrší jihozápadně od obce. Původem ze 16. století, barokně přestavěn kolem roku 1700, další úpravy v roce 1896.[18]
- Kostel svatého Jakuba Většího na návsi – původně gotický ze 14. století, novogoticky přestavěn v letech 1877 až 1880[18]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Jakub Fortin (1680–1763), architekt
- Karel Cífka (1871–1930), politik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel svatého Jakuba Většího
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ VENCLOVÁ, Natalie. Srbeč: příklad laténského výrobního sídliště. Památky archeologické. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 1999, čís. 1, s. 30, 54.
- ↑ FRINTA, Antonín. Česká jména lužickosrbského původu. Naše řeč. 1956, roč. 39, čís. 9–10, s. 258–267. Dostupné online [cit. 2017-10-16].
- ↑ Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1580. (česky, německy)
- ↑ Allied fighter-bombers. Hloubkaři [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 113, 219, 335, 461.
- ↑ V Kolodějích půjdou lidé znovu k volbám už 13. června. Koalice se rozpadla. Metro [online]. 2015-01-19 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- 1 2 Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 393.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srbeč na Wikimedia Commons - Galerie Srbeč na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Srbči v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Srbeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
