Hruškové z Března
| Hruškové z Března | |
|---|---|
| Země | Čechy |
| Vymření po meči | 17. století |
| Vymření po přeslici | 17. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hruškové z Března byli český šlechtický rod, který pocházel z Března u Postoloprt v okrese Louny. Byli příslušníky nižší šlechty (patřili k vladyckému stavu) a jejich statky se nacházely především v bývalém Žateckém kraji.
Jednotliví příslušníci rodu jsou doloženi v šestnáctém a sedmnáctém století, kdy se rodina rozdělila do několika hlavních větví: bitozeveské, želenické, cítolibské, choučské a lounské.[1] Zejména členové bitozeveské a cítolibské větve se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byli potrestáni ztrátou majetku. Řada z nich odešla do Saska. Posledním mužským příslušníkem rodu byl Rudolf Hruška z Března, který zemřel po roce 1660. V ženské linii rod přetrval déle, ale nakonec vymřel po přeslici před koncem sedmnáctého století.[2]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
V průběhu šestnáctého a sedmnáctého století Hruškům z Března patřily vesnice nebo jejich části: Bitozeves, Selibice, Lišany, Tvršice, Tatinná, Nečemice, Vidovle, Želenice, Srbeč, Milý, Hřešice, Kalivody, Selmice, Zbrašín, Peruc, Toužetín, Hořany, Líšťany a díl Hřivic.[1]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Hruškové z Března měli v erbu mluvící znamení: v červeném štítě se nacházela zlatá hruška na zelené stopce se dvěma nebo třemi[1] listy.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809.
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Svazek II. Praha: Akropolis, 1993. 189 s. ISBN 80-85770-04-0. Kapitola Hruškové z Března, s. 71–72.