Peruc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Peruc
Zámek v Peruci

Zámek v Peruci

znak obce Perucvlajka obce Perucznakvlajka

status: městys
LAU 2 (obec): CZ0424 566551
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (LAU 1): Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností: Louny
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 53,39 km²
počet obyvatel: 2199 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 335 m n. m.
PSČ: 439 07 až 440 01
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa úřadu městyse: Oldřichova 49
43907 Peruc
starosta / starostka: Ing. Radomír Bláha
Oficiální web: www.peruc.cz
E-mail: info@peruc.cz
Peruc na mapě
Peruc
Red pog.svg
Peruc
Zdroje k infoboxu a částem obce

Peruc je městys nacházející se v okrese Louny, na východ od okresního města a nedaleko řeky Ohře. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[1]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o Peruci jsou z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a Hroznata. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému klášteru na Strahově. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipesští (proslulí lapkové) a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové. Za Ledeburů byly na Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani, který také narýsoval plán kostela sv. Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny Ignáce Františka Platzera z doby kolem roku 1770. Do této doby se datuje i vznik zámeckého parku.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[3]

9. března 2007 převzali zámek noví majitelé pocházející z waleského Cardiffu, kteří jej od obce koupili za 19 milionů Kč. Do oprav se předpokládají investice až 150 milionů Kč, čelní fasádu zámku opravila obec už před prodejem.[4]

Peruc je také spojována se známou pověstí o Oldřichovi a Boženě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
Městys Peruc
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 4 124 4 491 4 691 4 962 5 160 4 930 4 974 3 612 3 390 3 043 2 565 2 085 2 068 2 118
Místní část Peruc
Obyvatelé 1 015 1 128 1 116 1 231 1 318 1 194 1 279 1 003 970 897 785 759 808 809
Domy 142 147 156 178 189 193 275 305 308 272 276 337 334 352
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Chrastín.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho 10. ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[7] Občanské sdružení Plutofest v Peruci pořádá více kulturních a zábavných akcí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Peruci.
  • Kostel svatého Petra a Pavla[8]
  • Zvonička – „vidlák“[9], stojí na náměstí
  • Boží muka[10] – nacházejí se před nákupním střediskem
  • Socha svatého Jana Nepomuckého[11] – stojí jižně od kostela
  • Pomník padlých v první světové válce[12] – na náměstí
  • Zámek[13] na náměstí E. Filly
  • Hospoda[14] – náměstí E. Filly čp. 19 – již zrušena
  • Radnice[15] – ul. Oldřichova čp. 49
  • Oldřichův dub – památný strom, roste nad potokem u silnice pod zámkem [16]
  • Borovice u studánky – památný strom, stojí na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“ za „dolejším mlýnem“[17]
  • Dub pod Perucí – památný strom, roste na okraji porostu ve svahu pod obcí Peruc poblíž Oldřichova dubu[18]

Části městyse[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
  • Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 346–347.  
  2. Plazík st.. Milénium Oldřicha a Boženy III. iperuc.cz [online]. 2003-03-10 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.  
  3. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  4. Perucký zámek koupili Britové. Chtějí v něm hotel. (idnes.cz, 8. 3. 2007)
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.  
  7. Perucký hudební festival Plutofest [online]. Plutofest, [cit. 2014-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 154843 : Kostel svatého Petra a Pavla. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 155052 : Zvonička. Památkový katalog. MonumNet: [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [4].  
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 155940 : Boží muka. Památkový katalog. MonumNet: [5]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [6].  
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 155055 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. MonumNet: [7]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [8].  
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 155319 : Pomník padlých v první světové válce. Památkový katalog. MonumNet: [9]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [10].  
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 154651 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet: [11]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [12].  
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 155380 : Hospoda. Památkový katalog. MonumNet: [13]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [14].  
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Katalogové číslo 123953 : Radnice. Památkový katalog. MonumNet: [15]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [16].  
  16. Oldřichův dub [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.  
  17. Borovice u studánky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.  
  18. Dub pod Perucí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]