Lenešice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lenešice
Kostel sv. Šimona a Judy
Znak obce LenešiceVlajka obce Lenešice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0424 566322
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Lenešice
Katastrální výměra 13,71 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 454 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 182 m n. m.
PSČ 439 23
Zákl. sídelní jednotky 4
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Knížete Václava 521
43923 Lenešice
Starosta Ing. Jan András
Oficiální web: www.ou-lenesice.cz
Email: obec@ou-lenesice.cz
Lenešice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Lenešice
Lenešice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lenešice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Roku 1324 jsou již Lenešice uváděny jako majetek postoloprtského kláštera. Lenešice však průběhem staletí vícekrát změnily majitele. Až do příchodu industriální éry byla obec v podstatě bezvýznamnou, byl v ní postaven pouze kostel sv. Šimona a Judy. V roce 2008 se zřítila jeho původní románská věž, takže z historického pohledu zbyla již jen loď, jejíž podoba vznikla až v letech 1800–1802, kdy byl kostel přestavěn. O postavení repliky zřícené věže se snaží místní spolek. Na prostranství před kostelem u silnice stojí socha sv. Václava z roku 1849. Na západní části návsi je situován barokní hospodářský dvůr se zámkem, který roku 1599 postavil Jiří Černín z Chuděnic. Nedaleko rybníka u silnice je mohutná dvoupatrová budova barokní sýpky. Naproti sýpce stojí výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[2]

Rozvoj obce přišel až v letech 1861–1863, kdy byla vystavěna silnice z Lenešic do Postoloprt. Výstavba železnice byla dokončena v roce 1872, přičemž nádražní budova byla vystavěna roku 1899. S novým dopravním napojením přišla do obce industriální éra, která z ní učinila důležité regionální průmyslové středisko. Postupně tu vznikla továrna na cikorku, rolnický akciový pivovar, koželužna, výrobna cementového zboží a tiskárna na plech.[3] Největší rozvoj a bohatství obci však přinesl v roce na počátku osmdesátých let 19. století vystavěný cukrovar. Od roku 1880 se tak Lenešičtí pyšnili jedním z nejvyšších oktogonálních komínů v Rakousku-Uhersku. Zdaleka viditelná dominanta cukrovaru byla dlouhá léta regionálním symbolem fortelu předchozích generací. V roce 2013 vedení obce rozhodlo o demolici této technické památky. Obec se tak odstřihla od své průmyslové minulosti a přišla svůj nadstandardní turistický potenciál. Mnohokrát přestavovaný barokní zámek se statkem jsou totiž veřejnosti nepřístupné a případným návštěvníkům lze nabídnout jen přírodní zajímavosti (velký Lenešický rybník, meandry Ohře). Na místě rozbořeného cukrovaru budou stát obyčejné rodinné domky. Demolice technické památky byla zásahem do panoramatu obce.

Asi 500 metrů jihovýchodně od Dolního mlýna stávala plnírna minerální vody prodávané ještě v šedesátých letech dvacátého století pod názvem Regulátor. Během první světové války chystali Schwarzenbergové zprovoznění koupelí, ale přes instalaci tří van v domku poblíž studny k zahájení provozu nedošlo.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Studny, ve kterých se jímala minerální voda, se nachází na okraji křídové kry ze středoturonských slínů a slínovců. Středně mineralizovaná sírno-hořečnatá voda s mineralizací 7–10 g.l−1 se jímala z hloubek okolo dvou metrů. Další výskyty minerálních vod jsou známé z oblasti jižně od Lenešic, kde mineralizace vody klesá směrem k Ohři. Lenešické prameny vznikají ve stejné hydrogeologické struktuře jako břvanská minerální voda Praga.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 882 1 466 1 790 1 856 2 018 2 141 2 539 1 779 1 779 1 591 1 379 1 206 1 313 1 401
Domy 136 151 186 186 215 291 452 500 478 469 432 484 499 535

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Cukrovar s třetím nejvyšším oktagonálním komínem v ČR (výška 73 metrů) z roku 1880. Komín byl zdemolován 16. května 2013.[7][8]
  • Kostel svatého Šimona a Judy byl postaven v románském slohu ve třináctém století, ale dochovaná podoba je barokní. Dne 3. července 2008 se zřítila kostelní věž, jejíž statika byla narušena při úpravě na počátku devatenáctého století. V roce 2011 byla zahájena její rekonstrukce s náklady odhadnutými na osmnáct miliónů korun.[9][10][11]
  • Sloup se sochou svatého Václava
  • V západní části vesnice stojí lenešický zámek založený okolo roku 1599 Jiřím Theobaldem Černínem.[12]
  • Místo úkrytu Václava Kůrky
  • Fara – dům čp. 35
  • Sýpka
  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého[13]
  • Jilm u Lenešické tůňky – památný strom, nachází se v břehovém porostu poblíž Lenešické tůně[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. http://www.ou-lenesice.cz/o-obci/pozvanka-do-lenesic/
  3. http://www.ou-lenesice.cz/o-obci/historie/
  4. a b KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Lenešice, s. 93–94. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. 
  7. http://www.fabriky.cz/kominy/k_cukrovar_lenesice
  8. http://lenos.cz
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lenešice, s. 221. 
  10. STRNADOVÁ, Mirka. Věž lenešického kostela pomaličku vstává z mrtvých. Žatecký a lounský deník [online]. 2011-10-13 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  11. KASSAL, Tomáš. Na Lounsku se zřítila věž kostela ze 13. století [online]. iDnes.cz, 2008-07-03 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  12. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Lenešice, s. 388–391. 
  13. Lenešice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 
  14. Jilm u Lenešické tůňky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]