Přeskočit na obsah

Podbořanský Rohozec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podbořanský Rohozec
Náves s kaplí svaté Notburgy
Náves s kaplí svaté Notburgy
Znak obce Podbořanský RohozecVlajka obce Podbořanský Rohozec
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel162 (2025)[1]
Rozloha8,96 km²[2]
Katastrální územíPodbořanský Rohozec
Nadmořská výška491 m n. m.
PSČ441 01
Počet domů75 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodbořanský Rohozec 6
441 01 Podbořany
prohozec@snadno.eu
StarostaMgr. Jiří Klouček
Oficiální webwww.prohozec.cz
Podbořanský Rohozec na mapě
Podbořanský Rohozec
Podbořanský Rohozec
Další údaje
Kód obce566608
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podbořanský Rohozec (do roku 1949 Německý Rohozec,[4] německy Deutsch Rust, dříve také Teutschenrust) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 162[1] obyvatel. Jihozápadně od vesnice pramení Dolánecký potok.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1424. V letech 1938 až 1945 byla tehdejší obec Německý Rohozec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Podle záměru zmenšení vojenského újezdu Hradiště se od 1. ledna 2016 připojila k obci Podhořanský Rohozec katastrální území Podbořanský Rohozec u Hradiště I a Podbořanský Rohozec u Hradiště II, čímž se pod správu obce dostalo sídlo Bukovina a drobné osady Střelnice a Ořkov. O obě území (celkem cca 7,238 km²) se zároveň rozšířil Ústecký kraj.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 598 obyvatel (z toho 262 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 581 Němců a šest cizinců. Až na čtyři evangelíky a dvacet židů se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 571 obyvatel: 39 Čechoslováků, 524 Němců, pět Židů a tři cizince. Většina byla římskými katolíky, ale žili zde také čtyři evangelíci, třináct židů a jeden člověk bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 603604554548583598571167216239180132129119
Domy 77808791959910780585848616141

Židovská komunita

[editovat | editovat zdroj]

Počátek židovského osídlení Podbořanského Rohozce (dříve Německého Rohozce) se datuje k polovině 17. století a následně kontinuálně pokračuje až do druhé světové války. Svého vrcholu dosáhlo v polovině 19. století, kdy židé (celkem 290 osob) v roce 1864 tvořili 50 % všech obyvatel obce. V obci existovaly tři židovské sídelní okrsky, které v první polovině 19. století sestávaly z přibližně 26 domů. Přibližně polovina židovských domů se v různých přestavbách dochovala. V obci postupně existovaly dvě synagogy; starší, z počátku 18. století, byla v roce 1816 nahrazena novější stavbou v jižní části návsi. K bohoslužbám byla využívána do první světové války, ve 30. letech došlo k její přestavbě na obytný dům a v roce 1956 byla zbořena. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z roku 1856, asi 300 metrů východně od centra obce, čítající na 90 náhrobků. Hřbitov byl zdevastován během druhé světové války a za minulého režimu.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Honební společenstvo Podbořanský Rohozec
  • Rohozecký spolek kultury
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
  9. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 300.
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Budiš – tvrz, s. 58.
  11. Dub v Podbořanském Rohozci [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
  12. Dub u Nové Vsi [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
  13. MARTÍNEK, Jiří. Eduard Glaser – Čech se zájmem o Jemen [online]. Hedvábná stezka, 2011-11-23 [cit. 2012-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-03.
  14. Bezirksschulinspektor Eduard Wenisch gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1929-02-19, roč. 102, čís. 43, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-05-25].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]