Vroutek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vroutek
Vroutek
Znak obce VroutekVlajka obce Vroutek
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0424 566934
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Podbořany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 52,72 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 843 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 332 m n. m.
PSČ 439 82 a 441 01
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 8
Katastrální území 7
Adresa městského úřadu náměstí Míru 166
43982 Vroutek
Starosta Jaromír Kubelka
Oficiální web: www.vroutek.net
Email: podatelna@vroutek.net
Vroutek v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vroutek
Vroutek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vroutek (německy Rudig nebo také Rüdig) je město pět kilometrů jižně od Podbořan v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel, z toho ve městě samotném asi 1600 obyvatel.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen ze slova vrutice, které vzniklo zpodstatněním přídavného jména vruta ve významu divoká, prudká nebo dravá voda. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Wrutek (1227–1408), Wrútek (1441), na Vroutek (1513, 1543), Wrauek (1628) nebo Rudig (1787).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období do roku 1918[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem Zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. Roku 1441 obsadili Žatečtí ze msty Jakoubkovi Vroutek a zdejší tvrz vypálili. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: Jiřík Údrčský z Údrče, Šebestián z Veitmile, Jindřich mladší Údrčský, Jan Valdeman z Lobkovic a ten roku 1588 přenechal Vroutek svému věřiteli Radoslavu z Vchynic. Roku 1589 koupili Vroutek Hrobčičtí z Hrobčic. Rod Hrobčických se do dějin Vroutku zapsal rozsáhlou opravou románského kostela původem z přelomu 12. a 13. století. Protože se roku 1618 zúčastnili v řadách nekatolické šlechty stavovského povstání proti císaři, byli po Bílé hoře potrestáni konfiskací majetku. Vroutek získal od císaře Ferdinanda II. někdy po roce 1630 velmi výhodně Heřman Černín z Chudenic, který jej připojil k petrohradskému panství

Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru roku 1599 lehla popelem velká část městečka, Během třicetileté války, roku 1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo.

V polovině 18. století se ve Vroutku nacházel pivovar, dva mlýny, škola. První škola byla pro německy mluví obyvatelstvo založena roku 1721. Od roku 1802 ve Vroutku působila vojenská posádka. Černínové drželi Vroutek do roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno a Vroutek se stal svobodným městečkem. K rozvoji obce také významně přispělo otevření železnice Plzeň–Žatec v roce 1873. Panský velkostatek ve Vroutku vlastnili Černínové až do roku 1918.

Po vzniku ČSR[editovat | editovat zdroj]

Během První republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Až roku 1922 byla založena česká škola, protože 95 % obyvatel bylo německé národnosti. Roku 1926 byl vztyčen pomník padlým z první světové války. Po Mnichovské dohodě byl Vroutek, jako součást Sudet, připojen k Třetí říši. Vroutek byl osvobozen začátkem května 1945 Rudou armádou. Jelikož většina obyvatelstva byla německé národnosti došlo i zde k tragickým událostem. Pod místním fotbalovým hřištěm byla zastřelana celá německá rodina včetně tří dětí ve věku jednoho roku až dvanácti let.[4] Po odsunu Němců přicházeli do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně. V sedmdesátých letech dvacátého století došlo ve Vroutku k demolicím mnoha domů a stavení. Což mělo za následek radikální změnu genia loci. Na uvolněných prostranstvích bylo postaveno kino, zdravotní středisko, nákupní středisko či prodejna SD Jednota. Avšak některá prostranství zůstala prázdná. V roce 1975 byl Pomník padlých z první světové války přesunut ze svého původního místa před kostelem svatého Jana Křtitele k hlavní křižovatce. Brzy po válce byly odstraněny původní německé nápisy, části žulových bloků a místo německé přilbice dodána pěticípá rudá hvězda, která byla po sametové revoluci opět odstraněna.

Status města byl Vroutku navrácen 23. ledna 2007. V současnosti (jaro 2014) je město Vroutek členem Svazku obcí Podbořansko, v územní působnosti MAS Vladař.

Období léta 1945[editovat | editovat zdroj]

Během divokého období po skončení druhé světové války se stalo ve Vroutku několik kontroverzních incidentů. Největší počet obětí měla poprava celé rodiny českých Němců včetně dětí. Podle zápisu StB z roku 1947, byl 19. června 1945 ubodán na Hlavní ulici ve Vroutku František Zelenka. Zelenka byl dosídlencem, který měl převzít do národní správy zdejší strojírenskou dílnu po místním Němci, který během války narukoval do Werhmachtu a jeho osud nebyl znám. Tchán tohoto muže, Vincenc Hertl, bodl Zelenku obuvnickýmnožem a smrtelně ho zranil. Hertlovi, podle vyšetřovacího spisu, manželka a dcera pomáhaly tak, že Františka Zelenku držely.

Incident vyšetřovali četníci a ozbrojenci z jednotky Černý lev, na místo se dostavil i okresní četnický velitel s pohotovostním oddílem, vedoucí úřadu Okresní správní komise v Podbořanech dr. Krása, okresní soudce JUDr. Ježek a úřední lékař Walter Zimmermann. Dr. Krása nařídil pro odstrašení a za nenávist vůči Čechům zastřelení útočníka Vincence Hertla (70 let), jeho manželky Marie Hertlové (65 let), dcery Gabriely Polákové (39 let) a jejích tří dětí: Manfréda Poláka (12 let), Ferdinanda Poláka (6 let) a Bernharda Poláka (1rok).[5][6] Popravu provedli ozbrojenci z jednotky Černý lev u starých kabin vedle fotbalového hřiště. Mrtvoly byly vloženy do hrobu v přilehlém pískovém lomu.[7]

V červnu byl zastřelen řezník Alois Šauer. Zabit byl zřejmě kvůli majetku a nebyl zapsán ani do knihy zemřelých. Bydlel v čp. 101 (dnes Domov pro seniory). Na jeho poněmčené jméno byl vystaven konfiskační dekret místním národním výborem. [8]

V létě byl zastřelen u hřbitovní zdi Heinrich Panhans (58 let).[9] Další vroutečtí občané byli zastřeleni 7. června při masové popravě 70 Němců u Valovského lesa poblíž Očihova, kteří byli vybráni z internace v táboře pro Němce v Podbořanech. Zavražděni byli Anton Eisenkolb (53 let), Rudolf Lifka, a Otto Tittelbach (27 let) – sekretář města. Dále byli zavražděni či zmizeli tito vroutečtí občané: Anton Kraus-učitel, Anton Lenz a Josef Urbanek. Ve Vroutku byl dále zastřelen policista Fritz Scheufler z Jesenice.[10]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vroutek se nachází na horním toku potoka Podhora u jihovýchodního úpatí Doupovských hor v Rakovnické pahorkatině. Přes město vede silnice č. 226 mezi Podbořany a Chýšemi. Sousední města jsou Buškovice a Podbořany na severu, Valov na severovýchodě, Mukoděly na jihovýchodě, Vidhostice na jihu, Drahonice, Vesce a Lužec na jihozápadě, Dětaň na západě a Kružín na severozápadě.

Jižně od města vyvěrá poblíž hranice s katastrálním území Mukoděly slabý minerální pramen s hydrogenuhličitanovou, sodno-vápenato-hořečnatou vodou. Voda obsahuje 1400 mg.l−1 oxidu uhličitého a má celkovou mineralizace asi 2 g.l−1.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13]
Město Vroutek
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 670 3 076 3 047 3 331 3 386 3 221 3 421 1 938 2 169 1 839 1 942 1 922 1 877 1 880
Místní část Vroutek
Obyvatelé 1 198 1 496 1 573 1 849 1 838 1 806 2 148 1 231 1 460 1 363 1 543 1 627 1 626 1 613
Domy 230 256 276 306 304 307 410 408 347 342 343 417 438 458

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí podniky Vodest Vroutek, [14] opravna vysokozdvižných vozíků značky Desta, dále vepřín ANIMO Žatec, či Pila Vroutek, Vroutex, gumárna, laminátovna a řada dalších drobných živnostníků.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

V letním období je Vroutek dějištěm několika hudebních a kulturních akcí pod širým nebem. K největším akcím patří open air festival Rock for Churchill[15], dále také Motorkářský sraz, Jakubské léto a Noc kostelů. Dále mezi tradiční kulturní akce patří Staročeské máje[16] a Masopust.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Vroutek má vybudovanou kompletní infrastrukturu, včetně zdravotního zařízení.[17] Ve městě je základní škola s kapacitou 400 žáků a mateřská škola pro 75 dětí.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Ve Vroutku funguje množství spolků a organizací: Sdružení Budíček, Vroutek lidem, dobrovolní hasiči, Fotbalový klub, myslivci, chovatelé, včelaři, rybáři, skauti, volejbalisté, zahrádkáři

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Románský kostel svatého Jakuba Většího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vroutku.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Gregor Ritzsch (1584–1643), rodák ze Skytal, knihtiskař a skladatel
  • Nicolas Bergmuller, mistr varhanář známý z roku 1752
  • Arnold Vogl (1821–1891), vroutecký rodák, hudební skladatel a profesor pražské konzervatoře
  • Jiří Beneš (1930–1995), vroutecký učitel a ředitel vroutecké ZŠ, školský inspektor, kronikář a malíř. V roce 2010 mu byl udělen titul Čestného občana města Vroutek
  • Doc. RNDr. Antonín Pyšek, Csc (1929–2002), botanik[20] byl předním odborníkem na ruderální a synantropní flóru a významně se podílel na jejím studiu v celoevropském měřítku. Publikoval přes 200 vědeckých prací, které měly velký technický význam. V roce 1998 byl zvolen čestným členem České botanické společnosti a byla mu udělena pamětní medaile ZČU

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Statistika [online]. Město Vroutek [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 636, 639. 
  4. http://www.wildevertreibung.de/Inhalt-der-Ausstellung-/Podersam-Podbooany-/body_podersam-podbooany-.html
  5. Zápis StB o události z roku 1947 dostupný online
  6. Zkrácený popis události pro Ministerstvo vnitra. Dostupný online
  7. Náčrtek místa popravy a umístění hrobů. Dostupný online
  8. http://www.sinagl.cz/z-korespondence/2150-jak-po-roce-1945-probihala-v-sudetech-likvidace-ceskych-obcanu-kteri-se-provinili-pouze-tim-ze-vlastnili-zajimavy-majetek.html.
  9. Kalckhoff, Andreas (ed.): Pravdou k smíření. "Případ Postoloprty" a jeho vyrovnání 1945–2010, s. 367
  10. http://www.heimatkreis-saaz.de/Aktuality-/dejiny-mesta-Zatce-/Kniha-Pravdou-k-smireni-/CZ.2.05.-Opferliste.pdf
  11. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 34. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  13. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  14. Přídavné zařízení Stavitelné vidlice s otočí o 360 stupňů. www.vodest.cz [online]. Vodest [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  15. http://www.rfch.cz/info/
  16. https://www.facebook.com/MajeVroutek/
  17. http://www.vroutek.net/o-meste/ostatni/ordinacni-hodiny-zs-vroutek/
  18. Česká románská architektura: Vroutek
  19. Lípa Doc. Antonína Pyška [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-06]. Dostupné online. 
  20. http://www.vroutek.net/o-meste/historie/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]