Šebestián z Veitmile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šebestián z Veitmile
Erb pánů z Veitmile
Erb pánů z Veitmile

Nejvyšší mincmistr Českého království
Ve funkci:
1542 – 1544
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Albrecht z Gutštejna na Kolíně
Nástupce Jan z Vitence na Tochovicích

Hejtman německých lén
Ve funkci:
1538 – ?
Panovník Ferdinand I.

Rada české komory
Ve funkci:
1527 – 1528
Panovník Ferdinand I.

Hejtman žateckého kraje
spolu s Jakubem Kyšperským z Vřesovic
Ve funkci:
1514 – ?
Panovník Vladislav II.

Narození 1490
Úmrtí 13. listopadu 1549
Choť Anna Glatzová ze Starého Dvora
Rodiče Beneš z Veitmile, Bonuše Caltová z Kamenné Hory
Děti Jan z Veitmile, Kříž z Veitmile
Profese vojenská osoba
Majetek Chomutov, Červený hrádek, Chomutov, Hněvín, Postoloprty aj.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šebestián z Veitmile (1490?13. listopadu 1549) byl český šlechtic z panského rodu Krabiců z Veitmile. Zastával několik významných úřadů ve službách krále Ferdinanda I. a působil jako horní podnikatel v Krušných horách.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Šebestián z Veitmile se narodil okolo roku 1490. Jeho rodiči byli Beneš z Veitmile a Bonuše, dcera Jana Calty z Kamenné Hory. Otec dosáhl povýšení vladyckého rodu do panského stavu. Šebestián měl tři bratry: Jana, Michala a Kryštofa. Roku 1516 se Šebestián z Veitmile oženil s Annou Glatzovou ze Starého Dvora. Narodili se jim synové Jan a Kříž.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako stoupenec krále Ferdinanda I. byl Šebestián z Veitmile v letech 1527–1528 radou české komory a v letech 1542–1544 zastával úřad nejvyššího mincmistra Českého království. Roku 1546 byl během Šmalkaldské války nejvyšším hejtmanem českého vojska, se kterým táhl do Saska, kde 1. listopadu 1546 zvítězil v bitvě u Ölsnitz. V lednu 1547 se účastnil tažení zemské hotovostiLabi.[1]

Za Veitmilů došlo v Krušných horách k výraznému rozvoji hornictví. Samotný Šebestián je spojován se založením horních měst Hora Svatého Šebestiána, ke kterému došlo nejspíše ve dvacátých letech šestnáctého století,[2] a Hora Svaté Kateřiny, která byla povýšena na město roku 1528.[3] V Chomutově zahájil Šebestián z Veitmile pozdně gotickou přestavbu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie[4] a v renesančním slohu pokračoval v úpravách chomutovského zámku.[5] V Postoloprtech založil tvrz, která byla předchůdkyní dochovaného zámku.[6]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Základem Šebestiánova majetku bylo chomutovské panství, které jeho otec získal do dědičného vlastnictví. Šebestián je z počátku držel spolu se svými bratry a strýci Ladislavem a Zikmundem, ale od roku 1529 se stal jediným majitelem. Sňatkem majetek rozšířil o červenohrádecké panství.[1] Kromě toho měl po otci v zástavním držení panství hradu Hněvín[7] a od roku 1514 také Postoloprty.[6] Kromě toho v roce 1519 získal spojené ervěnické panství,[8] v roce 1534 je v jeho držení uváděna tvrz ve Vrbce,[9] o pět let později koupil Okořín[10] a v roce 1548 také Kralupy u Chomutova a Vlčí.[11]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Sebestian Waytmillar z Waytmille a na Chomutowie je zmíněn a jeho erb je vyobrazen na Klaudiánově mapě, nejstarší tištěné mapě Čech z roku 1518.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 15. 
  2. URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 40. Dále jen Urban 2015. 
  3. Urban 2015, s. 16
  4. PACHNER, Jaroslav. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. Památky, příroda, život. 1994, čís. 4, s. 99. 
  5. Anděl 1984, s. 172
  6. a b Anděl 1984, s. 388
  7. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 333. Dale jen Anděl 1894. 
  8. Anděl 1984, s. 114
  9. Anděl 1984, s. 522
  10. Anděl 1984, s. 357
  11. Anděl 1984, s. 234, 515

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PACHNER, Jaroslav. Šebestián z Veitmile se zasloužil o rozvoj důlního podnikání. Chomutovské noviny. Březen 2017, čís. 3, s. 13. Dostupné online.