Slavětín (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slavětín
Panorama Slavětína s kopci Českého středohoří
Znak obce Slavětín
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0424 566713
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Louny
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,40 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 538 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 230 m n. m.
PSČ 439 09 až 440 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Na Městečku 50
Slavětín
43909 Slavětín nad Ohří
Starosta Jaroslav Jandl
Oficiální web: www.slavetin.info
Email: ouslavetin@mybox.cz
Slavětín v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Slavětín
Slavětín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavětín je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba 8 km východně od Loun. Žije v něm 538[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky obce sahají do doby románské. Podle kvádříkového zdiva v základech kostela se usuzuje na 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, kdy se připomíná jako opevněná (villa forensa) nebo jako opevněné sídlo (Oppidum forense)[2]. Seskupení těchto staveb bylo útočištěm v době válečného ohrožení, nazývá se refugium. Zbytek valu a středověké zdi se dochoval. Král Přemysl Otakar II. ves daroval pražským biskupům.

Na počátku 14. století ve městě založili vladykové ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833–1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.[3]

Rozkvět obce nastal od konce 13. století. Držitel sousedních panství Mikuláš I. Zajíc z Házmburka mimo jiné objednal do chrámu sv. Jakuba Většího gotické nástěnné malby. Druhá etapa rozvoje sahá do 15. až 16.století za Sokolů z Mor.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části mezi lety 1869 a 2011[5][6]
Městys Slavětín
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 689 664 693 769 780 853 896 655 621 577 495 423 423 463
Místní část Slavětín
Obyvatelé 557 539 552 610 629 670 735 529 515 501 447 385 390 439
Domy 95 97 102 107 112 136 184 194 200 160 141 182 187 215
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Kystra.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře.[7] Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor.
Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/239. Severně od zastavěné části prochází železniční trať Lovosice - Louny, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl III, Praha 1957
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Slavětín, s. 505. 
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  7. Jaroslav PEŠINA: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950
  8. Slavětín – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897.
  • Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.
  • Umělecké památky Čech, díl III., Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1979.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]