Slavětín (okres Louny)
| Slavětín | |
 Panorama Slavětína s kopci Českého středohoří | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0424 566713 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Louny |
| Okres (LAU 1) | Louny (CZ0424) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′3″ s. š., 13°54′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 585 (2020)[1] |
| Rozloha | 8,40 km² |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 439 09 až 440 01 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse |
Na Městečku 50 Slavětín 43909 Slavětín nad Ohří ouslavetin@mybox.cz |
| Starosta | Jaroslav Jandl |
|
Oficiální web: www | |
 | |
  Slavětín | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavětín je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba 8 km východně od Loun. Žije v něm 585[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky obce sahají do doby románské. Podle kvádříkového zdiva v základech kostela se usuzuje na 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, kdy se připomíná jako opevněná (villa forensa) nebo jako opevněné sídlo (Oppidum forense)[2]. Seskupení těchto staveb bylo útočištěm v době válečného ohrožení, nazývá se refugium. Zbytek valu a středověké zdi se dochoval. Král Přemysl Otakar II. ves daroval pražským biskupům.
Na počátku 14. století ve městě založili vladykové ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833–1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.[3]
Rozkvět obce nastal od konce 13. století. Držitel sousedních panství Mikuláš I. Zajíc z Házmburka mimo jiné objednal do chrámu sv. Jakuba Většího gotické nástěnné malby. Druhá etapa rozvoje sahá do 15. až 16. století za Sokolů z Mor.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Městys Slavětín | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 689 | 664 | 693 | 769 | 780 | 853 | 896 | 655 | 621 | 577 | 495 | 423 | 423 | 463 |
| Místní část Slavětín | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 557 | 539 | 552 | 610 | 629 | 670 | 735 | 529 | 515 | 501 | 447 | 385 | 390 | 439 |
| Domy | 95 | 97 | 102 | 107 | 112 | 136 | 184 | 194 | 200 | 160 | 141 | 182 | 187 | 215 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Kystra. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře.[7] Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor.
- Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.
- Kaple Navštívení Panny Marie u silnice k Veltěžím
- Na hřbitově jsou hroby malíře Jana Novopackého a básníka Konstantina Biebla
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Přestavěný rodný dům Konstantina Biebla s bustou a pamětní deskou na fasádě
- Fara čp. 14
- Sušárna
- Zemědělský dvůr čp. 1, tzv. Království
- Venkovská usedlost čp. 52 v Bieblově ulici[8]
- Menhir Baba
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městysem prochází silnice II/239. Severně od zastavěné části prochází železniční trať Lovosice - Louny, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Jakuba Většího
Interiér kostela svatého Jakuba Většího s bohatou gotickou výzdobou
Kaple Navštívení Panny Marie
Památný strom dřezovec trojtrnný ve Slavětíně
Rodný dům Konstantina Biebla
Hrob Konstantina Biebla
Menhir Baba u Slavětína
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Slavětín
- Kystra
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl III, Praha 1957
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Slavětín, s. 505.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Jaroslav PEŠINA: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950
- ↑ Slavětín – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897.
- Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.
- Umělecké památky Čech, díl III., Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1979.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětín na Wikimedia Commons - Slavětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
