Černčice (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černčice
Celkový pohled z Blšanského chlumu
Znak obce ČernčiceVlajka obce Černčice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0424 542628
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Černčice u Loun
Katastrální výměra 2,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 340 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 185 m n. m.
PSČ 439 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jiráskova 223
43901 Černčice
Starosta Ing. Jindřich Šus
Oficiální web: www.cerncice.cz
Email: starosta@cerncice.cz
Černčice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Černčice
Černčice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Černčice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V písemných pramenech se název obce poprvé objevuje v roce 1354, a to v příjmení lounského měšťana Mikuláše z Černčic.[2] V držbě Černčic se v patrimoniálním (vrchnostenském) období vystřídalo několik desítek šlechtických rodin. Z těch významnějších to byli Novohradští z Kolovrat, Sokolové z Mor, Lobkovicové, Zákostelští z Bílejova, Vřesovci, markrabata z Baden-Baden a od roku 1783 Schwarzenberkové. Od roku 1627 se Černčice natrvalo staly součástí rozsáhlého panství Vršovice.

Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala „seděním na Černčicích“. V tomto případě to byl ale panský dům, postavený poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956.[2] Lidově se mu přezdívalo Limburk, podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.

Roku 1833 žilo v Černčicích 250 obyvatel ve 41 domech. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici, vážící se k roku 1927, má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských železničních opraven. V důsledku toho nastal v Černčicích velký demografický přírůstek: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za první republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec druhé světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.

Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Louny.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 341 399 450 692 1 147 1 292 1 496 1 329 1 286 1 234 1 396 1 287 1 402 1 325
Domy 55 61 65 77 139 197 316 377 372 375 360 398 406 425

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Západní průčelí kostela sv. Vavřince
  • Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 12. století.[6] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[7] Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
  • Rozlehlý barokní hospodářský dvůr ze druhé poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v první polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, čp. 1.[8]
  • pomník obětem druhého odboje
  • venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
  • venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
  • venkovský dům čp. 26
  • Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice[9]

Kulturní instituce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2009 je v obci, v budově bývalé školy, otevřena Galerie Emila Juliše.[10] V galerii je umístěna stálá expozice věnovaná Julišově tvorbě. Kromě toho zde provozovatel galerie, Pavel R. Vejrážka, pořádá výstavy zaměřené na soudobé výtvarné umění.

Osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Chlouba František (1876 Černčice – 1943 Černčice). Komunistický politik, do roku 1921 člen sociální demokracie. V letech 1914–1920 šéfredaktor okresních sociálně demokratických novin Lounský obzor. 1925–1929 poslancem Národního shromáždění za KSČ.[11]
  • Lůžek Bohumil (1868 Senkov – 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.[12]
  • Vinš Václav František (*1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934–1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve druhé světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za druhé světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.[13]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Roedl, Kapitoly z dějin Černčic, s. 6
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 80.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  6. Poche, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech, sv. 1, s. 182
  7. Roedl, Kapitoly, s. 7
  8. Černčice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. 
  9. Jilm u vodárny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. 
  10. [1] Oficiální stránky galerie
  11. Nováková, Milena, Osobnost a dílo Františka Chlouby, diplomová práce na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem 1980, uloženo ve Státním okresním archivu Louny
  12. Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
  13. Toman, Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. 2, Praha 19503, s. 653

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Förster, Albert, Z minulosti kostela sv. Vavřince v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 11, 1940/1941, s. 113–115
  • Hanuš, Oldřich, Přezdívky v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 10, 1939/1940, s. 135–140
  • Hanuš, Oldřich, Vývoj osídlení osmi vsí, které tvořily bývalé panství Vršovice v okrese lounském, in: Lounsko. Ročenka za rok 1946 Spolku rodáků a přátel města Loun a okolí v Praze, Praha 1947,m s. 20–49
  • Houda, Josef, 60 let samostatné školy v Černčicích, Kulturní měsíčník Louny č. 1/1973
  • Houda, Josef a kol., 60 let založení školy v Černčicích, Žatec 1973
  • Lůžek, Bořivoj, Kronikář Lounska Bohumil Lůžek, Český lid 63, 1976, s. 227–230
  • Mirvald, Vladislav, Bohumil Lůžek - kresby, Louny 1989
  • 50 let kopané v Černčicích, Černčice 1977
  • Památník Občanské zábavní besedy v Černčicích v upomínku na třicet let trvání spolku 1897–1927, Louny 1927
  • Památník umučených, popravených a padlých hrdinných synů obce Černčic v letech 1941–1945, Louny 1946
  • Roedl, Bohumír, Kapitoly z dějin Černčic, Černčice b. d. /2005/, ISBN 80-903348-7-3
  • Řeřicha, Jaroslav, Kostel sv. Vavřince v Černčicích u Loun jako příspěvek k dějinám osídlení Lounska, in: Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě, Most 2002, s. 149–158, ISBN 80-85843-39-0
  • Štědrý, František, Černčice, Sborník historického kroužku 19, 1917, s. 17–32
  • Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
  • Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetin, Kornhaus, Jinonic, Praha 1895, s. 84–86

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]