Emil Juliš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emil Juliš
Emil Juliš
Narození 21. října 1920
Praha
Úmrtí 25. prosince 2006 (ve věku 86 let)
Louny
Ocenění Cena Jaroslava Seiferta (1990)
Podpis Emil Juliš – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Juliš (21. října 1920 Praha25. prosince 2006 Louny) byl český básník a výtvarník.

Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb.

Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta.

Literární dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka.

  • Progresivní nepohoda, 1965
  • Pohledná poezie, 1966
  • Krajina her, 1967
  • Vědomí možnosti, 1969
  • Pod kroky dýmů, 1969
  • Nová země, 1970 (náklad byl skartován), 1992
  • Nelehké spočinutí, samizdat
  • Mramor na pálení vápna, samizdat
  • Blížíme se ohni, v zahraničí 1987, v ČR 1988
  • Gordická hlava, 1989
  • Hra o smysl, 1990
  • Multitext A, 1993 – sbírka zcela ve stylu experimentální poezie
  • Svět proměn, 1994 – autorský výbor básní
  • Afrikáááá, 1995
  • Nelehké spočinutí, 2000
  • Pod kůží (Výbor z poezie 1965–2005), 2007 – výbor připravený autorem, vydaný posmrtně

Ostatní dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta do města Lawn, 1993 – básnická próza
  • Nevyhnutelnosti, 1996 – úvahy o výtvarném umění a vydání některých básní stojící mimo jeho sbírky

Výtvarné dílo[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „pře(do)lepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]