Emil Juliš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emil Juliš

Emil Juliš
Narození 21. října 1920
Praha
Úmrtí 25. prosince 2006 (ve věku 86 let)
Louny
Podpis Emil Juliš signature.jpg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Juliš (21. října 1920 Praha25. prosince 2006 Louny) byl český básník a výtvarník.

Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb.

Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta.

Literární dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka.

  • Progresivní nepohoda, 1965
  • Pohledná poezie, 1966
  • Krajina her, 1967
  • Vědomí možnosti, 1969
  • Pod kroky dýmů, 1969
  • Nová země, 1970 (náklad byl skartován), 1992
  • Nelehké spočinutí, samizdat
  • Mramor na pálení vápna, samizdat
  • Blížíme se ohni, v zahraničí 1987, v ČR 1988
  • Gordická hlava, 1989
  • Hra o smysl, 1990
  • Multitext A, 1993 – sbírka zcela ve stylu experimentální poezie
  • Svět proměn, 1994 – autorský výbor básní
  • Afrikáááá, 1995
  • Nelehké spočinutí, 2000
  • Pod kůží (Výbor z poezie 1965–2005), 2007 – výbor připravený autorem, vydaný posmrtně

Ostatní dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta do města Lawn, 1993 – básnická próza
  • Nevyhnutelnosti, 1996 – úvahy o výtvarném umění a vydání některých básní stojící mimo jeho sbírky

Výtvarné dílo[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „pře(do)lepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]