Vršovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Vršovice
Zámek od západu
Zámek od západu
Účel stavby

Bez využití

Základní informace
Sloh renesanční, barokní
Výstavba 1628
Přestavba 1736
Stavebník Volf Ilburk z Vřesovic
Současný majitel Miroslav Trejbal
Další majitelé markrabata z Bádenu, Schwarzenberkové
Poloha
Adresa Vršovice (okres Louny), Vršovice (okres Louny), ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vršovice (zámek)
Vršovice (zámek)
Vršovice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42732/5-1493 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek ve Vršovicích stojí v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v zátočině Ohře. Byl postaven v 1. polovině 17. století, později prošel několika stavebními úpravami. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] V současné době je pustý a nepřístupný.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní zámek ve Vršovicích měl předchůdkyni v tvrzi, na které sídlili majitelé vršovického panství. Ačkoliv je poprvé písemně doložena v roce 1419,[2] je velmi pravděpodobné, že zde panské sídlo stálo už mnohem dříve, minimálně za Rydkéřů z Polenska, kteří vršovický statek získali v roce 1396 a vlastnili ho až do roku 1474.[3]

Vršovický zámek na litografii A. F. Kunikeho ze 30. let 19. století

V 16. století se vršovické panství dostalo do rukou rodin, které pocházely z měšťanského prostředí v Lounech. Nejprve to byli od roku 1517 Sokolové z Mor, v roce 1598 je vystřídali Zákostelští z Bílejova. Je pravděpodobné, že středověká tvrz byla upravena na menší venkovský zámeček už v průběhu 16. století. Napovídala by tomu i cena 81 000 míšeňských kop, za kterou Vršovice v roce 1615 koupil císařský rada a zemský soudce Prokop Dvořecký z Olbramovic, roku 1621 popravený za účast na stavovském povstání. V té době k Vršovicím patřila ještě tvrz v Kystře, vrchnostenské dvory v několika dalších vesnicích a řada rybníků a vinic.[4]

Všechen Dvořeckého majetek připadl koruně. Vršovické panství v roce 1622 koupil Volf Ilburk z Vřesovic. Nad hlavním zámeckým portálem se snad dosud nachází alianční erb jeho a manželky Alžběty rozené Berkové z Dubé a letopočet 1628, který zřejmě značí dokončení stavby. Odpovídá tomu i tvarosloví obloučkových stupňovaných štítů v obou nárožích čelní fasády, mající pozdně renesanční charakter.[5] Až do roku 1663 se v držbě Vršovic vystřídalo několik majitelů. Toho roku je koupila Sylvie Kateřina z Bádenu. V majetku tohoto markraběcího rodu zůstal zámek až do roku 1783. V kupní smlouvě z roku 1663 je zachycen popis zámku. Již v té době byl na věži v průčelí orloj. V té době k zámku patřily chmelnice, vinice s lisem, zelinářská zahrada, bažantnice a pivovar. V letech 17351736 provedl Ludvík Jiří z Bádenu stavební úpravy zámku, jejich rozsah ale není známý.

Za Bádenských, ale ani později, nebyl vršovický zámek rezidenčním sídlem. Ekonomicky bylo vršovické panství podřízeno správě bádenských statků v Lovosicích. Na zámku byli ubytováni úředníci, kteří měli na starosti chod panství. Jak Bádenští, tak i pozdější majitelé Schwarzenberkové využívali pobyty na zámku především ke střelbě na bažanty a sousední pozemky jako honitbu. Za sedmileté války a za války o bavorské dědictví byla v zámku několikrát ubytována pruská armáda a vnitřní zařízení objektu bylo poškozeno.

Roku 1783 prodala Alžběta Augusta z Bádenu vršovické panství svému příbuznému Janovi knížeti ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové je vlastnili až do roku 1924, kdy z něj byl v rámci pozemkové reformy vytvořen zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt zámku stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích, který v zámku zřídil byty.[6] Koncem 80. let už byl volně přístupný objekt takřka bez nájemníků, stav neudržované budovy byl špatný. Po roce 1989 se zámek dostal do soukromých rukou a jeho devastace pokračuje.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámek má čtyřkřídlou dispozici, v jeho středu je čtvercový dvůr. Fasády jsou hladké, okna pravoúhlá. Ve východním traktu byla umístěna kaple sv. Kříže, jež stavebně předstupuje z fasády. Severní křídlo je opatřeno arkádami, arkády jsou rovněž v patře západního křídla. V přízemí jsou arkády sklenuté plackami, v patře valenou klenbou. Tou je zaklenutý i průjezd vchodu do zámku a místnosti v přízemí severního křídla. Ze severu k zámku přiléhá dvůr s hospodářskými budovami, opatřenými barokními štíty.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 154940 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ANDĚL, Rudolf (ed.). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3: Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 662 s. S. 522.  (dále jen Anděl 1984).
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 14: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1936. 462 s. S. 430. 
  4. VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic. Praha: nákladem vlastním, 1895. 175 s. S. 67. 
  5. VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Nakladatelství Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 505. 
  6. Anděl 1984, s. 523.
  7. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 4, T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 282–283. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]