Vršovice (zámek)
| Zámek Vršovice | |
|---|---|
 Zámek od západu | |
| Účel stavby | |
Bez využití | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 1628 |
| Přestavba | 1736 |
| Stavebník | Volf Ilburk z Vřesovic |
| Další majitelé | markrabata z Bádenu, Schwarzenberkové |
| Současný majitel | Miroslav Trejbal |
| Poloha | |
| Adresa | Vršovice (okres Louny), Vršovice (okres Louny),  Česko |
| Souřadnice | 50°21′57,31″ s. š., 13°50′33,69″ v. d. |
  Vršovice (zámek) Vršovice (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42732/5-1493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek ve Vršovicích stojí v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v zátočině Ohře. Byl postaven v 1. polovině 17. století, později prošel několika stavebními úpravami. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] V současné době je pustý a nepřístupný.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dnešní zámek ve Vršovicích měl předchůdkyni v tvrzi, na které sídlili majitelé vršovického panství. Ačkoli je poprvé písemně doložena v roce 1419,[2] je velmi pravděpodobné, že zde panské sídlo stálo už mnohem dříve, minimálně za Rydkéřů z Polenska, kteří vršovický statek získali v roce 1396 a vlastnili ho až do roku 1474.[3]
V 16. století se vršovické panství dostalo do rukou rodin, které pocházely z měšťanského prostředí v Lounech. Nejprve to byli od roku 1517 Sokolové z Mor, v roce 1598 je vystřídali Zákostelští z Bílejova. Je pravděpodobné, že středověká tvrz byla upravena na menší venkovský zámeček už v průběhu 16. století. Napovídala by tomu i cena 81 000 míšeňských kop, za kterou Vršovice v roce 1615 koupil císařský rada a zemský soudce Prokop Dvořecký z Olbramovic, roku 1621 popravený za účast na stavovském povstání. V té době k Vršovicím patřila ještě tvrz v Kystře, vrchnostenské dvory v několika dalších vesnicích a řada rybníků a vinic.[4]
Všechen Dvořeckého majetek připadl koruně. Vršovické panství v roce 1622 koupil Volf Ilburk z Vřesovic. Nad hlavním zámeckým portálem se snad dosud nachází alianční erb jeho a manželky Alžběty rozené Berkové z Dubé a letopočet 1628, který zřejmě značí dokončení stavby. Odpovídá tomu i tvarosloví obloučkových stupňovaných štítů v obou nárožích čelní fasády, mající pozdně renesanční charakter.[5] Až do roku 1663 se v držbě Vršovic vystřídalo několik majitelů. Toho roku je koupila Sylvie Kateřina Černínová provdaná z Bádenu. V majetku tohoto markraběcího rodu zůstal zámek až do roku 1783. V kupní smlouvě z roku 1663 je zachycen popis zámku. Již v té době byl na věži v průčelí orloj. V té době k zámku patřily chmelnice, vinice s lisem, zelinářská zahrada, bažantnice a pivovar. V letech 1735–1736 provedl Ludvík Jiří z Bádenu stavební úpravy zámku, jejich rozsah ale není známý.
Za Bádenských, ale ani později, nebyl vršovický zámek rezidenčním sídlem. Ekonomicky bylo vršovické panství podřízeno správě bádenských statků v Lovosicích. Na zámku byli ubytováni úředníci, kteří měli na starosti chod panství. Jak Bádenští, tak i pozdější majitelé Schwarzenberkové využívali pobyty na zámku především ke střelbě na bažanty a sousední pozemky jako honitbu. Za sedmileté války a za války o bavorské dědictví byla v zámku několikrát ubytována pruská armáda a vnitřní zařízení objektu bylo poškozeno.
Roku 1783 prodala Alžběta Augusta z Bádenu vršovické panství svému příbuznému Janovi knížeti ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové je vlastnili až do roku 1924, kdy z něj byl v rámci pozemkové reformy vytvořen zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt zámku stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích, který v zámku zřídil byty.[6] Koncem 80. let už byl volně přístupný objekt takřka bez nájemníků, stav neudržované budovy byl špatný. Po roce 1989 se zámek dostal do soukromých rukou a jeho devastace pokračuje.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Zámek má čtyřkřídlou dispozici, v jeho středu je čtvercový dvůr. Fasády jsou hladké, okna pravoúhlá. Ve východním traktu byla umístěna kaple sv. Kříže, jež stavebně předstupuje z fasády. Severní křídlo je opatřeno arkádami, arkády jsou rovněž v patře západního křídla. V přízemí jsou arkády sklenuté plackami, v patře valenou klenbou. Tou je zaklenutý i průjezd vchodu do zámku a místnosti v přízemí severního křídla. Ze severu k zámku přiléhá dvůr s hospodářskými budovami, opatřenými barokními štíty.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámecké hospodářské budovy -
Barokní štít jedné z hospodářských budov
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 154940 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ANDĚL, Rudolf (ed.). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3: Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 662 s. S. 522. (dále jen Anděl 1984).
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 14: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1936. 462 s. S. 430.
- ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic. Praha: nákladem vlastním, 1895. 175 s. S. 67.
- ↑ VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Nakladatelství Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 505.
- ↑ Anděl 1984, s. 523.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 4, T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 282–283.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Vršovice na Wikimedia Commons - Informace na webu hrady.cz
- Novinový článek z roku 2011 o sporech památkářů a majitele objektu
- Fotografie exteriéru a interiéru
