Brodec (okres Louny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brodec
Brodec od severu
Brodec od severu
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0424 546895
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Louny (CZ0424)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Brodec
Katastrální výměra 2,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 76 (2019)[1]
Nadmořská výška 285 m n. m.
PSČ 440 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Brodec 36
44001 Louny 1
Starostka Ing. Jana Hrušková
Oficiální web: www.obec-brodec.cz
Email: ou.brodec@quick.cz
Brodec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Brodec
Brodec
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Brodec se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 76[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přibližně do poloviny 17. století se stávající aglomerace dělila na dvě části: panské sídlo s názvem Brodec a vesnici Nevězenice, položenou na jihozápadně od něj na pravém břehu Klášterského potoka.[2] První nepochybná písemná zmínka o Brodci pochází z roku 1373, kdy se jako svědek na listině vyskytuje Petr z Brodce. Nevězenice se v písemných pramenech uvádějí roku 1411.[3]

Název vesnice pochází podle Antonína Profouse z adjektiva "nevězený", což značí neuvězněný.[4] Název tvrze pochází od brodu přes potok, který se pod ní nacházel. Druhým známým majitelem Brodce byl Jindřich Míčan z Klinštejna, jemuž Brodec patřil za Jiřího z Poděbrad.

Bývalý zámeček

V polovině 16. století patřilo brodecké panství, skládající se z brodecké tvrze, vesnic Nevězenice a Břínkov a dvora v Líšťanech rodině Kunešů z Lukovec. Do poloviny 17. století se v držení vsi vystřídalo více majitelů. Kupní smlouvy z let 1602 a 1615 vypočítávají příslušenství k Brodci. Byl to mlýn, ovčín (ovce se zde chovaly až do 20. století), pivovar a lovecká obora. Do zámku byl zaveden vodovod.

Podle Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 žilo v Nevězenicích a Brodci krátce po ukončení třicetileté války dohromady 59 osob, z toho na tvrzi včetně majitelů 24 osob.[5] Berní rula z roku 1654 uvádí v Nevězenicích 11 statků povinných odvádět berni, čtyři z nich však byly pusté a později už nebyly obnoveny.[6] Ve 2. polovině 17. století se názvu Nevězenice přestalo postupně používat a pro celou aglomeraci se vžil název Brodec. Roku 1664 koupila panství Brodec Markéta Blandina Schützová z Leipoldsheimu a připojila je k Cítolibům, kde zůstaly až do roku 1848. Zámek natrvalo přestal být rezidenčním sídlem, obývali ho vrchnostenští úředníci a v 18. a 19. století byl několikrát přestavěn. Na začátku 19. století koupili cítolibské panství i s Brodcem Schwarzenbergové. Schwarzenberský zůstal brodecký statek až do pozemkové reformy v roce 1924, kdy z něj byl vytvořen zbytkový statek.

Za první republiky působil v Brodci spolek divadelních ochotníků Osvěta a tělocvičné spolky Sokol a Dělnická mládež. V roce 1898 byli založeni hasiči. Na katastru obce se pěstoval chmel. Samostatnou obcí se Brodec opět stal roku 1992. Významným rodákem je Václav Fric (* 1929), chmelařský odborník a vysokoškolský pedagog. V roce 1990 byl jmenován ředitelem Chmelařského institutu v Žatci.

Brodec je členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 322 306 317 323 322 342 303 188 157 125 92 69 66 80
Domy 48 51 56 57 60 63 64 63 55 48 39 53 53 53

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Mlýnková, Graziella - Roedl, Bohumír, Brodec, Brodec 2011, s. 11, ISBN 978-80-904645-0-6
  3. Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic, Prag 1895, s. 35-38
  4. Profous, Antonín, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, sv. 3, Praha 1951, s. 222
  5. Zahradníková, Magda – Štrejnová, Eva (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko, Praha 1997, s. 25–26, ISBN 80-85475-31-6
  6. Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Žatecko, Praha 1954, s. 506
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]