Krásný Dvůr
| Krásný Dvůr | |
|---|---|
 Náves s pomníkem padlým v první světové válce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0424 566306 |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Louny (CZ0424) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′15″ s. š., 13°22′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 636 (2022)[1] |
| Rozloha | 25,21 km² |
| Katastrální území | Krásný Dvůr |
| Nadmořská výška | 387 m n. m. |
| PSČ | 439 72, 441 01 |
| Počet domů | 316 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Krásný Dvůr 117 439 72 Krásný Dvůr krasnydvur@iol.cz |
| Starostka | Mgr. Lea Jandová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Krásný Dvůr | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566306 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Krásný Dvůr (německy Schönhof) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 636[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Schonenhof (1295), Pulcra curia (1363), „de Krasneho dwora“ (1392), „z Krásného dvora“ (1437), „na… starym krasnym dworze“ (1573), Krasney dwuor (1580), Schönhof a Krasny Dwur (1787).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295, kdy ve vsi sídlil Vilém, považovaný za zakladatele rodu Fremutů z Krásného Dvora.[4] Panským sídlem bývala tzv. dolní tvrz, jejíž zbytky v podobě příkopů pozoroval August Sedláček v blízkosti mlýna.[5] V letech 1363 a 1372 na tvrzi žili Fremut starší a Fremut mladší,[4] přičemž Fremut mladší se později přestěhoval do Černoci a Krásný Dvůr zdědili bratři Oldřich a Jan, synové Fremuta staršího.[5] V polovině patnáctého století došlo k rozdělení vesnice na dvě části. Jedna patřila v letech 1445 a 1448 Zikmundu Tasovi z Kysible a o druhý díl se dělili bratři Vilém a Jiří, kteří nejspíše patřili k rodu Fremutů.[5] Rozdělení vsi se projevilo i stavbou druhého panského sídla, kterým se stala tzv. horní tvrz.[4]
V roce 1495 vlastnil jeden díl vsi Mikuláš ze Žďáru.[5] Spojit oba díly se podařilo Janu Mašťovskému z Kolovrat,[4][5] byť Rudolf Anděl zároveň uvedl, že v první čtvrtině šestnáctého století celou vesnici vlastnil Václav Pětipeský.[4] Jan Mašťovský z Kolovrat prodal roku 1572 dolní tvrz Albrechtovi Novohradskému z Kolovrat, ale už následujícího roku ji od něj za stejnou cenu koupil zpět. Vrchnost od té doby sídlila na horní tvrzi, která se stala jádrem krásnodvorského zámku, zatímco dolní tvrz zanikla.[4]
Po třicetileté válce zůstala polovina usedlostí krásnodvorského panství pustá. Humprecht Jan Černín pak po roce 1651 opuštěné statky osídlil přistěhovalci ze Saska a Bavorska. Zároveň však začal navyšovat podanské povinnosti.[4] To roku 1669 vedlo k nepokojům, při nichž se poddaní shromažďovali a požadovali snížení platů a omezení roboty. Svých požadavků nedosáhli, protože vrchnost je jako povstalce postavila před soud. Další vzpoura sedláků vypukla v roce 1680, ale byla tvrdě potlačena.[6]
Spory Černínů s poddanými pokračovaly i v osmnáctém století, protože nákladné úpravy zámku i dalších rodových sídel nutily vrchnost k dalšímu zvyšování dávek i roboty. Poddanské protesty přesto zůstaly marné. Snaha o větší příjmy však Černíny vedla k rozvoji podnikání. Od devatenáctého století začali v okolí vesnice ve velkém chovat ovce, pěstovat cukrovou řepu a roku 1854 přestavěli zámecký pivovar na cukrovar. Do vsi se přistěhovali noví zaměstnanci, pro jejichž ubytování nechal Eugen Černín postavit tzv. ratejny.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 689 obyvatel (z toho 331 mužů), z nichž bylo 46 Čechoslováků, 631 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jedenáct cizinců. S výjimkou dvou evangelíků, pěti židů a dvou členů jiných nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 721 obyvatel: 116 Čechoslováků, 595 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a osm cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo jedenáct evangelíků, devatenáct členů církve československé, tři židé, tři členové jiných církví a šest lidí bez vyznání.[9]
| Obec Krásný Dvůr | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 2 326 | 2 599 | 2 481 | 2 195 | 2 176 | 2 266 | 2 025 | 1 080 | 1 132 | 993 | 978 | 834 | 718 | 667 |
| Místní část Krásný Dvůr | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 787 | 863 | 845 | 752 | 705 | 689 | 721 | 379 | 522 | 418 | 557 | 503 | 454 | 433 |
| Domy | 75 | 88 | 114 | 119 | 126 | 131 | 147 | 136 | 272 | 120 | 138 | 158 | 152 | 164 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Brody, Chotěbudice, Chrašťany, Němčany, Vysoké Třebušice, Zlovědice. | ||||||||||||||
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Krásný Dvůr
- Brody
- Chotěbudice
- Chrašťany
- Němčany
- Vysoké Třebušice
- Zlovědice
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek na jižním okraji obce
- Socha svatého Floriána na náměstí u kostela
- Pomník obětem druhé světové války na náměstí
- Pamětní kříž z roku 1720 na náměstí u kostela
- Boží muka přemístěná z původní polohy ve vsi Chrašťany do krásnodvorského zámeckého parku
Nezapsané v seznamu kulturních památek:
- Kostel svatého Václava[12] na návsi byl postavený v novorománském slohu z výtěžku veřejné sbírky v roce 1861. Často bývá uváděn jako kostel nebo kaple zasvěcená Panně Marii.[13]
- Venkovská a maloměstská zástavba z 19. a první poloviny 20. století (především na náměstí a v jeho okolí)
- Hřbitov v polích jihozápadně od obce
- Rozvalený podstavec kříže v polích za obcí, vpravo od silnice do Chrašťan
- Historická budova nádraží – i přes svůj relativně dobrý stav stržená v prosinci 2015
- Doupovská dráha – soustava lokálních tratí s prázdninovým a svátečním provozem
Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámecká zahrada francouzského typu východně od zámku a na čestném dvoře (nádvoří)
- Rozsáhlý zámecký park anglického typu západně a jihozápadně od zámku s torzem prastarého Goethova dubu, který byl do svého zániku jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů ČR, údolím potoka Leska, čtyřmi rybníky (mj. Snílek a Velký rybník) a Poustevníkovou roklí s jeskyní
- Na území zámeckého parku byla k ochraně vzácných druhů hmyzu v roce 2012 vyhlášena přírodní památka Krásný Dvůr.
- Zalesněný vrch Kozel (364 metrů) západně od obce
- Holý vrch Kozí hřbet (413 metrů) jihozápadně od obce (již mimo katastr) – vyhlídkový bod na Krásnodvorsko a Podbořansko
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Franz Klutschak (11. února 1814, Praha – 21. července 1886, Krásný Dvůr), český německojazyčný novinář, od roku 1836 člen redakce, v letech 1844–1877 vedoucí redaktor a od roku 1881 vydavatel pražského deníku Bohemia, jehož úroveň výrazně pozvedl. Zabýval se i vlastivědou českých zemí a topografií Prahy.[14]
- Adalbert Schindelar (5. ledna 1865, Krásný Dvůr – 11. října 1926, Vídeň), teolog, první biskup starokatolické církve v Rakousku, studoval teologii v německém Bonnu a později působil jako starokatolický kněz a farář v Arnultovicích u Nového Boru a Jablonci nad Nisou, od roku 1921 jako biskup ve Vídni. V Krásném Dvoře žil pravděpodobně až do roku 1879, kdy začal chodit na mostecké a posléze na českolipské gymnázium.
- Josef Johann Horschik (16. února 1874, Krásný Dvůr – 24. dubna 1955, Drážďany), německý básník, prozaik a autor písňových textů, vydal tři svazky básní a písní, jeden román a jeden svazek novel. Od roku 1898 působil jako obchodní příručí v Drážďanech, do té doby pravděpodobně žil v Krásném Dvoře nebo zde přinejmenším často pobýval.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Jména Panny Marie
-
Pamětní kříž u kostela
-
Socha svatého Floriána u kostela
-
Domy čp. 13, 14 a 15 na náměstí
-
Bývalá nádražní budova
.JPG)
.JPG)
.jpg)
_na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD.JPG)
.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Krásný Dvůr, Schönhof, s. 518.
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 235. Dále jen Anděl (1984).
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 350.
- ↑ Anděl (1984), s. 236.
- ↑ Anděl (1984), s. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 33.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krásný Dvůr, s. 142.
- ↑ Klutschak, Franz (1814-1886), Journalist [online]. Austrian Centre for Digital Humanities and Cultural Heritage [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásný Dvůr na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dvůr v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Krásný Dvůr v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
