Železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kadaň–Kaštice
Výjezd ze stanice Radonice u Kadaně směrem do Vilémova
Výjezd ze stanice Radonice u Kadaně směrem do Vilémova
Číslo 132 (část) a T6 (turistické vlaky)
Provozovatel dráhy Správa železniční dopravní cesty
Dopravce České dráhy, Railway Capital
Délka 32.5 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 75
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
32,87 Kadaň-Prunéřov
do Chebu
27,237 Kadaň
26,605 Kadaň předměstí
Ohře
24,848 Želina
22,946 Hradec u Kadaně
18,396 Poláky
13,691 Pětipsy
Liboc
11.988
18.074
Vilémov u Kadaně
Liboc
16,284 Vilémov u Kadaně město
13,473 Radonice u Kadaně
10,545 Ždov
9,235 Kadaňský Rohozec
7,9 Kyselka-Obrovice
6,9 Žebletín
5,4 Hluboká-Žďár
3,4 Oleška
0,0 Doupov
8,528 Vitčice
6,302 Chotěbudice
4,033 Krásný Dvůr
2,26 Vysoké Třebušice
0 Kaštice
do Plzně

Železniční trať Kadaň–Kaštice vede z Kadaně do Kaštic přes Vilémov, z Vilémova odbočuje trať do Rohozce u Kadaně. Je to jednokolejná regionální trať, která bývá nazývána Doupovskou dráhou. Provoz na trati byl zahájen v roce 1903.

V jízdním řádu pro cestující je úsek, na kterém je aktuálně provozována pravidelná osobní doprava (Kadaň-Prunéřov – Poláky), uveden v tabulce 132. Do prosince 2014 to byla tabulka 143. Po celé délce trati jezdí sezónní vlaky, které jsou v knižní jízdním řádu pro cestující uváděny od GVD 2017/2018 v tabulce trati T6 Dokud byla v knižním jízdním řádu uváděna celá trať (do prosince 2010, i když ve zbytku trati již bez pravidelné osobní dopravy), její označení bylo 164.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tratě dnešní Doupovské dráhy začaly vznikat postupně. Nejprve jako ryze industriálně-agrární cukrovarská dráha z Kaštic do Krásného Dvora uvedená do provozu 18. srpna 1881, posléze v roce 1884 prodloužená do Radonic u Kadaně. Až po téměř 20 letech (1902) pak došlo k dalšímu rozšíření a to směrem z Radonic do Doupova a o rok později (1903) z Vilémova ke Kadani, kde součástí této tratě bylo přímé napojení Kadaně na železniční síť. Původně totiž Kadani sloužilo jen nádraží Kadaň-Prunéřov (dodnes stále existující staré prunéřovské nádraží). Po roce 1950 byl postupně ukončen provoz z Kadaňského Rohozce do Doupova vzhledem ke vzniku vojenského újezdu Hradiště a 2. října 1978 byla uskutečněna rozsáhlá přeložka trati mezi městem Kadaní a hlavní tratí, která se z důvodu těžby přesunula k elektrárně Prunéřov.

Nedávná minulost[editovat | editovat zdroj]

Naprosto největší ránu dostaly lokálky 12. června 2005, kdy v rámci druhé změny jízdního řádu byly vlaky redukovány takovým způsobem, že se prakticky staly nepoužitelnými.[zdroj?] I přes tuto úpravu je vlak v úseku Kadaň město – Poláky využíván denně až 70 cestujícími na jednom spoji.[zdroj?]

Představitelé Ústeckého kraje se trať snaží přes značné protesty místní samosprávy uzavřít.[zdroj?] Obce si nechávají zpracovat studii dopravní obslužnosti regionu, která jednoznačně dokazuje, že i jinak relativně drahá železniční doprava zde při rozumném časovém rozložení spojů dokáže být i za současných cenových podmínek ekonomičtější, než doprava autobusová.[zdroj?] I přes to došlo 9. prosince 2006 k zastavení pravidelného provozu na tratích Doupovské dráhy.[zdroj?] Protože se místní obce nechtěly s likvidací železnice smířit, začal provoz na Doupovské dráze pod taktovkou mikroregionu. Vzhledem k omezeným prostředkům malých obcí však provoz na železnici nabíhá postupně, nejprve formou občasných turistických vlaků, postupně zavedením alespoň sezonní pravidelné víkendové dopravy. 10. června 2007, přesně po půlroce od zastavení provozu, dochází díky iniciativě KDS (Konzultační dopravní společnost, která organizačně zastřešuje Doupovskou dráhu od samého počátku) a obce Rokle, k obnově pravidelného provozu na úseku Kadaň–Poláky.

Také druhý rok začal slibně a již od března na trať vyjíždějí moderní motorové vozy řady 842 nebo 854 na přímých vlacích až z Plzně. V letní sezóně došlo k rozšíření provozu prakticky na celou síť Doupovské dráhy, pravidelně nebyl provozován pouze úsek z Radonic u Kadaně do Kadaňského Rohozce. Díky tomu 2 páry vlaků z Kadaně do Plzně a dva páry vlaků z Kadaně-Prunéřova do Radonic u Kadaně vytvořily velice slušnou nabídku víkendového spojení. Jak v roce 2007, tak v roce 2008 provoz zajišťovaly České dráhy na základě spolupráce obcí a Konzultační dopravní společnosti.

Třetí rok samostatného provozu Doupovské dráhy dochází po krajských volbách alespoň ke kosmetickému přehodnocení přístupu Krajského úřadu k železnici, alespoň z pohledu cestovního ruchu. Kraj si uvědomil, že železnice je značným potenciálem pro určité oblasti a začal jí podporovat.

Kromě výše uvedené politické změny přichází na řadu změna výrazná i pro cestující, kterou je změna provozovatele vlaků, kterým se stávají Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Primárním důvodem změny bylo zvýšení požadavků ČD na výkon motorových vozů, dalším důvodem byla též snaha o možnosti ovlivnění služeb a přístupu k cestujícím, které tehdejší ČD nebyly ochotny akceptovat. Do provozu byl zařazen motorový vůz řady 820, který zajišťoval dopravu na čtyřech párech vlaků mezi Kadaní, Radonicemi a Podbořany. V roce 2010 jezdila Doupovská dráha ve stejném rozsahu, jako v roce 2009, navíc se na trati čím dál častěji objevují tzv. zážitkové vlaky s programem, které jsou vypraveny z Chomutova do Kadaňského Rohozce. Tyto zážitkové vlaky jezdí vždy v předem vyhlášených termínech.

Rok 2011 byl pro Doupovskou dráhu poměrně hodně dramatický. Sice došlo ke stabilizaci provozu, kdy již bylo naprosto jisté, že vlaky na trati budou objednány v podstatě za jakýchkoli okolností, což se mimo jiné projevilo ve využití spojů, kde lze oproti předchozímu roku registrovat téměř 100% nárůst cestujících. Od tohoto roku jsou zde pravidelně nasazovány motorové vozy řady 830 a řady 831. Též došlo k rozšíření počtu zážitkových jízd v podstatě téměř do každého měsíce v roce. Zároveň však dochází se strany správce tratě Správy železniční dopravní cesty ke snahám o zastavení provozu na trati údajně z důvodů ekonomické nerentabilnosti. Ačkoli vždy byla žádost SŽDC Ministerstvem dopravy zamítnuta jako neopodstatněná, SŽDC se vždy znovu odvolala. Mezi tím dochází ke zvýšení intenzity údržby tratě, dokonce jsou rekonstruovány celé úseky, měněny pražce, kolejnice, svršek je podbíjen a upravována geometrie. I přes tuto činnost nepolevuje snaha některých pracovníků SŽDC na zastavení dopravy a k začátku platnosti grafikonu 2011/2012 se připravuje nepřetržitá výluka celého systému tratí Doupovské dráhy „Pro neudržitelný technický stav železničního svršku vyžadujícího vynaložení neadekvátních finančních prostředků v řádu miliónů Kč.“ Zahájení výluky by znamenalo, že Doupovská dráha se ocitne v podobné situaci jako například trať Kralovice–Mladotice.

Díky značným protestům obcí byl sice ROV 83009 – Kaštice – Kadaň předměstí, Kadaňský Rohozec – Vilémov u Kadaně vydán, ale bylo přislíbeno, že výluka nikdy nebude zahájena.

Rok 2012 pokračuje v nastartovaném trendu z roku 2011. Tentokrát přišla Správy železniční dopravní cesty s novým cenovým výměrem pro tratě, kde není celoročně objednávána doprava krajem. Poplatek za dopravní cestu se zde zvyšuje z původních 5,32 Kč/km na 43,63 Kč/km. I přes razantní zvýšení ceny za použití dopravní cesty jezdily vlaky v letní sezoně shodně s předchozími roky, u zvláštních mimosezonních jízd došlo dokonce k nárůstu jejich četnosti.

V roce 2016 je provozována pravidelná osobní doprava na úseku Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí, přičemž jeden pár vlaků o víkendech do konce dubna jezdí až do zastávky Želina.

V roce 2016 je zaveden krajem placený sezónní provoz po celé trati včetně odbočky (pouze do stanice Radonice u Kadaně) o sobotách a nedělích v období od 25. března do konce října.

V roce 2017 byly vybrané vlaky prodlouženy do stanice Poláky, zároveň se zavádí sezónní provoz v podobném rozsahu jako v předešlém roce, na odbočce nově jeden pár vlaků zajíždí až do Kadaňského Rohozce.

Do ledna roku 2021 proběhne elektrizace úseku trati mezi stanicemi Kadaň-Prunéřov – Kadaň. Zároveň má vzniknout nová stanice Kadaň-sídliště.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Kadaň-Prunéřov[editovat | editovat zdroj]

  • Železniční trať Chomutov–Cheb (Chomutov – Odbočka Dubina – Kadaň – Dalovice – Karlovy Vary – Odbočka Sedlec – Chodov – Nové Sedlo u Lokte – Sokolov – Tršnice – Cheb)

Kaštice[editovat | editovat zdroj]

  • Železniční trať Plzeň–Žatec (Plzeň hl. n. – Mladotice – Blatno u Jesenice – Kaštice – Žatec západ). Vlaky od Kadaně zajížděly zde k odbavovací budově úvratí (v grafickém průběhu není znázorněna).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SŮRA, Jan. Pět kilometrů tratě do Kadaně elektrizuje Skanska, vznikne nová zastávka. zdopravy.cz [online]. 2018-11-08 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. ISSN 2570-7868. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]