Jaroslav Macek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Jaroslav Macek

Jaroslav Macek dne 25. srpna 2006
v Litoměřich
Narození 19. prosince 1925[1]
Žitenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 26. února 2008
(ve věku 82 let)
Litoměřice
Česká republikaČeská republika Česká republika
Místo odpočinku Městský hřbitov, Litoměřice (50°32′2,39″ s. š., 14°7′9,63″ v. d.)
Povolání historik
Národnost česká
Alma mater Karlova univerzita
Ocenění
Řád sv. Řehoře Velikého
Stužka:

Vyznamenání
Za zásluhy I. stupně;
Řád sv. Řehoře Velikého
Podpis Podpis
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Macek (19. prosince 1925 Žitenice26. února 2008 Litoměřice) byl český archivář, historik a kancléř litoměřického biskupství (19932007). Byl ženatý, měl dvě děti.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Macek pocházel z katolické učitelské rodiny. Studoval nejprve na gymnáziu v Litoměřicích (19361938), po Mnichovské dohodě pak celá rodina uprchla před nacistickým záborem. Studium ukončil maturitou na gymnáziu v Chrudimi v roce 1944. Během války byl totálně nasazen. Stal se aktivním účastníkem protinacistického odboje a obdržel vyznamenání "Za zásluhy I. stupně".

V roce 1945 zahájil studium oborů dějepiszeměpis na Karlově univerzitě a současně se nechal zaměstnat jako pomocná vědecká síla v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Promoval v roce 1948. Mimo to v letech 19471950 úspěšně vystudoval státní archivní vysokou školu.

Jaroslav Macek se zaměřoval na české církevní dějiny a byl úzkým spolupracovníkem jak biskupa Webera, tak později biskupa Trochty, s nímž spolupracoval i na výchově katolických vysokoškolských skautů. Na žádost biskupa Webera spravoval biskupský archiv, knihovnu a památky (a po jeho smrti v roce 1948 převzal i jeho osobní pozůstalost). V této funkci zůstal i za biskupa Trochty, s nímž úzce spolupracoval jak před jeho zatčením v roce 1953, tak i po jeho návratu v roce 1968.

Výzkumu v církevních archivech se věnoval od roku 1945, z pověření Historického ústavu cestoval do Vatikánu za účelem přípravy dalšího svazku Monumenta Vaticana. Po roce 1948 musel odejít z Prahy a delší dobu pracoval v litoměřickém krajském archivu. Z něj musel odejít v roce 1968 pro svou spolupráci s Trochtou. Ve svazcích StB je veden jako agent pod krycím jménem „Dobroslav“.[2]

V 1990 ho biskup Koukl pověřil správou knihovny, archivu a uměleckých sbírek a v roce 1993 jej jmenoval kancléřem litoměřické diecéze. Přednášel současně dějiny a církevní dějiny na teologické fakultě a později v teologickém konviktu. Byl členem vládní komise historiků pro česko-německé vztahy, členem komise pro laiky ČBK, sekretářem archivní a památkové subkomise a členem kulturní komise. Obnovil diecézní galerii a muzeum.

V roce 2003 mu papež Jan Pavel II. udělil Řád sv. Řehoře Velikého, vysoké církevní vyznamenání za celoživotní zásluhy pro církev.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Macek vydal více než 60 vědeckých publikací různého rozsahu, převážně se zaměřením na dějiny církve, literatury, umění a hudby, česko-německé vztahy, české dějiny, historické atlasy, správní dějiny a archivní teorie.

  • Biskupství litoměřické (2005, vydáno u příležitosti 350 let od založení biskupství)
  • 950 let litoměřické kapituly (2007)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zemřel dlouholetý kancléř Litoměřického biskupství [online]. Tiskové středisko České biskupské konference, 2008-02-27, [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.  
  2. http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-archivni-pomucky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice : Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]