Ratejna
.jpg)
Ratejna byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin. Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m2, který byl ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Uprostřed ratejny byla pouze jediná kamna, na kterých se vařilo a která celou budovu vytápěla.[1] Jelikož měly rodiny obvykle několik dětí, byl v ratejně kromě zimy, puchu a nepořádku také křik. Tyto domy se stavěly až do konce 1. světové války.[2]
Původně slovo označovalo čeledník, tedy dům či místnost pro čeleď, podle staršího slova rataj (oráč, čeledín).
Dnes se tento pojem užívá přeneseně v souvislosti s velkými neútulnými vnitřními prostorami.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://pardubice.idnes.cz/hrad-svojanov-po-rekosntrukci-zahajuje-sezonu-flv-/pardubice-zpravy.aspx?c=A130228_110732_pardubice-zpravy_mt Prostory ratejny na hradě Svojanov
- ↑ http://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/ratejna.htm Archivováno 25. 5. 2013 na Wayback Machine. Ratejny v lidové architektuře
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef: Lidová architektura (encyklopedie). Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury společně s vydavatelstvom Alfa, 1983.