Nepomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nepomyšl
Ulice z Podbořan k zámku
Ulice z Podbořan k zámku
Znak městyse NepomyšlVlajka městyse Nepomyšl
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0424 566501
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPodbořany
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel406 (2021)[1]
Rozloha28,23 km²
Nadmořská výška419 m n. m.
PSČ439 71, 441 01
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseNepomyšl 82
439 71 Nepomyšl
ounepomysl@seznam.cz
StarostaJosef Lněníček
Oficiální web: www.mestysnepomysl.cz
Nepomyšl na mapě
Nepomyšl
Nepomyšl
Další údaje
Kód obce566501
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Nepomyšl (německy Pomeisl) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 406[1] obyvatel. Městečkem protéká Dolánecký potok.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název městečka je odvozen přivlasťnovací příponou z osobního jména Nepomysl ve významu Nepomyslův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Nepomisl (1361), Nepomislicz (1369), Nepomysl (1384–1399), Nepomissl (okolo roku 1405), Nepomisl (1395, 1410), z napomyzle (1455), w NePomyssli (1585), na Nepomyšli (1615), Pomeisel a Nepomissl nebo Nezamissl (1787) a Nepomyšl nebo Pomeisl (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy zde sídlil Petr z Janovic. Po něm je v roce 1386 uváděn Jetřich z Janovic. V první čtvrtině 15. století se rychle vystřídalo několik majitelů: Eliška Koldicová z Dubé (1409–1414), Ctibor Čepec z Libiše (do roku 1417) a roku 1418 ji drželi Jindřich z Elsteberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus.[3]

Z roku 1500 pochází první zmínka o zdejší tvrzi, která patřila bratrům Janu a Jindřichu z Údrče. Někdy v první polovině šestnáctého století byla vesnice povýšena na trhové městečko.[3]

Jako další majitel je roku 1510 uváděn hrabě Alexander z Leisneku a po něm jeho bratr Huk, který velel v roce 1521 velel stavovskému vojsku. Po jeho smrti v roce 1538 statek zdědila dcera Amabilie, která ji roku 1539 prodala Albínu Šlikovi z Holíče. Brigita, vdova po Albínu Šlikovi, spravovala několik let majetek sama a potom ho prodala své příbuzné Elišce Šlikové. Eliška zemřela v roce 1566 a panství si rozdělili její děti Jindřich z Gutštejna z prvního manželství a Lukrécie Šliková z druhého. Ta roku 1571 prodala svou polovinu Jindřichovi, který se však velmi zadlužil a po jeho smrti muselo být panství prodáno.

Roku 1589 ho koupili bratři Jindřich, Václav, Jan, Asman a Adam ze Štampachu. Když v roce 1613 zemřel Jindřich ze Štampachu, který byl od roku 1597 jediným majitelem, zdědil panství jeho syn Kryštof Abraham ze Štampachu. Ten se zúčastnil stavovského povstání z let 1618–1620, za což mu byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem panství se stal Heřman z Questenberka, který ho koupil za osm tisíc kop míšeňských. Kupní smlouva zahrnovala dvůr Nepomyšl, zámek, pivovar a mlýny.[3] Heřman k nepomyšlskému panství připojil ještě Kolešovice, StrojeticeSoběchleby. Zemřel roku 1651 a dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta provdaná za Gundakara z Ditrichštejna.

Různé větve rodu Ditrichštejnů potom Nepomyšl vlastnily až do roku 1895. Před zrušením roboty tvořilo nepomyšlské panství rozsáhlý majetek, ke kterému patřily kromě výše uvedených vesnice Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, ZlovědiceHoledeč.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 130 obyvatel (z toho 547 mužů), z nichž bylo čtyřicet Čechoslováků, 1059 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a třicet cizinců. S výjimkou čtyř evangelíků, patnácti židů a dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo městečko 1 134 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1 017 Němců a šestnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také třináct evangelíků, třináct židů, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a šestnáct lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][8]
Městys Nepomyšl
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 683 1 743 1 707 1 767 1 784 1 728 1 732 766 706 599 500 403 412 385
Místní část Nepomyšl
Obyvatelé 1 117 1 129 1 104 1 183 1 193 1 130 1 134 558 491 515 394 335 346 309
Domy 156 164 171 183 186 194 201 192 168 128 113 133 133 134
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dětaň, DvérceChmelištná.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nepomyšl, s. 206. 
  3. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342. 
  4. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 8 ze dne 2006-10-10. [cit. 2014-11-22]. Dostupné online.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nepomyšl, s. 466. 
  10. PR Dětanský chlum [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  11. Lípa v Nepomyšli [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]