Páni z Gutštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni z Gutštejna / Gutštejnové
Erb pánů z Gutštejna
Erb pánů z Gutštejna
země České království
mateřská dynastie Hroznatovci
zakladatel Sezema, Dětřich z Gutštejna (první doložený)
mýtický zakladatel bl. Hroznata
vymření po meči 1747 (Jáchym Hroznata)

Páni z Gutštejna, či Gutštejnové (německy /von/ Guttenstein) jsou starý český panský rod pocházející z rozrodu Hroznatovců, nazývají se podle stejnojmenného hradu Gutštejna u Konstantinových Láznízápadních Čechách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Gutštejn

Jako prapředek se uvádí jistý Sezema, který padl v bitvě u Loděnice roku 1179. Prvním ověřeným předkem rodu je však Dětřich z Gutštejna, který spolu se synem Sezimovu si roku 1316 pronajal od kláštera v Teplé vesnice Buk, Číhaná (Teplá) a Luky. Později přidali i Trpísty, Šipín a ještě dále Rabštejn, Bělou, Tachov. Roku 1462 získali v Bavorsku titul hrabat.

Menší části rodu byl majetek zkonfiskován za podporu vzbouřených stavůː

  • Jindřich Lorenz přišel o všechen majetek a v letech 1622–1624 byl vězněn na hradě Zbiroh.

Většina členů rodu však podporovala císaře a sloužila mu jako hejtmanové či vojáci.

  • Jindřich Petr (̟zemřel roku 1648) zakoupil některé konfiskované statky, například Myslovice a Řepín, měl dva syny Jindřicha Bedřicha a Maxmiliána Rudolfa, který vlastnil statek Kolínec a zemřel roku 1690 bez potomků.
  • Jindřich Bedřich byl krajským hejtmanem v Plzni a Bohuslav Balbín mu dedikoval svou práci o rodu Gutštejnů.
  • Václav Hroznata z Gutštejna (̟zemřel roku 1716) byl nejúspěšnější ze tří bratrů (mladší se jmenovali Josef a Antonín). Stal se císařským a dvorním válečným radou, svou kariéru zakončil na postu vojenského velitele Prahy a místodržitele v Čechách. Měl dva syny, rytíře maltézského řádu Jana Ferdinanda a Jáchyma Hroznatu.
  • Jáchym Hroznata byl plukovníkem pěšího pluku a jím rod roku 1747 vyhasl.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erby pánů z Gutštejna (trojí paroží) a ze Švamberka (labuť) ve Wernigerodském erbovníku (15. století)

Ve zlatém štítě měli troje černé jelení paroží.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Sňatky se spojili s Černíny, Klenovskými, Karly ze Svárova, Švamberky, Šliky, Rožmberky, Trčky z Lípy ad.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Gutštejna, s. 51-52. 
  • JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2009. ISBN 978-80-87316-02-3
  • KUBÍN, PetrBlahoslavený Hroznata : kritický životopis. Praha : Vyšehrad, 2000. 284 s. ISBN 80-7021-418-X.
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Díl I.. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 307. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]