Konstantinovy Lázně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konstantinovy Lázně
Znak obce Konstantinovy LázněVlajka obce Konstantinovy Lázně
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0327 560952
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Tachov (CZ0327)
Obec s rozšířenou působností Stříbro
Pověřená obec Bezdružice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 23,81 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 909 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 520 m n. m.
PSČ 349 52
Zákl. sídelní jednotky 12
Části obce 8
Katastrální území 7
Adresa obecního úřadu Lázeňská 27, 349 52 Konstantinovy Lázně
Starosta Karel Týzl
Oficiální web: www.konst-lazne.cz
Email: obec@konst-lazne.cz
Konstantinovy Lázně
Red pog.svg
Konstantinovy Lázně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázeňská obec Konstantinovy Lázně (německy Konstantinsbad) leží v západních Čechách, v okrese Tachov. Je vzdálena 39 km severozápadně od Plzně a 31 km severovýchodně od Tachova. Leží v nadmořské výšce okolo 520 m. Z jedné části je obklopena lesy, velkou část obce zabírá lázeňský park. Místní lázně se specializují na poruchy kardiovaskulárního systému, hlavní léčebné metody jsou založeny na využívání místní minerální vody s největším obsahem kysličníku - oxidu uhličitého ze všech pramenů v České republice.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První lázeňská budova byla u sirnatého pramene postavena v roce 1803. V roce 1837 lázně koupil majitel panství Konstantin z Lövensteinu, podle kterého se lázně od roku 1900 jmenují Konstantinovy (dříve Nová Ves-lázně). Lázně byly znovu prodány v roce 1872 jisté plzeňské společnosti, kterou vedl JUDr. Franz Josef Pankraz. Tehdy byl založen lázeňský park a dokončena stavba nové lázeňské budovy. V roce 1890 nechala Pankrazova manželka Sofie vybudovat kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské, která je dodnes v provozu.

Po smrti Franze Pankraze se vedení lázní ujal jeho syn Otmar, ale odborné vedení přešlo na Pankrazova zetě dr. Eduarda Lenze, který se stal v roce 1905 majitelem lázní. Tehdy se v lázních léčili zejména lidé nemocní padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhové soustavy. V roce 1901 byla do města přivedena železniční trať, což znamenalo velký rozvoj lázní, vybudování nových lázeňských vil a hotelů. Po první světové válce bylo vybudováno také koupaliště, vodovod, kino a obec byla elektrifikována.

V roce 1928 byla přestavěna hlavní lázeňská budova (zvýšena o patro), po druhé světové válce byla budova i hlavní pramen pojmenována podle pražského lékaře Bohumila Prusíka, který byl význačným kardiologem a příznivcem lázní. Od 1. května 1992 jsou lázně součástí společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně, a.s.

Současnost obce[editovat | editovat zdroj]

Dnes patří Konstantinovy Lázně mezi nejmenší lázně v České republice. Obec působí velmi příjemně a klidně, hlavně díky krásnému a rozlehlému lázeňskému parku s Prusíkovým pramenem. V obci je mateřská a základní základní škola (1.–5.třída), pošta, zdravotní středisko, lékárna a policie. Obec nabízí rozmanité možnosti kulturního i sportovního vyžití.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci má zastávku železniční trať Pňovany - Bezdružice. Nedaleko od ní najdeme také autobusové stanoviště, odkud vyjíždí autobusové linky do různých směrů (Planá, Stříbro, Bezdružice, Plzeň).

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]