Záchlumí (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záchlumí
Bytovky na jihu obce
Znak obce ZáchlumíVlajka obce Záchlumí
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0327 541664
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Tachov (CZ0327)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Stříbro
Historická země Čechy
Katastrální území Záchlumí u Stříbra
Katastrální výměra 4,41 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 391 (2018)[1]
Nadmořská výška 497 m n. m.
PSČ 349 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Záchlumí 79
349 01 Stříbro
Starosta Šárka Trávníčková
Oficiální web: www.zachlumi.cz
Email: obec.zachlumi@wo.cz
Záchlumí
Záchlumí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Záchlumí leží v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází 5 km severně od Stříbra a 9 km jižně od Konstantinových Lázní. Žije zde 391[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359 (tzv. Zachlum), německý název vsi zní Eisenhüttel/Eisenhüttl, který se stal názvem oficiálním po odkoupení vesnice knížetem z Löwenstein-Wertheimu. Vesnice byla pravděpodobně založena šlechtickým rodem (snad Švamberkové nebo Gutštejnové) již ve 13. století. Později ves odkoupilo nedaleké město Stříbro.

Vesnice byla téměř zcela zničena, a to hned dvakrát. Během husitských válek byla vypálena křižáky, neboť její obyvatelstvo nebylo katolické, ale hlásilo se k utrakvismu. Tehdy se mělo ve vsi nacházet 12 usedlostí a jeden dřevěný kostelík. Podruhé musela čelit úplnému zničení v důsledku třicetileté války. Vesnicí se prohnalo švédské vojsko a místní sedláci museli prchnout do okolních lesů. K této události se váže legenda o švédském vojákovi, který na návsi ustřelil soše Matky Boží (patronce vesnice, jež zde byla uctívána od založení), za což byl záhy potrestán a propadl se do země. Do této doby zde převažovalo české obyvatelstvo, ale ze strachu se začali Češi ubírat do vnitrozemí a jejich místo zabrali Němci. Za pár desítek let se stalo Záchlumí německou vesnicí s názvem Eisenhüttel.

Největším zaměstnavatelem bylo místní velkostatkářství, které vlastnilo většinu půdy. Jeho nejstarší budova, sýpka, pochází z 16. století. Většina ostatních budov vznikla kolem roku 1839. V témže roce vznikla také škola (čp.1). Ta brzy přestala vyhovovat, a tak vznikla v 2. polovině téhož století nová školní budova (čp. 32), která funguje dodnes. České obyvatelstvo definitivně vymizelo po podepsání mnichovské dohody roku 1938. V roce 1945 se však do vesnice ve velkém vrátilo. Téhož roku proběhly konfiskace německých statků a po sklizních roku 1946 proběhl tzv. odsun. Ves byla přejmenována zpět na Záchlumí a stala se opět českou vesnicí.

Během 2. poloviny 20. století Záchlumí hodně ztratilo na historické hodnotě. V 50. letech byla zbudována Státní traktorová stanice (STS), nynější OK Záchlumí. Do roku 1946 bylo ve vesnici 40 popisných čísel. Celkem 19 původních domů bylo strženo, především statky na východní a jižní straně. Roku 1958 proběhla výstavba 13 dvojdomků s 26 bytovými jednotkami. V 70. letech byly strženy poslední stodoly výše zmíněných statků a na jejich místě byly vybudovány panelové domy.

Do roku 1923 bývalo Záchlumí osadou Víchova (něm. Wickau/Wikau), poté samosprávnou obcí. V letech 1980–1990 bývalo osadou Stříbra a od podzimu roku 1990 má opět svou vlastní samosprávu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie

Ve vsi se nachází gotický kostel Narození Panny Marie. Původně byl ve vsi dřevěný kostelík, který však lehl popelem při první devastaci vsi. Na okraji Záchlumí byl obyvateli postaven kostel gotický. Ten byl silně pobořen Švédy. Po válce byl znovu zbudován a přestavěn Zuzanou Antonií hraběnkou z Vrtby do barokního stylu. Věž však byla přistavěna až v roce 1838. Ve věži se měl nacházet starý zvon z původního gotického kostela, který se nejspíš stal obětí 1. světové války. Byl nahrazen hned dvěma: menším a větším. Poslední opravy proběhly v roce 1867. V 50. letech 20. století byl uzavřen kvůli borcení krovů a už jen chátral. Báň byla snesena z věže v roce 1993. Církev kostel dnes pomalu opravuje.

Kol vsi byly tři křížky. Žádný se nedochoval. Při cestě ke hřbitovu byl obnoven dřevěný křížek s obrázkem Panny Marie.

Ve vsi se nachází starý poplužní dvůr, který je v soukromém vlastnictví.

V letech 2012–2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce domu čp. 17. V této budově se nyní nachází obecní úřad, společenský sál a knihovna. Z původních usedlostí vystavěných v selském baroku se dnes nic nedochovalo, neboť byly zbořeny a nahrazeny bytovou zástavbou v jižní části obce.

V posledních deseti letech se v obci realizovalo několik projektů – např. výstavba chodníků vedoucích ze severní části obce k mateřské škole, renovace budovy MŠ a její zahrady, renovace ZŠ a její zahrady, náves, křižovatka u MŠ nebo také výstavba nového zdroje pitné vody pro obec.

Nedaleko obce v lese se nachází Čertův kámen opředený mnoha pověstmi. Cca 30 metrů napravo od křižovatky Slavice-Cebiv se nachází zajímavý terénní relikt připomínající tvrz. V okolí obce se těžila železná ruda, odtud německý název vsi Eisenhuttel (Železná Huť).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí a jejím okolím prochází několik cyklotras. Přístupné lesy lze využít k procházkám podél Peterského potoka nebo do kolem mohylového pohřebiště a bájného Čertova kamene do vedlejší vesnice Kšice. Nedaleký Víchovský rybník nabízí na svých březích možnost stanování. Lesy okolo Záchlumí, především směrem na Kšice skýtají hojnost hub a lesního ovoce – především borůvek.

Pro svou nadmořskou výšku okolo 500 m n. m. a geografickým podmínkám je v Záchlumí dostatek sněhu pro mnohé zimní sporty. K sáňkování se používá kopec s místním odstrašujícím názvem „Smrtelka“. Za vhodných podmínek se dá po okolí dobře běžkovat.

Služby a kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi funguje obchod se smíšeným zbožím, mateřská a základní škola, restaurace. Obec je plynofikovaná. Většina obyvatel je připojena na kanalizaci – ČOV v jižní části obce. V obci je veřejný vodovod, ostatní obyvatelé mají vlastní studny. V obci se každoročně pořádají akce, mezi které patří například Dětský den nebo Vítání adventu. V obci funguje také místní knihovna.

Záchlumí a místní názvy[editovat | editovat zdroj]

Záchlumí čp. 29, 39 a 40

V Záchlumí se užívá několik pomístních názvů. Pro zástavbu domů z 80. let 20. století se používá název Nové Záchlumí, někteří mu říkají Beverly, nebo Milionářská čtvrť.

Pro původní zástavbu domů se používá název Staré Záchlumí, pro zástavbu dvojdomků z 50. let nejčastěji Rafanda. Název Rafanda si vykládají místní každý jinak. Jedni říkají, že tomu dali název proto, že se zde lidé hádali – tedy rafali, jiní že tomu dali název proto, že zde štěkali nikoli lidé, ale psi.

V Jižní části obce se užívají spíše názvy lokální – „U Bytovek“, „U Kulturáku“, „Na návsi“, „U školky“, „U hřiště“. Odloučená část obce blíže ke Stříbru uvedená na Jízdním řádu jako Ústřední dílny se pomístně nazývá „Ókáčko“ (funguje zde továrna O.K. Záchlumí neboli Opravy a kovovýroba).

Kostel Narození Panny Marie 1. pol. 20. století

Zajímavé je, že se zde ještě v roce 1946 používala celá řada názvu. Většina z nich německých, avšak některé s českým původem. Např. Golabargh, Gschtelka, Pouska, Hurka, Tschertovka...atd. Tyto názvy však vzaly za své a po odsunu německého obyvatelstva pomalu vymizeli ze slovníků místních.

Volby v roce 2010[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 vyhrála volby do obecního zastupitelstva kandidátní listina ČSSD. Do zastupitelstva se dostali – Šárka Trávníčková, František Vrzák, Dagmar Bocanová, Michal Ješátko a Kateřina Tichá. Dále zastupitelstvo obsadili 4 nezávislí kandidáti – Radka Křížová, František Štrobl, Petr Kříž a Dana Váchová.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]