Přimda
| Přimda | |
|---|---|
 Pohled na město od hradu Přimda | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bor |
| Obec s rozšířenou působností | Tachov (správní obvod) |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′30″ s. š., 12°40′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 621 (2025)[1] |
| Rozloha | 50,64 km²[2] |
| Nadmořská výška | 601 m n. m. |
| PSČ | 348 06 |
| Počet domů | 324 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Jindřicha Kolowrata 112 348 06 Přimda sekretariat@mestoprimda.cz |
| Starosta | Jan Junek |
| Oficiální web: www | |
  Přimda | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561151 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přimda (německy Pfraumberg) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, jehož hlavní část je situována do sedla v nadmořské výšce 700 metrů. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradu Přimda je z roku 1121, stejnojmenné město bylo poprvé zmíněno v roce 1331. Za Jana Lucemburského byla Přimda výměnou za finanční hotovost zastavena (dána do držení) šlechtě. V roce 1336, v době sporů Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV. Bavorským, byl hrad přepaden německým vojskem, obléhatelé překonali vnější opevnění, museli však ustoupit po zapálení dřevěných částí hradeb posádkou hradu. V roce 1414 přes Přimdu vedla cesta Jana Husa do Kostnice.[4] V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav hrabě Novohradský z Kolowrat. S výjimkou asi 50 let nacistické a komunistické vlády v zemi je v majetku tohoto rodu území dodnes.[5] Na konci druhé světové války, v dubnu 1945, byla velká část historického centra poškozena požárem po americkém náletu. Po druhé světové válce byla většina původního obyvatelstva nuceně vysídlena a na jejich místo přišlo české obyvatelstvo z vnitrozemí. V roce 2023 došlo k přejmenování náměstí na náměstí Jindřicha Kolowrata.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vrch Přimda (848 metrů) je chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace. Západně od města leží přírodní památka Milov.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 017 | 2 999 | 2 924 | 2 910 | 3 020 | 2 888 | 2 825 | 1 038 | 1 117 | 1 006 | 1 096 | 1 282 | 1 358 | 1 481 | 1 404 |
| Počet domů | 476 | 497 | 506 | 523 | 530 | 534 | 578 | 328 | 241 | 226 | 240 | 267 | 293 | 310 | 324 |
Městská správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]V letech 1960–1971 k městu patřila i Nová Ves.[9]
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014. Znak tvoří stříbrný štít, na němž je vyobrazeno zelené trojvrší s lípou přirozené barvy, na jejíž kmen šplhají ze stran dva černí medvědi s červenou zbrojí. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3. Tvoří ji bílý list, na jeho dolním okraji zelené trojvrší, z něhož vyrůstá lípa se zelenou korunou a hnědým kmenem, na který šplhají ze stran dva černí medvědi s červenou zbrojí.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Přimda, zřícenina na návrší kopce Přimda (848 m) na sever od města
- Kostel svatého Jiří, kde v osmdesátých letech 19. století působil jako farář Jindřich Šimon Baar
- Socha svatého Antonína
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí z roku 1734
- Smírčí kříže
- Kaple Panny Marie z roku 1852
- Popraviště (Nachází se za meteorologickou stanicí na Přimdě)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Socha Jana Nepomuckého -
Pohled na blízkou zříceninu hradu -
Kašna na náměstí v sousedství sochy Jana Nepomuckého -
Památkově chráněné smírčí kříže
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ZIKMUND, Martin T. Koncil jako událost prvého řádu [online]. nase-reformace.cz [cit. 2016-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-04.
- ↑ ANDRŠ, Jiljí. Ing. [online]. 2000 [cit. 2016-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.
- ↑ Náměstí v Přimdě má nové označení, nese jméno významného podnikatele. Plzeň [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 374.
- ↑ Udělené symboly – Přimda [online]. 2014-04-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Přimda, s. 212-214.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přimda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Přimda
- Oficiální stránky
- Přimda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
