Bor (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bor
Radnice
Znak obce BorVlajka obce Bor
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0327 560758
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Tachov (CZ0327)
Obec s rozšířenou působností Tachov
Pověřená obec Bor
Historická země Čechy
Katastrální výměra 116,52 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 304 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 472 m n. m.
PSČ 348 02
Zákl. sídelní jednotky 22
Části obce 22
Katastrální území 17
Adresa městského úřadu náměstí Republiky 1
348 02 Bor
Starosta Petr Myslivec
Oficiální web: www.mubor.cz
Email: mu@mubor.cz
Bor
Bor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bor (německy Haid, v 18. století též Hayd) je město v Plzeňském kraji. Nachází se čtrnáct kilometrů jihovýchodně od Tachova. Zahrnuje 22 místních částí, 744 domů a má přibližně 4 300[1] obyvatel. Obec leží na dálnici D5 z Prahy do Norimberka).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je Bor písemně připomínán v roce 1263 (Hayda). Později bývá zmiňován jako Hayd (pod tímto názvem je uveden ještě na mapě stabilního katastru v roce 1838), pak Haid.

Pod správou šlechty pánů ze Švamberka, Götzenu i Löwensteinů ve městě vzkvétala řemesla a obchod. Město se stalo centrem obchodu díky své poloze na rozhraní Čech a Německa na cestě založené Karlem IV., a těžilo ze sousedství velkého množství drobných sídel odkázaných na zemědělskou výrobu. Ve středověku se město rozvíjelo a na náměstí se konaly dobytčí trhy.

Na konci druhé světové války způsobilo ostřelování americkou armádou četné škody na historických budovách. Přesto se jich dochoval dostatek, aby mohlo být centrum města roku 1922 prohlášeno městskou památkovou zónou.

Po druhé světové válce došlo v obci k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Boru (okres Tachov).

Kostel svatého Mikuláše[editovat | editovat zdroj]

Průčelí kostela

Kostel svatého Mikuláše byl založen současně s městem. Prvně je zmiňován roku 1282. V roce 1526 byla dostavěna mohutná hranolová věž s ochozem. Starý vyhořelý kostel byl zbořen v roce 1738 a na jeho místě byl vystavěn mezi lety 1739 a 1750 nový barokní kostel. Poslední opravy kostela byly zahájeny roku 1990, při nich získala věž novou báň krytou měděným plechem. Opraveny byly rovněž fasády a zahájeny opravy fresek v interiéru kostela. V současnosti probíhají opravy fresek a restaurování hlavního oltáře. Interiér kostela zdobí nástěnné malby z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář vyhotovil rodák z nedaleké Stráže sochař Johann Christoph Artschlag.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Borský zámek

Novogotický borský zámek stojí na místě původního vodního hradu snad z poloviny 13. století, z něhož se dochovala bílá válcová věž. Svou současnou podobu v romanticky historizujícím slohu zámek získal v 19. století. Součástí zámku je kaple svatého Vavřince z roku 1362 s pozdější sklípkovou klenbou a renesanční výmalbou.

Kaple svatého Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]

Borský špitál, vystavěný při křižovatce naproti zámku, byl vybudován z podnětu Jindřicha ze Švamberka kolem roku 1515. Jeho součástí se stala i původem starší stavba kaple svatého Jana Křtitele. Při výstavbě špitálu byla kaple obnovena, a získala sklípkovou klenbu ve tvaru hvězdice. V kapli je löwensteinská hrobka a několik historických náhrobků. Nejstarší z nich pochází ze 16. století. K budově kaple přiléhá objekt bývalého špitálu, později využívaného jako klášter. V důsledku zanedbané údržby je areál v havarijním stavu.[2]

Loreta[editovat | editovat zdroj]

Loretánská kaple

Na křižovatce naproti zámecké věži stojí loreta, která byla založena roku 1668 majitelkou panství Isabelou von Götzen, rozenou Trčkovou z Lípy a jejím manželem. Koncem 18. století zájem o borské poutní místo upadl, a kolem poloviny 19. století je loreta uváděna jako pustá. Teprve kněz Andreas Riedl vrátil loretě v průběhu 19. století její původní slávu a obnovil i poutě k borské černé madoně. Dne 2. května 1945 byla loreta poničena při ostřelování Boru americkou armádou. K obnovení poutí došlo až po sametové revoluci a první novodobá pouť se konala 8. září 1991. V roce 1994 přispěl stát na obnovu lorety částkou přes půl milionu korun a nadále je počítáno s postupnou renovací objektu. Poutě k Černé madoně se konají každoročně.

Ostatní památky[editovat | editovat zdroj]

Z historických domů zachovaných na borském náměstí vyniká budova radnice ozdobená kamennou sochou Panny Marie a městským znakem. V Boru stojí také několik barokních soch.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Seznam ohrožených nemovitých památek: špitál s kaplí sv. Jana Křtitele [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2015-06-08 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]