Pleystein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pleystein
Pleystein – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška548 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Pleystein
Pleystein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42,4 km²
Počet obyvatel2 383 (2022)[1]
Hustota zalidnění56,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.pleystein.de
Telefonní předvolba09654
PSČ92714
Označení vozidelNEW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pleystein (česky Oloví) je německé město v okrese Neustadt an der Waldnaab v Horní Falci ve spolkové zemi Bavorsko.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pleystein leží v Hornofalckém lese rozložený na březích potoka Zottbach. Nejvyšším bodem katastru obce je poutní vrch Fahrenberg s nadmořskou výškou 801 metrů ležící severozápadním směrem.

Pleystein sousedí s následujícími obcemi: na severu s Georgenbergem, na východě s Waidhausem, na jihovýchodě s Eslarnem, na jihu s Moosbachem, na západě s Vohenstraussem a na severozápadě s Waldthurnem.

Obec Pleystein má 29 místních částí:[2]

  • Bartlmühle
  • Berglerschleife
  • Bibershof
  • Birkenbühl
  • Bodenmühle
  • Burkhardsrieth
  • Dürrenlohe
  • Finkenhammer
  • Finstermühle
  • Fuchsmühle
  • Hagenmühle
  • Hochberg
  • Lohma
  • Miesbrunn
  • Ödhäuser
  • Peugenhammer
  • Pfifferlingstiel
  • Pingermühle
  • Pleystein
  • Radwaschen
  • Rammelsleuten
  • Schafbruck
  • Schönschleif
  • Spielhof
  • Steinbach
  • Trutzhofmühle
  • Unterbernrieth
  • Vöslesrieth
  • Zengerhof

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Do 19. století[editovat | editovat zdroj]

Osada byla poprvé písemně zmíněna roku 1242, ale již tou dobou v ní stál na křemencové skále malý hrad. V druhé polovině 13. století se Pleystein stal majetkem zemských hrabat z blízkého Leuchtenbergu.

Císař Ludvík Bavor udělil Pleysteinu roku 1331 tzv. norimberská městská práva. V roce 1395 byla založena městská farnost sv. Zikmunda. V roce 1400 bylo město dobýváno falckými oddíly, část města byla obsazena, hrad a město přilehlé ke křemencové skále ale odolaly. Obránci – leuchtenberský lankrabě a jeho syn – ale museli propustit zajaté měšťany města Neustadt. Během husitských nájezdů bylo město třikrát zničeno.

Za třicetileté války obsadil v roce 1634 město se svými oddíly chorvatský plukovník Marco Corpes, vypálil 48 domů včetně radnice. Téhož roku město zdecimovala morová nákaza.

V 19. století měl Pleystein smůlu na požáry, v roce 1848 shořelo 8 usedlostí, v roce 1852 celých 55 domů a v roce 1899 11 domů a další hospodářská stavení.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Největší katastrofa postihla Pleystein 10. července 1901. Od malého ohýnku v městském příkopě chytlo téměř celé město, 72 budov včetně obou kostelů. Po druhé světové válce se výrazně zvýšil počet obyvatel, šlo především o příchozí uprchlíky ze sudetského pohraničí. Dnes má Pleystein přibližně 2700 obyvatel. Od roku 1957 má Pleystein status výletního letoviska.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Budovy a památky[editovat | editovat zdroj]

  • Novobarokní poutní kostel sv. Kříže byl dokončen v roce 1904. Předchozí poutní kostel, postavený v roce 1814, v roce 1901 shořel. Budovy salesiánského kláštera se nacházejí hned vedle kostela.
  • Novogotický kostel sv. Zikmunda byl nově přestavěn po požáru v roce 1901, vysvěcen roku 1904.
  • Pomník padlých ve válce se sochou panny Marie.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na trhovém náměstí

Muzea a přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

  • Městské muzeum s velkou mineralogickou sbírkou, sbírka prof. Lehnera a příležitostné výstavy.
  • Kateřinin Dům panenek ve čtvrti Hagenmühle.
  • Kreuzberg (Křížový vrch) 38 metrů vysoká skála z růžového křemene je jedním ze 100 nejkrásnějších bavorských biotopů.

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. Bayerische Landesbibliothek Online (BLO). www.bayerische-landesbibliothek-online.de [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]