Žirovnice
| Žirovnice | |
|---|---|
.jpg) Žirovnice, Havlíčkovo náměstí, kostel sv. Filipa a Jakuba | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0633 549231 |
| Pověřená obec | Počátky |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov |
| Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′12″ s. š., 15°11′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 920 (2021)[1] |
| Rozloha | 44,42 km² |
| Nadmořská výška | 565 m n. m. |
| PSČ | 394 68 |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Cholunská 665 394 68 Žirovnice info@zirovnice.cz |
| Starosta | Mgr. Milan Šmíd |
| Oficiální web: www | |
  Žirovnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549231 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Žirovnice (německy Serowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie obce je spjata s historií stejnojmenného zámku (dříve hradu). Podle archeologických nálezů lze jeho založení řadit do poloviny 13. století; první písemná zmínka (Serowicz) o hradu pochází z roku 1358.[2] V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město.
Žirovnice je známá výrobou perleťových knoflíků. Toto řemeslo bylo do tradičně tkalcovského města uvedeno v roce 1863; v roce 1910 již v obci pracovalo více než 600 perleťářů. Výrobě knoflíků a jiných předmětů z perleti je věnována zvláštní expozice v žirovnickém zámeckém areálu.[3]
V neděli 9. května 2010 byla v žirovnickém kostele sv. Filipa a Jakuba poprvé sloužena mše svatá v esperantu.
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Plešák, od roku 2010 tuto funkci zastává Milan Šmíd.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola a Mateřská škola Žirovnice
- Základní umělecká škola Žirovnice
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Městské muzeum – Branka 1
- Špejchar – expozice dobových zemědělských strojů a řemesel
- Zámecký pivovar – Expozice knoflíkářství a perleti, Expozice historických šicích strojů, Expozice pivovarnictví[4]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
- Jan Prantl – masný průmysl Žirovnice
- Knoflíkařský průmysl Žirovnice
- Bravoll – upevňovací součástky
- IPC Plast – malířské válečky
- KBNK – kovovýroba
- Detail CZ – strojírenský průmysl
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Žirovnice
- Kostel svatého Filipa a Jakuba
- Kostel svatého Jiljí, u hřbitova
- Kaplička směrem Stranná
- Zámecký pivovar - budova z let 1589–1592, za panování Adama II. z Hradce, dle projektu italských architektů (Baldassare Maggi a Antonio Cometto), pivo se vařilo do roku 1865, dále byl využíván jako hostinec či sokolovna, v roce 1924 část přestavěna na byty, renovace v letech 2009–2011
- Kaplička u pivovaru
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie
- Hospoda U Plíhalů
- Zámecký špýchar - postaven za doby Františka Leopolda ze Šternberka pravděpodobně v roce 1707, rekonstruován 2007, slouží jako muzeum
Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Brdlík (1848-1932), starosta města, okresní starosta, podnikatel, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
- Vladislav Brdlík (1879-1964), meziválečný československý poslanec a ministr za agrární stranu
- Jaroslav Drobný (* 1979), fotbalista, trenér [1]
- Iva Janžurová (* 1941), herečka
- Jaroslav Maxmilián Kašparů (* 1950), kněz, pedagog a spisovatel
- Petr Konáš (* 1983), herec
- Milan Mach (1926-1995), herec a konferenciér
- Tomáš Štítný ze Štítného (1333-1409), filozof a spisovatel; narozen ve Štítném
- Tomáš Vaněk (* 1966), umělec a rektor AVU
- Josef Bouchal (* 1952), umělec (malíř) [2]
- Pavlína Pechková (rozená Cabadajová), hráčka na citeru [3]
- Miloš Konáš (* 1938), spisovatel [4] , fotograf
- Ondřej Koudelka , umělec (směr landart) [5]
- Miroslav Pokorný (* 1979), umělec (fotograf), lektor historických fotografických procesů [6]
- Václav Bezděkovský , řezbář
- Marie Fronková (* 1948), spisovatelka , kronikářka [7]
- Eduard Škoda (* 1933-201.), spisovatel, publicista a rozhlasový moderátor [8]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Továrna - dříve Partex , nyní HTP
Zámek a kostel z hráze Hutního rybníka
Zámek, špýchar a kostel v pohledu z Javořice
Negativ Žirovnice zámek, kostel.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ http://www.zirovnice.cz/historie-zamku/ms-27282/p1=27282
- ↑ http://www.zirovnice.cz/expozice-knoflikarstvi-a-perleti/d-88234/p1=22622
- ↑ http://www.zirovnice.cz/historie-pivovaru-zirovnice/ds-15057/p1=26510
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žirovnice na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Žirovnice
- Žirovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
