Žirovnice
Žirovnice | |
---|---|
![]() Žirovnice, Havlíčkovo náměstí, kostel sv. Filipa a Jakuba | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0633 549231 |
Pověřená obec | Počátky |
Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′12″ s. š., 15°11′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 868 (2022)[1] |
Rozloha | 44,42 km² |
Nadmořská výška | 565 m n. m. |
PSČ | 394 68 |
Počet domů | 996 (2021)[2] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Cholunská 665 394 68 Žirovnice info@zirovnice.cz |
Starosta | Radek Vopravil |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Žirovnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 549231 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Žirovnice (německy Serowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie obce je spjata s historií stejnojmenného zámku (dříve hradu). Podle archeologických nálezů lze jeho založení řadit do poloviny 13. století; první písemná zmínka (Serowicz) o hradu pochází z roku 1358.[3] V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město.
Žirovnice je známá výrobou perleťových knoflíků. Toto řemeslo bylo do tradičně tkalcovského města uvedeno v roce 1863; v roce 1910 již v obci pracovalo více než 600 perleťářů. Výrobě knoflíků a jiných předmětů z perleti je věnována zvláštní expozice v žirovnickém zámeckém areálu.[4]
V neděli 9. května 2010 byla v žirovnickém kostele sv. Filipa a Jakuba poprvé sloužena mše svatá v esperantu.
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Plešák, od roku 2010 tuto funkci zastává Milan Šmíd.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Základní škola a Mateřská škola Žirovnice
- Základní umělecká škola Žirovnice
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Městské muzeum – Branka 1
- Špejchar – expozice dobových zemědělských strojů a řemesel
- Zámecký pivovar – expozice knoflíkářství a perleti, expozice historických šicích strojů, expozice pivovarnictví[5]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
- Jan Prantl – masný průmysl Žirovnice
- Knoflíkařský průmysl Žirovnice
- Bravoll – upevňovací součástky
- IPC Plast – malířské válečky
- KBNK – kovovýroba
- Detail CZ – strojírenský průmysl
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Žirovnice
- Kostel svatého Filipa a Jakuba
- Kostel svatého Jiljí, u hřbitova
- Kaplička u silnice do Stranné
- Zámecký pivovar, budova z let 1589–1592 postavená za panování Adama II. z Hradce dle projektu italských architektů (Baldassare Maggi a Antonio Cometto). Pivo se vařilo do roku 1865, dále byl pivovar využíván jako hostinec či sokolovna, v roce 1924 část přestavěna na byty, renovace v letech 2009–2011
- Kaplička u pivovaru
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie
- Hospoda U Plíhalů
- Zámecký špýchar – postaven za doby Františka Leopolda ze Šternberka pravděpodobně v roce 1707, rekonstruován 2007, slouží jako muzeum
Známí rodáci a osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]
- Josef Brdlík (1848–1932), starosta města, okresní starosta, podnikatel, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
- Vladislav Brdlík (1879–1964), meziválečný československý poslanec a ministr za agrární stranu
- Jaroslav Drobný (* 1979), fotbalista, trenér
- Iva Janžurová (* 1941), herečka
- Jaroslav Maxmilián Kašparů (* 1950), kněz, pedagog a spisovatel
- Petr Konáš (* 1983), herec
- Milan Mach (1926–1995), herec a konferenciér
- Tomáš Štítný ze Štítného (1333–1409), filozof a spisovatel; narozen ve Štítném
- Tomáš Vaněk (* 1966), umělec a rektor AVU
- Josef Bouchal (* 1952), umělec (malíř)[3][4]
- Pavlína Pechková (rozená Cabadajová), hráčka na citeru[5]
- Miloš Konáš (* 1938), spisovatel,[6] fotograf
- Ondřej Koudelka, umělec (směr landart)[7]
- Miroslav Pokorný (* 1979), umělec (fotograf), lektor historických fotografických procesů[8]
- Václav Bezděkovský, řezbář
- Marie Fronková (* 1948), spisovatelka, kronikářka[9]
- Eduard Škoda (* 1933), spisovatel, publicista a rozhlasový moderátor (kniha Kapitoly o Žirovnici)[10]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Továrna – dříve Partex, nyní HTP
-
Zámek a kostel z hráze Hutního rybníka
-
Zámek, špýchar a kostel v pohledu z Javořice
-
Negativ: Žirovnice, zámek a kostel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historie zámku: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Expozice perleti: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie pivovaru: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Miloš Konáš. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Königsmühle land and art setkání · Ondřej Koudelka [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Pokorný: Velký fotograf v malém městě. Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ŽIROVNICE, Městská knihovna. Osobnosti. www.knihovnazirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Kapitoly o Žirovnici (Eduard Škoda) | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žirovnice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Žirovnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Žirovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Žirovnice