Přeskočit na obsah

Žirovnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městu Žirovnice. O stejnojmenné řece pojednává článek pojednává článek Žirovnice (přítok Nežárky).
Žirovnice
Žirovnice se zámkem, pohled od západu
Žirovnice se zámkem, pohled od západu
Znak města ŽirovniceVlajka města Žirovnice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPočátky
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 178 (2025)[1]
Rozloha44,41 km²[2]
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ394 68
Počet domů985 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduCholunská 665
394 68 Žirovnice
info@zirovnice.cz
StarostaRadek Vopravil
Oficiální webwww.zirovnice.cz
Žirovnice
Žirovnice
Další údaje
Kód obce549231
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žirovnice (německy Serowitz) je město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel.

Žirovnický zámek
Kostel svatého Filipa a Jakuba ve středu obce

Historie obce je spjata s historií stejnojmenného zámku (dříve hradu). Podle archeologických nálezů lze jeho založení řadit do poloviny 13. století; první písemná zmínka (Serowicz) o hradu pochází z roku 1358.[4] V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město.

Žirovnice je známá výrobou perleťových knoflíků. Toto řemeslo bylo do tradičně tkalcovského města uvedeno v roce 1863; v roce 1910 již v obci pracovalo více než 600 perleťářů. Výrobě knoflíků a jiných předmětů z perleti je věnována zvláštní expozice v žirovnickém zámeckém areálu.[5]

V neděli 9. května 2010 byla v žirovnickém kostele svatého Filipa a Jakuba poprvé sloužena mše svatá v esperantu.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 200 3 503 3 936 3 908 4 530 4 349 4 231 3 354 3 298 3 282 3 384 3 127 3 056 2 874 2 761
Počet domů 466 503 529 531 585 615 710 801 757 768 761 884 924 966 985

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Plešák, od roku 2010 tuto funkci zastává Milan Šmíd. Od roku 2022 je starostou města Radek Vopravil.

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[8]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Žirovnice
  • Základní umělecká škola Žirovnice
  • Městské muzeum – Branka 1
  • Špejchar – expozice dobových zemědělských strojů a řemesel
  • Zámecký pivovar – expozice knoflíkářství a perleti, expozice historických šicích strojů, expozice pivovarnictví[9]
  • Jan Prantl – masný průmysl Žirovnice
  • Knoflíkařský průmysl Žirovnice
  • IPC Plast – malířské válečky
  • KBNK – kovovýroba
  • Detail CZ – strojírenský průmysl
  • HTP
  • MLÉKÁRNA
  • KRÁSL

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žirovnici.
  • Zámek Žirovnice
  • Kostel svatého Filipa a Jakuba
  • Kostel svatého Jiljí, u hřbitova
  • Kaplička u silnice do Stranné
  • Zámecký pivovar, budova z let 1589–1592 postavená za panování Adama II. z Hradce dle projektu italských architektů (Baldassare Maggi a Antonio Cometto). Pivo se vařilo do roku 1865, dále byl pivovar využíván jako hostinec či sokolovna, v roce 1924 část přestavěna na byty, renovace v letech 2009–2011
  • Kaplička u pivovaru
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sloup se sochou Panny Marie
  • Hospoda U Plíhalů
  • Zámecký špýchar – postaven za doby Františka Leopolda ze Šternberka pravděpodobně v roce 1707, rekonstruován 2007, slouží jako muzeum

Rodáci a osobnosti spojené s městem

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Historie zámku: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-08.
  5. 1 2 Expozice perleti: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Udělené symboly – Žirovnice [online]. 1995-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  9. 1 2 www.CITERA.cz - Kniha - Citery v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. www.citera.cz [online]. [cit. 2023-03-08]. Dostupné online.
  10. ↑ Kapitoly o Žirovnici (Eduard Škoda) | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
  11. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Miloš Konáš. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
  12. ↑ ŽIROVNICE, Městská knihovna. Osobnosti. www.knihovnazirovnice.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
  13. ↑ Miroslav Pokorný: Velký fotograf v malém městě. Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
  14. ↑ KREJČÍ, Denisa. Člověk musí zapomenout na okolní svět a soustředit se kámen, říká Koudelka. Pelhřimovský deník [online]. 2020-08-17 [cit. 2026-09-11]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]