Počátky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Pelhřimovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Počátky (rozcestník).
Počátky
Kostel sv. Jana Křtitele v Počátkách
Znak obce PočátkyVlajka obce Počátky
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0633 548561
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Obec s rozšířenou působností Pelhřimov
Pověřená obec Počátky
Historická země Čechy a Morava
Katastrální výměra 30,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 551 (2019)[1]
Nadmořská výška 620 m n. m.
PSČ 394 64
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Palackého nám. 1
394 64 Počátky
Starosta Karel Štefl
Oficiální web: www.pocatky.cz
E-mail: mesto.pocatky@cmail.cz
Počátky
Počátky
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky (německy Potschatek) jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radnice na Palackého náměstí

V katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia. V okolí také procházela Želivská stezka (spojujicí přes nedaleký Strážný kopec Želivský klášter s Rakouskem), zmiňovaná prvně roku 1178.[2]

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady, bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi SevernímČerným mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky, odtud si lze vysvětli i název Počátky. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

K roku 1273 je zde uváděn kněz Předboř, takže touto dobou zde již stál kostel.[3] První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie[4]). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky[5]). Z roku 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic.

Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu – hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Název města se pluralizuje od roku 1654 (Pocziatky). Značí tedy pomnožné číslo (ženského rodu jako například označení Čechy), protože se jedná o tu oblast, ve které jsou počátky toků (podobně Roztoky). Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Šternberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda šternberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé. Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.[6]

Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva. Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22). 1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.

V Počátkách byly také natočeny některé scény filmů Postřižiny (1980), Jízda (1994), Když děda miloval Ritu Hayworthovou (2001)[zdroj?] a televizního seriálu Návštěvníci (1983). Podle názvu města byla pojmenována planetka č. 14974 Počátky, kterou tak nazval její objevitel a počátecký rodák Miloš Tichý.[7]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1990–1994 Ing. Jan Třebický
  • 1994–2002 Ing. František Peroutka
  • 2002–2006 Ing. Jan Třebický
  • 2006–2010 Ing. Marie Hrnčířová
  • od roku 2010 Mgr. Karel Štefl

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň částiZSJ), jimiž jsou:

Jižně od vlastního města prochází hranice mezi Čechami a Moravou. K Čechám patří Heřmaneč, Léskovec a Počátky s výjimkou zemědělsko-lesních pozemků na jihu, na Moravě leží Prostý, Vesce a většina Horní Vilímče.[zdroj?]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Počátky
  • Základní škola Otokara Březiny Počátky
  • Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Počátky

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Otokara Březiny

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Počátkách.

Podél silnice z Počátek do Kališť je vysázena nejdelší modřínová alej v Česku. Byla založena na počátku 20. století a čítá 280 stromů.[15]

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://is.muni.cz/th/8771/ff_d/DIZERTACE.txt - Petr Hejhal: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny
  3. http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_438.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine - 720 LET POČÁTEK
  4. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=23&bookid=189&page=124 - Formulář Tobiáše z Bechyně 1279-1296
  5. RBM II, str. 852-853 – Centrum medievistických studií
  6. Udělené symboly – vlajka
  7. http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_608.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine - Počátecký zpravodaj 10/2013
  8. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  9. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  10. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  11. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  12. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  13. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  14. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  15. ŠAROUNOVÁ, Irena. Nejdelší modřínová alej v Česku vede z Počátek do Kališť. Podél roste 280 stromů. Rozhlas.cz [online]. 2017-03-27 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  16. František Navrátil – Český Krumlov info

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Jakubín Polesí Horní Ves Růžice kompasu
Žirovnice Sever Jihlávka
Západ   Počátky   Východ
Jih
Stojčín Prostý Horní Vilímeč