Počátky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Pelhřimovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Počátky (rozcestník).
Počátky
Kostel sv. Jana Křtitele v Počátkách
Znak města PočátkyVlajka města Počátky
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0633 548561
Pověřená obecPočátky
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy a Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 465 (2022)[1]
Rozloha30,84 km²
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ394 64
Počet domů772 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduPalackého nám. 1
394 64 Počátky
mesto.pocatky@cmail.cz
StarostaKarel Štefl
Oficiální web: www.pocatky.cz
Počátky
Počátky
Další údaje
Kód obce548561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky (německy Potschatek) jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radnice na Palackého náměstí

V katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia. V okolí také procházela Želivská stezka, (spojujicí přes nedaleký Strážný kopec Želivský klášter s Rakouskem), zmiňovaná prvně roku 1178.[3]

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady; bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi SevernímČerným mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky: odtud si lze vysvětlit i jejich jméno. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

K roku 1273 je uváděn kněz Předboř, takže touto dobou zde již stál kostel.[4] První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie[5]). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náležely rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky[6]). Z roku 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic.

Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu – hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Jméno města se pluralizuje od roku 1654 (Pocziatky). Značí tedy pomnožné číslo (podobně jako například označení Čechy), protože se jedná o tu oblast, ve které jsou počátky toků (podobně Roztoky). Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Šternberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda šternberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé. Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.[7]

Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva. Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22). Dne 1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.[zdroj?]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1990–1994 Ing. Jan Třebický
  • 1994–2002 Ing. František Peroutka
  • 2002–2006 Ing. Jan Třebický
  • 2006–2010 Ing. Marie Hrnčířová
  • od roku 2010 Mgr. Karel Štefl

Inspirace v kultuře a vědě[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň částiZSJ), jimiž jsou:

Jižně od vlastního města prochází hranice mezi Čechami a Moravou. K Čechám patří Heřmaneč, Léskovec a Počátky s výjimkou zemědělsko-lesních pozemků na jihu, na Moravě leží Prostý, Vesce a většina Horní Vilímče.[zdroj?]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Počátky
  • Základní škola Otokara Březiny Počátky
  • Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Počátky

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Otokara Březiny

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Počátkách.

Podél silnice z Počátek do Kališť je vysázena nejdelší modřínová alej v Česku. Byla založena na počátku 20. století a čítá 280 stromů.[17]

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://is.muni.cz/th/8771/ff_d/DIZERTACE.txt - Petr Hejhal: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny
  4. http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_438.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine. - 720 LET POČÁTEK
  5. Formulář Tobiáše z Bechyně 1279–1296. S. 124. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. S. 124. Dostupné online. 
  6. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. S. 852–853. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. S. 852–853. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – vlajka
  8. http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_608.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine. - Počátecký zpravodaj 10/2013
  9. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  10. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  11. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  12. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  13. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  14. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  15. depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  16. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  17. ŠAROUNOVÁ, Irena. Nejdelší modřínová alej v Česku vede z Počátek do Kališť. Podél roste 280 stromů. Rozhlas.cz [online]. 2017-03-27 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  18. František Navrátil – Český Krumlov info

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALÍK, Ivo: Lékárna a lékárníci v Počátkách. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 12 (2001), s. 180-188.
  • NAVRÁTIL, František: Kostel a hřbitov Božího Těla v Počátkách. Počátky 1969
  • NAVRÁTIL, František: Městský archiv v Počátkách. In: Archivní časopis 2 (1952), č. 2, s. 63-64.
  • NAVRÁTIL, František: Otokar Březina a město Počátky. Počátky 1932.
  • NAVRÁTIL, František: Paměti o zvonech v Počátkách. Upomínka na slavnost svěcení. Počátky 1936.
  • NAVRÁTIL, František: Stará radnice v Počátkách. Počátky 1938.
  • ŠEDA, Oldřich: Dějiny právovárečného měšťanstva v Počátkách od jeho vzniku do konce roku 1958. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 37 č. (2000), č. 3, s. 213-220.
  • TĚSNOHLÍDEK, Jakub. Výsledky archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 42 (2017), č. 2, s. 669-689.
  • TĚSNOHLÍDKOVÁ, Kateřina - TĚSNOHLÍDEK, Jakub - DUFFEK, Petr. Archeologie nejstaršího horizontu města Počátky (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 43 (2018), č. 1, s. 115-143.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Jakubín Polesí Horní Ves Růžice kompasu
Žirovnice Sever Jihlávka
Západ   Počátky   Východ
Jih
Stojčín Prostý Horní Vilímeč