V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Adolf Vratislav ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Adolf Vratislav ze Šternberka
Erb Šternberků

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
27. leden 1685 – 4. září 1703
Panovník Leopold I.
Předchůdce Bernard Ignác Jan z Martinic
Nástupce Heřman Jakub Černín z Chudenic

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
15. leden 1678 – 1685
Panovník Leopold I.
Předchůdce Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
Nástupce Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka

Místokancléř Českého království
Ve funkci:
1667 – 1678
Panovník Leopold I.
Předchůdce František Oldřich Kinský
Nástupce Karel Maxmilián Lažanský z Bukové

Viceprezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1. únor 1659 – 1667
Panovník Leopold I.
Nástupce Jan František Bruntálský z Vrbna

Konferenční rada

Tajný rada

Narození 1627
Postoloprty
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. září 1703 (ve věku 76 let)
Zásmuky
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka
Rodiče Jan Rudolf ze Šternberka
Helen Eustachie Křinecká z Ronova
Děti František Damián ze Šternberka, František Leopold ze Šternberka
Sídlo Zásmuky
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1687 Řád zlatého rouna (č. 532)
1661 říšský hraběcí titul
1662 český hraběcí titul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Štěpán Jiří ze Šternberka
1626–1706
švagr Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
† 1689
zeť Dominik Ondřej I. z Kounic
1654–1705
zeť Jiří Adam II. Bořita z Martinic
1650–1714
vnuk František Filip ze Šternberka
1708–1786
vnuk Adam František ze Šternberka
1711–1789

Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka (1627 Postoloprty4. září 1703 Zásmuky, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka) byl český šlechtic a diplomat z rodu Šternberků, zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Jana Rudolfa ze Šternberka (1601–1638) a jeho manželky Heleny Eustachie Křinecké z Ronova († 1644). Jeho starší bratr Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706) si zvolil vojenskou kariéru a byl plukovníkem.

Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.

V roce 1661 byl povýšen do stavu říšských hrabat, spolu s ním i jeho bratr Štěpán Jiří († 1706) a další příbuzní Jan Norbert († 1678) a Ignác Karel († 1700). V roce 1662 získal i český hraběcí titul.

Zastával nejvyšší zemské úřady v Českém království. Přes post viceprezidenta rady nad apelacemi (1659–1667), místokancléře (1667–1678), nejvyššího zemského sudího (1678–1685) to dotáhl až na nejvyššího purkrabího. Tento nejvyšší český zemský úřad zastával až do své smrti v roce 1703. Pohřben byl se svou ženou v Zásmukách v rodinné hrobce, kterou nechal vystavět.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1653 zdědil panství Zásmuky u Kolína, které tehdy tvořil zámek, dvůr a městečko Zásmuky, jedno další městečko, dvě tvrze a 12 vsí.[1] Zámek nechal opravit a přestavět v raně barokním stylu, komplex získal trojkřídlou dispozici, pilířové arkády a věž čtvercového půdorysu v severovýchodním rohu nádvoří.[1] Stavební aktivitu Adolfa Vratislava připomíná šternberský znak na ostění vstupního portálu a malovaný alianční šternbersko-slavatovský znak na průčelí vstupní věže.[1] Adolf Vratislav učinil zámek svým sídlem. V Zásmukách také založil františkánský kláštera v jeho kostele sv. Františka Serafinského nechal zbudovat rodinnou hrobku. Panství Žirovnici a Stráž nad Nežárkou přinesla rodině v roce 1654 jako věno manželka Anna Lucie. Vlastnil také Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze. V roce 1686 zdědil zámek v Cerhenicích.[2] V roce 1694 koupil koupil od hraběte Tomáše Černína z Chudenic panství Častolovice.[3] V zámku je nad krbem v Sále předků alianční znak Adolfa Vratislava a jeho manželky Anny Lucie Slavatové.[2]

V roce 1701 se Zásmuky a Častolovice staly nedělitelným rodinným svěřenectvím (fideikomis).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 16. ledna 1654 s hraběnkou Annou Lucií Slavatovou z Chlumu a Košumberka (17. červenec 1637 Vídeň – 3. březen 1703 Praha, pohřbena v Zásmukách), dcerou Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1606 Jindřichův Hradec – 4. květen 1645 Bruck an der Mur) a jeho manželky Marie Františky Terezie z Meggau (28. říjen 1609 Vídeň – 22. září 1676 Vídeň). Narodilo se jim 14 dětí[2], mezi nimi:

  • 1. [rodiče nejistí] Marie Anna Klára († 1699)
    • ∞ Jan Vilém Kaunitz (1656 – 20. 3. 1721)
  • 2. Maria Eleonora (1656 – 2. 12. 1706)
  • 3. Marie Renata (1658 – 17. 2. 1724?)
    • ∞ Karel Josef Paar (20. 5. 1654 – 12. 5. 1725)
  • 4. František Karel
  • 5. Josef (* 1667)
  • 6. Marie Josefa (31. 10. 1668 – 28. 12. 1747)
  • 7. Maria Karolina Josefa (asi 1670 – 9. 4. 1754)
    • ∞ (9. 3. 1692) Jan Antonín II. Josef z Eggenbergu (6. 1. 1669 – 9. 1. 1716)
  • 8. Marie Terezie (* po 1671)
    • ∞ Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu (1. 12. 1673 – 25. 3. 1701)
  • 9. František Damián Jakub Josef (26. 7. 1676 Vídeň – 15. 5. 1723 Častolovice)
    • ∞ (25. 11. 1699 Praha) Marie Josefa z Trauttmansdorffu (29. 8. 1681 – 30. 11. 1742)
  • 10. František Leopold (9. 7. 1680 Praha – 14. 5. 1745 Žirovnice)[4]
    • ∞ (4. 6. 1708 Vídeň) Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (23. 11. 1688 Vídeň – 27. 9. 1757 Praha)[4]

Synové založili dvě linie rodu, František Damián založil Damiánovu linii se sídlem Zásmukách a Častolovicích a František Leopold Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. S. 550–51. 
  2. a b c JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 77. 
  3. Hrady, zámky a tvrze VI., s. 67
  4. a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAKEŠ, Martin. Mimořádná diplomatická mise Adolfa Vratislava ze Šternberka: Švédské království v polovině 70. let 17. století očima císařského vyslance. Folia Historica Bohemica. Praha: Historický ústav, 2014, roč. 29, čís. 1, s. 31–62. ISSN 0231-7494. 
  • JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav; RIŠLINK, Vladimír. Nikdy nezapadá. In: Chotkové a Kutnohorsko. Praha: Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Kutná Hora, KLP - Koniasch Latin Press, s.r.o., 2015. ISBN 978-80-86772-92-9. S. 141–144.
  • JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav. Adolf Vratislav ze Šternberka jako stavebník pražského paláce na Malé Straně a barokního areálu v Zásmukách. In: Život pražských paláců : šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby. Praha: Scriptorium, 2009. ISBN 978-80-86852-30-0. S. 193-217.
  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen