Karel XI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel XI.
král švédský
Karel XI. v korunovačních šatech.
Karel XI. v korunovačních šatech.
Doba vlády 1660 - 1697
Korunovace 28. září 1675
Narození 24. listopadu 1655
Stockholm
Úmrtí 5. dubna 1697 (41 let)
Stockholm
Pochován Kostel Riddarholmen
Předchůdce Karel X. Gustav
Nástupce Karel XII.
Manželky Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
Rod Wittelsbachové
Otec Karel X. Gustav
Matka Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská

Karel XI. (24. listopadu 1655, Stockholm5. dubna 1697, Stockholm) byl švédský král od roku 1660 až do své smrti. Byl jediným synem švédského krále Karla X. Gustava a Hedviky Eleonory Holštýnsko-Gottorpské, dcery vévody Fridricha III. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského.

Jelikož byl po smrti svého otce příliš mlád (necelých 5 let), vládla za něj jeho matka spolu s pěti nejvyššími úředníky, z nichž nejvýznamnější byl Magnus Gabriel De la Gardie. Faktické vlády se ujal až roku 1672.

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Karel XI. začal Skånskou válku a po vítězství v bitvě u Halmstadu (1676), bitvě u Lundu (1676) a bitvě u Landskrony (1677) donutil dánského krále Kristiána V. odvést své muže na Sjælland. Skånská válka znamenala především pokus Dánů získat zpět oblasti ztracené roskildským mírem z roku 1658 a na něj navazujícím kodaňským mírem z roku 1660 (především Skåne - odtud i název války), Švédsku se však podařilo tyto oblasti udržet.

Karel XI. v bitvě u Lundu, obraz od Davida Klöckera Ehrenstrahla (1682)

Jako spojenec francouzského krále Ludvíka XIV. se účastnil i v jeho vojenských podnicích. V roce 1672 byla mezi oběma zeměmi uzavřena spojenecká smlouva, v které se Švédsko zavázalo vojensky podpořit Francii výměnou za velké finanční částky.

Když se válka s Nizozemím obrátila v Ludvíkův neprospěch, vstoupilo na jeho naléhání švédské vojsko pod vedením maršála Wrangela koncem roku 1674 do Braniborska, ale v červnu následujícího roku utrpěli Švédové strašlivou porážku v bitvě u Fehrbellinu a museli se stáhnout zpět. Výsledek bitvy zároveň otřásl jejich pověstí vojenské velmoci.

V téže době na Švédsko zaútočilo Dánsko. V roce 1679 s Braniborskem a Dánskem uzavřel mír, který přes utrpěné porážky díky zásahu Ludvíka XIV. nepřinesl Švédsku žádné územní ztráty.

Domácí politika[editovat | editovat zdroj]

Po konci války se král věnoval zejména posílení finančních záležitostí státu, za což je mu dnes připisován významný vliv. Karel XI. ale disponoval také množstvím poradců a je pravděpodobné, že mnoho reforem je z jejich hlav. Díky podpoře měšťanstva a střední šlechty zavedl absolutistickou vládu; stabilizoval státní finance, reorganizoval armádu: rozdělí stát na malé okruhy (routu), z nichž byl každý povinen dodat jednoho žoldnéře a vyzbrojit ho, krom toho dostával žoldnéř ve svém okruhu kus pozemku.

Králova osobnost[editovat | editovat zdroj]

Karel XI. je považován za nejzbožnějšího krále ve švédských dějinách vůbec. Zároveň nadevše miloval vojenská cvičení a lov. Také rád cestoval na koni, avšak nikdy neopustil území vlastního Švédska. Karel XI. také trpěl dnes již jen těžko určitelnou formou dyslexie.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Karel se od roku 1675 ucházel o dánskou princeznu Ulriku Eleonoru, dceru dánského krále Frederika III. a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické. Poslal své vyslance do Kodaně, aby zde přednesli jeho nabídku manželství. Královna vdova Žofie Amálie s nabídkou souhlasila, v zásadě souhlasil i její syn a bratr Ulriky Eleonory, dánský král Kristián V., ale svatba byla odročena o čtyři roky, protože po příchodu zpráv o výsledku bitvy u Fehrbellinu se dánský král rozhodl využít situace a zahájit novou válku o provincii Skåne.

Po mírových jednáních v roce 1679 se téma manželství opět otevřelo. Sňatek krále s dánskou princeznou měl pomoci udržet mír mezi oběma národy. Karel XI. uzavřel manželskou smlouvu 6. února roku 1680 a poslal ji dánskému dvoru. 4. května téhož roku Ulrika Elonora připlula do Helsingborgu.

Kvůli svízelné ekonomické situaci Švédska se Karel XI. rozhodl uspořádat prostou svatbu s nevelkým počtem pozvaných v malém městě Skottorp. Obřad se uskutečnil 6. května 1680. 25. listopadu téhož roku byla Ulrika Eleonora korunována královnou Švédska.

Z manželství vzešlo sedm dětí, pouze tři však se dožily dospělosti:

  1. Hedvika Žofie (1681-1708), manželka vévody Fridricha IV. Holštýnsko-Gottorpského
  2. Karel (1682-1718); švédský král Karel XII. (1697-1718).
  3. Gustav (1683-1685).
  4. Ulrik (1684-1685).
  5. Frederik (1685-1685).
  6. Karel Gustav (1686-1687).
  7. Ulrika Eleonora (1688-1741); švédská královna (1719-1720); manželka lankraběte Fridricha Hesensko-Kasselského, pozdějšího švédského krále Frederika I.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich Ludvík
Znak z doby nástupu Falcko-Zweibrückenský vévoda
Karel I.
1681 - 1697
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Karel X. Gustav
Znak z doby nástupu Švédský král
Karel XI.
1660 - 1697
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel XII.
Předchůdce:
Karel X. Gustav
Znak z doby nástupu Finský velkovévoda
Kaarle XI.
1660 - 1697
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel XII.