Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
holštýnsko-gottorpský vévoda
Doba vlády 31. března 161610. srpna 1659
Narození 22. prosince 1597
Schleswig
Úmrtí 10. srpna 1659
Tönning
Manželka Marie Alžběta Saská
Potomci Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Marie Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
Adolf August Holštýnsko-Gottorpský
Jan Jiří Holštýnsko-Gottorpský
Anna Dorotea Holštýnsko-Gottorpský
Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský
Gustav Ulrich Holštýnsko-Gottorpský
Kristýna Sabina Holštýnsko-Gottorpská
August Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Alžběta Žofie Holštýnsko-Gottorpská
Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
Rod Oldenburkové
Otec Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Matka Augusta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský 22. prosince 1597, Schleswig10. srpna 1659, Tönning) byl holštýnsko-gottorpským vévodou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fridrich se narodil jako nejstarší syn vévody Jana Adolfa Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky Augusty Dánské, dcery krále Frederika II. Dánského.

Fridrich měl ambiciózní plány týkající se rozvoje námořního obchodu. Za tímto účelem v roce 1621 založil, po vzoru města Glückstadt založeného v roce 1617 Kristiánem IV. Dánským, přístavní město Friedrichstadt. Dále se pokoušel najít obchodní cestu do Ruska a Persie, která by nevedla kolem Afriky. Z toho důvodu vyslal 6. listopadu 1633 expedici z Hamburku do Moskvy, vedenou obchodním agentem Ottou Brüggemannem, vévodským rádcem Filipem Crusiusem a Adamem Oleariusem jako sekretářem. Ačkoli se jim nepodařilo uzavřít obchodní dohodu s carem Michailem I., ihned po návratu delegace do Gottorpu 6. dubna 1635 zahájil Fridrich přípravu další expedice. V roce 1636 vyslal delegaci do Persie a v roce 1639 poslal šáh Safí I. delegaci zpět s dary pro vévodu.

Fridrichovi připal těžký úkol vést zemi během Třicetileté války. Zkoušel politiku neutrality, což v praxi znamenalo odmítnutí unie s Dánskem a příklon ke Švédsku. V roce 1654 hostil královnu Kristinu Švédskou, která v červnu téhož roku abdikovala. Ta svému nástupci doporučila dvě z vévodových dcer za nevěsty. A tak se král Karel X. Gustav 24. října roku 1654 oženil s Fridrichovou dcerou Hedvikou Eleonorou. Jelikož švédský pokus stát se Velmocí nakonec selhal, vedla Fridrichova pro-švédská politika k oslabení holštýnsko-gottorpské dynastie.

Jako mecenáš umění a kultury byl Fridrich úspěšnější. 3. září 1642 založil společně s knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským literární společnost Die Fruchtbringende Gesellschaft. Kromě toho přispěl k vytvoření gottorfského globu. Malíř Jürgen Ovens pracoval více než 30 let pro něj a jeho nástupce Kristiána Albrechta.

Vévoda Fridrich zemřel 10. srpna 1659 v Tönningu ve věku 61 let.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

21. února 1630 se dvaatřicetiletý vévoda v Drážďanech oženil s o třináct let mladší princeznou Marií Alžbětou, dcerou saského kurfiřta Jana Jiřího I. a jeho druhé manželky Magdaleny Sibylly Pruské. Za dvacet devět let manželství se jim narodilo šestnáct dětí:

  • Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská (5. prosince 1630 – 12. prosince 1680)
  • Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská (24. listopadu 1631 – 22. září 1719)
  • Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (29. září 1632 – 19. listopadu 1633)
  • Marie Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (6. června 1634 – 17. června 1665)
  • Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (17. července 1635 – 12. srpna 1654)
  • Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská (23. října 1636 – 24. listopadu 1715)
  • Adolf August Holštýnsko-Gottorpský (1. září 1637 – 20. listopadu 1637)
  • Jan Jiří Holštýnsko-Gottorpský (8. srpna 1638 – 25. listopadu 1655)
  • Anna Dorotea Holštýnsko-Gottorpský (13. února 1640 – 13. května 1713)
  • Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (3. února 1641 – 6. ledna 1695)
  • Gustav Ulrich Holštýnsko-Gottorpský (16. března 1642 – 23. října 1642)
  • Kristýna Sabina Holštýnsko-Gottorpská (11. července 1643 – 20. března 1644)
  • August Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (6. května 1646 – 2. října 1705)
  • Adolf Holštýnsko-Gottorpský (24. srpna 1647 – 27. prosince 1647)
  • Alžběta Žofie Holštýnsko-Gottorpská (24. srpna 1647 – 16. listopadu 1647)
  • Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská (6. února 1649 – 25. dubna 1728)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Bogislav X. Pomořanský
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Kristýna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Saský
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Barbora Jagellonská
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Augusta Dánská
 
 
 
 
 
 
Albrecht VII. Meklenburský
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Alžběta Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick III, Duke of Holstein-Gottorp na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

TITULÁRNÍ
Holštýnsko-gottorpský vévoda
Předchůdce:
Jan Adolf
16161659
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
Nástupce:
Kristián Albrecht
Holštýnský a šlesvický vévoda
Předchůdce:
Kristián IV. a Jan Adolf
(ve spoluvastnické vládě)
16161659
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
Nástupce:
Frederik III. a Kristián Albrecht
(ve spoluvastnické vládě)