Kristián I. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián I. Dánský
král dánský, norský a švédský
Kristián I. Dánský
Kristián I. Dánský
Doba vlády 14481481, Dánsko
14501481, Norsko
14571464, Švédsko
Tituly hrabě oldenburský a holštýnský, vévoda šlesvický a holštýnský
Narození únor 1426
Oldenburg (dnes Německo)
Úmrtí 21. května 1481
Kodaň
Pochován Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kryštof III. (Dánsko)
Karel VIII. Knutsson (Švédsko a Norsko)
Nástupce Jan I. (Dánsko a Norsko)
Karel VIII. (Švédsko)
Královna Dorotea Braniborská
Potomci Olaf (1450–1451)
Knut (1451–1455)
Jan
Markéta Dánská
Frederik
Dynastie Oldenburkové
Otec Dětřich Oldenburský
Matka Hedvika Holštýnská

Kristián I. Dánský (únor 1426, Oldenburg21. května 1481, Kodaň) byl dánský král v letech 14481481 a na základě Kalmarské unie i vládce Norska (14501481) a Švédska (14571464).

Je zakladatelem dánské větve oldenburské dynastie (která od roku 1863 pokračuje až dodnes jakožto dynastie glücksburská). Přivtělení Šlesvicka a Holštýnska, které se mu zdařilo, trvalo přes 400 let a učinilo z dánských králů zároveň i knížata Svaté říše římské – to přineslo Dánsku vliv na říšské záležitosti (jak se např. ukázalo za třicetileté války), ovšem také položilo základ pozdějších konfliktních dánsko-německých vztahů od poloviny 19. do 1. čtvrtiny 20. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kristián I. na rytině z 19. století

Raná léta[editovat | editovat zdroj]

Kristián se narodil v únoru roku 1426 v německém Oldenburgu jako syn hraběte Dětřicha Oldenburského (Dietrich von Oldenburg) a jeho manželky Hedviky Holštýnské (Heilwig von Holstein). Když jeho otec v roce 1440 zemřel, zdědil Kristián titul hraběte z Oldenburgu a Delmenhorstu. V téže době byl svým strýcem Adolfem VIII. Holštýnským, který neměl dědiců, jmenován jeho následníkem holštýnského hrabství.

Z oldenburského hraběte dánským králem[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Kryštofa III. Bavorského v lednu roku 1448 se uprázdnil dánský trůn, neboť Kryštof nezanechal potomků. Královská rada hodlala svěřit moc do rukou nejmocnějšího feudálního pána v království, tedy Adolfa VIII. Holštýnského. Adolf však nabídku odmítl a doporučil svého synovce Kristiána, aby obsadil tuto významnou pozici. (Kristián byl ostatně po přeslici potomkem Erika V. dánského, z dynastie Estridsenovců a Magnuse III. Švédského).

Kristián byl zvolen Královskou radou 1. září 1448 a 28. října 1449 byl v Kodani korunován. Tentýž ten se zasnoubil s Doroteou Braniborskou, mladou (sotva osmnáctiletou) vdovou po Kryštofovi. Sňatek se uskutečnil 26. října 1450.

Boje o švédský trůn, připojení Šlesvicka a Holštýnska[editovat | editovat zdroj]

Kristiánova vláda započala s problémy jeho uznání za krále v Norsku, zatímco Švédsko Kalmarskou unii rozbilo a na trůn tam nastoupil Karel VIII. Knutsson Bonde. Jedním z jeho prvních činů byla žádost Kristiánovi na odstoupení Gotlandu a téměř současně v roce 1449 prohlášení se králem Švédska. Na setkání králů v Halmstadu došlo ke dohodě: za norskou korunu Kristián uznal Karlova práva na švédský trůn. Zakrátko však Karel vypověděl Dánsku válku a zaútočil na Skåne. Potyčky táhnoucí se pět let skončily v roce 1457 Karlovou porážkou a Kristián usedl i na švédský trůn. Karel prchl do Gdaňska.

V letech 1459/60 se králi podařilo k dánskému království připoutat lenními svazky jižní Jutský poloostrov, o což se s různou mírou úspěchu danští vládci snažili již od dob Knuta Lavarda. V roce 1459 totiž zemřel bez dědiců Adolf VIII. Holštýnský a Kristián byl 2. března roku 1460 zvolen v Ribe novým šlesvickým vévodou a holštýnským hrabětem – pod podmínkami, že obě země nikdy nebudou rozděleny, po jeho smrti budou mít právo vybrat si vládce z dánských královských synů a šlesvicko-holštýnské stavy budou mít právo každoročně svolat svou radu; v podstatě si tak tyto země zachovaly silnou autonomii (dánsko-šlesvicko-holštýnská personální unie nakonec vydržela až do let 1863/64, kdy byly obě země vojensky ztraceny ve prospěch Pruska a Rakouska). Zvláštností bylo, že zatímco Šlesvicko bylo přímým lénem Dánska, Holštýnsko zůstalo částí Svaté říše římské a jeho lenní pán, dánský král, byl za něj zároveň i vazalem císaře.

Správa Jutska, Holštýnu a Šlesviku vymáhala náklady na válku s dalšími daněmi z těchto zemí. Vedlo to k povstání, kterého využil Karel Knutsson, jenž se vrátil a znovu nechal korunovat králem Švédska. Po smrti Karla v roce 1470 se Kristián pokusil Švédsko opět získat, utrpěl však zdrcující porážku v bitvě u Brunkebergu (10. října 1471). Posledním státnickým činem Kristiánovým bylo ponechání vévodství šlesvicko-holštýnského (v roce 1474 bylo i Holštýnsko povýšeno na vévodství) v rukou své manželky Dorotey, jež byla lepší správkyní než on.

Kristián zemřel v Kodani 21. května roku 1481 a byl pohřben v kapli, již nechal postavit vedle katedrály v Roskilde.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V přízemí Kristiánem zbudované Tříkrálové kaple (Helligtrekongers Kapel) roskildské katedrály stojí tzv. královský sloup, na němž jsou vyznačeny ryskami výšky různých dánských i cizích panovníků, kteří katedrálu navštívili. Ryska pro Kristiána ukazuje výšku 219 cm, což je mimořádné i v moderní době, natož pro středověk, kdy průměrná výška mužů činila kolem 170 cm. Kristián tak byl pravděpodobně nejvyšším dánským panovníkem (když výška dalšího obra, krále Rolfa Krakeho, není známa) a jedním z nejvyšších v evropských dějinách.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Kristián uzavřel 26. října 1450 sňatek s Doroteou Braniborskou. Z manželství vzešlo pět dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrystian I Oldenburg na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Dánský ve Wikimedia Commons
  • ELBERLING, Emil. Kristian (Kristiern) I. In WESTRIN, Theodor, et al. Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Stockholm : Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1911. Dostupné online. Bandet 14, Kirkasikte–Kroman, s. 1361–1363. (švédsky)
Předchůdce:
Dietrich I.
Znak z doby nástupu Oldenburský hrabě
14401448
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gerhard VI.
Předchůdce:
Kryštof III.
Znak z doby nástupu Dánský král
14481481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Norský král
14501481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Předchůdce:
Karel VIII.
Znak z doby nástupu Švédský král
14571464
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel VIII.
Předchůdce:
Adolf VIII.
Znak z doby nástupu Šlesvický vévoda
14601481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Frederik I.
Předchůdce:
Adolf VIII.
Znak z doby nástupu Holštýnský hrabě
14601474
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Holštýnský vévoda
14741481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Frederik I.