Kristián I. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristián I. Dánský
král dánský, norský a švédský
Kristián I. Dánský
Kristián I. Dánský
Doba vlády 14481481, Dánsko
14501481, Norsko
14571464, Švédsko
Tituly hrabě oldenburský a holštýnský, vévoda šlesvický a holštýnský
Narození únor 1426
Oldenburg (dnes Německo)
Úmrtí 21. května 1481
Kodaň
Pohřben Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kryštof III. (Dánsko)
Karel VIII. Knutsson (Švédsko a Norsko)
Nástupce Jan I. (Dánsko a Norsko)
Karel VIII. (Švédsko)
Královna Dorotea Braniborská
Potomci Olaf (1450–1451)
Knut (1451–1455)
Jan
Markéta Dánská
Frederik
Dynastie Oldenburkové
Otec Dětřich Oldenburský
Matka Hedvika Holštýnská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián I. Dánský (únor 1426, Oldenburg21. května 1481, Kodaň) byl dánský král v letech 14481481 a na základě Kalmarské unie i vládce Norska (14501481) a Švédska (14571464).

Je zakladatelem dánské větve oldenburské dynastie (která od roku 1863 pokračuje až dodnes jakožto dynastie glücksburská). Přivtělení Šlesvicka a Holštýnska, které se mu zdařilo, trvalo přes 400 let a učinilo z dánských králů zároveň i knížata Svaté říše římské – to přineslo Dánsku vliv na říšské záležitosti (jak se např. ukázalo za třicetileté války), ovšem také položilo základ pozdějších konfliktních dánsko-německých vztahů od poloviny 19. do 1. čtvrtiny 20. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kristián I. na rytině z 19. století

Raná léta[editovat | editovat zdroj]

Kristián se narodil v únoru roku 1426 v německém Oldenburgu jako syn hraběte Dětřicha Oldenburského (Dietrich von Oldenburg) a jeho manželky Hedviky Holštýnské (Heilwig von Holstein). Když jeho otec v roce 1440 zemřel, zdědil Kristián titul hraběte z Oldenburgu a Delmenhorstu. V téže době byl svým strýcem Adolfem VIII. Holštýnským, který neměl dědiců, jmenován jeho následníkem holštýnského hrabství.

Z oldenburského hraběte dánským králem[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Kryštofa III. Bavorského v lednu roku 1448 se uprázdnil dánský trůn, neboť Kryštof nezanechal potomků. Královská rada hodlala svěřit moc do rukou nejmocnějšího feudálního pána v království, tedy Adolfa VIII. Holštýnského. Adolf však nabídku odmítl a doporučil svého synovce Kristiána, aby obsadil tuto významnou pozici. (Kristián byl ostatně po přeslici potomkem Erika V. dánského, z dynastie Estridsenovců a Magnuse III. Švédského).

Kristián byl zvolen Královskou radou 1. září 1448 a 28. října 1449 byl v Kodani korunován. Tentýž ten se zasnoubil s Doroteou Braniborskou, mladou (sotva osmnáctiletou) vdovou po Kryštofovi. Sňatek se uskutečnil 26. října 1450.

Boje o švédský trůn, připojení Šlesvicka a Holštýnska[editovat | editovat zdroj]

Kristiánova vláda započala s problémy jeho uznání za krále v Norsku, zatímco Švédsko Kalmarskou unii rozbilo a na trůn tam nastoupil Karel VIII. Knutsson Bonde. Jedním z jeho prvních činů byla žádost Kristiánovi na odstoupení Gotlandu a téměř současně v roce 1449 prohlášení se králem Švédska. Na setkání králů v Halmstadu došlo ke dohodě: za norskou korunu Kristián uznal Karlova práva na švédský trůn. Zakrátko však Karel vypověděl Dánsku válku a zaútočil na Skåne. Potyčky táhnoucí se pět let skončily v roce 1457 Karlovou porážkou a Kristián usedl i na švédský trůn. Karel prchl do Gdaňska.

V letech 1459/60 se králi podařilo k dánskému království připoutat lenními svazky jižní Jutský poloostrov, o což se s různou mírou úspěchu danští vládci snažili již od dob Knuta Lavarda. V roce 1459 totiž zemřel bez dědiců Adolf VIII. Holštýnský a Kristián byl 2. března roku 1460 zvolen v Ribe novým šlesvickým vévodou a holštýnským hrabětem – pod podmínkami, že obě země nikdy nebudou rozděleny, po jeho smrti budou mít právo vybrat si vládce z dánských královských synů a šlesvicko-holštýnské stavy budou mít právo každoročně svolat svou radu; v podstatě si tak tyto země zachovaly silnou autonomii (dánsko-šlesvicko-holštýnská personální unie nakonec vydržela až do let 1863/64, kdy byly obě země vojensky ztraceny ve prospěch Pruska a Rakouska). Zvláštností bylo, že zatímco Šlesvicko bylo přímým lénem Dánska, Holštýnsko zůstalo částí Svaté říše římské a jeho lenní pán, dánský král, byl za něj zároveň i vazalem císaře.

Správa Jutska, Holštýnu a Šlesviku vymáhala náklady na válku s dalšími daněmi z těchto zemí. Vedlo to k povstání, kterého využil Karel Knutsson, jenž se vrátil a znovu nechal korunovat králem Švédska. Po smrti Karla v roce 1470 se Kristián pokusil Švédsko opět získat, utrpěl však zdrcující porážku v bitvě u Brunkebergu (10. října 1471). Posledním státnickým činem Kristiánovým bylo ponechání vévodství šlesvicko-holštýnského (v roce 1474 bylo i Holštýnsko povýšeno na vévodství) v rukou své manželky Dorotey, jež byla lepší správkyní než on.

Kristián zemřel v Kodani 21. května roku 1481 a byl pohřben v kapli, již nechal postavit vedle katedrály v Roskilde.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V přízemí Kristiánem zbudované Tříkrálové kaple (Helligtrekongers Kapel) roskildské katedrály stojí tzv. královský sloup, na němž jsou vyznačeny ryskami výšky různých dánských i cizích panovníků, kteří katedrálu navštívili. Ryska pro Kristiána ukazuje výšku 219 cm, což je mimořádné i v moderní době, natož pro středověk, kdy průměrná výška mužů činila kolem 170 cm. Kristián tak byl pravděpodobně nejvyšším dánským panovníkem (když výška dalšího obra, krále Rolfa Krakeho, není známa) a jedním z nejvyšších v evropských dějinách.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Kristián uzavřel 26. října 1450 sňatek s Doroteou Braniborskou. Z manželství vzešlo pět dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrystian I Oldenburg na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Dánský ve Wikimedia Commons
  • ELBERLING, Emil. Kristian (Kristiern) I. In: WESTRIN, Theodor, et al. Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Stockholm: Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1911. Dostupné online. Bandet 14, Kirkasikte–Kroman. S. 1361–1363. (švédsky)
Předchůdce:
Dietrich I.
Znak z doby nástupu Oldenburský hrabě
14401448
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gerhard VI.
Předchůdce:
Kryštof III.
Znak z doby nástupu Dánský král
14481481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Norský král
14501481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Předchůdce:
Karel VIII.
Znak z doby nástupu Švédský král
14571464
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel VIII.
Předchůdce:
Adolf VIII.
Znak z doby nástupu Šlesvický vévoda
14601481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Frederik I.
Předchůdce:
Adolf VIII.
Znak z doby nástupu Holštýnský hrabě
14601474
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Holštýnský vévoda
14741481
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I.
Frederik I.