Gustav II. Adolf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustav II. Adolf
král švédský
Gustav II. Adolf kolem roku 1630.
Gustav II. Adolf kolem roku 1630.
Doba vlády 16111632
Korunovace 12. říjen 1617
Narození 9. prosince 1594
Stockholm, Švédsko
Úmrtí 16. listopadu 1632 (37 let)
Lützen, Německo
Pohřben Kostel Riddarholm
Předchůdce Karel IX. Švédský
Nástupce Kristýna I.
Manželka Marie Eleonora Braniborská
Rod Vasovci
Otec Karel IX. Švédský
Matka Kristina Holštýnsko-Gottorpská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav II. Adolf (9. prosince 159416. listopadu 1632) byl od roku 1611 švédský král a vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 16121629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.

Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.

Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (16121629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.

Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 16251630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.

Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Gustav II. Adolf

Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou. Z manželství se narodily dvě dcery:

Byl také otcem nemanželského syna Gustava (16161653), hraběte z Wasaborgu.

Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Johan Kristiernsson
 
 
Erik Johansson Vasa
 
 
 
 
 
 
Birgitta Gustafsdotter
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Måns Karlsson
 
 
Cecilie Månsdotter
 
 
 
 
 
 
Sigrid Eskilsdotter
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
 
 
 
 
Abraham Kristiernsson
 
 
Erik Abrahamsson
 
 
 
 
 
 
Birgitta Månsdotter
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Erik Karlsson
 
 
Ebba Eriksdotter Vasa
 
 
 
 
 
 
Anna Karlsdotter
 
Gustav II. Adolf
 
 
 
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Bogislaw X. Pomořanský
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Kristina Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Kristýna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Saský
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Barbora Jagellonská
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
  • ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X. 
  • IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha: Panorama, 1981. 
  • JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg: Pustet, 1993. ISBN 3-79173-97-3. 
  • STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
  • SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha: Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel IX. Švédský
Znak z doby nástupu Švédský král
Gustav II. Adolf
16111632
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristýna I.
Předchůdce:
Karel IX. Švédský
Znak z doby nástupu Finský velkovévoda
Kustaa II. Aadolf
16111632
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristýna I.