Kristina Holštýnsko-Gottorpská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristina Holštýnsko-Gottorpská
švédská královna
Kristina Holštýnsko-Gottorpská
Doba vlády 22. březen 160430. říjen 1611
Manžel Karel IX. Švédský
Korunovace 15. březen 1607
Narození 13. duben 1573
Kiel
Úmrtí 8. prosince 1625
Zámek Gripsholm
Předchůdce Anna Habsburská
Následník Marie Eleonora Braniborská
Potomci Kristina
Gustav Adolf
Marie Alžběta
Karel Filip
Dynastie Holstein-Gottorp
Otec Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Matka Kristýna Hesenská

Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573, Kiel8. prosince 1625, Mariefred) byla jako manželka švédského krále Karla IX. v letech 1604-1611 švédskou královnou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Kristina se narodila jako druhá dcera ze čtyř dětí vévody Adolfa Holštýnsko-Gottorpského, třetího syna dánského krále Frederika I. a jeho druhé manželky Žofie Pomořanské; její matka byla Kristýna Hesenská, dcera Filipa I. Hesenského. Rodina byla luteránského vyznání a jak Holštýnsko-Gottorpští, tak Hesenští patřili k tvrdým zastáncům protestantismu v Německu.

Při hledání vhodného ženicha pro mladou princeznu byl prvním adeptem princ Zikmund Vasa, pozdější polský král Zikmund III., syn švédského krále Jana III., námluvy však skončily neúspěchem, neboť katolická výchova švédského prince, který se měl stát králem katolického Polska, byla pro Kristininu rodinu nepřekonatelnou překážkou.

Královna Kristina a její manžel Karel IX.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Kristina, která nikdy nepřekonala zklamání a bolest z neuskutečněného sňatku se Zikmundem Vasou, se nakonec stala druhou manželkou švédského prince Karla, vévody ze Södermanlandu (Zikmundova strýce), pozdějšího švédského krále Karla IX., který byl od roku 1609 regentem Švédska v opozici proti Zikmundovi. Luteránský svatební obřad se konal 8. července roku 1592, 22. srpna pak obřad na zámku v Nyköpingu. Když byl v roce 1604 Zikmund III. sesazen ze švédského trůnu, stal se Karel švédským králem a Kristina královnou. Korunováni byli 15. března roku 1607 v Uppsale. Jejich potomci pak se stali nejbližšími následníky trůnu.

Kristina porodila Karlovi šest dětí, z nich však pouze tři dosáhly dospělosti:

Manželství bylo považováno za šťastné, třebaže Karel nebyl Kristině vždy věrný.

Spojení Karla a Kristiny znamenalo zajištění dominance protestantismu ve Švédsku.

Královna[editovat | editovat zdroj]

Kristina byla popisována jako plavá a urostlá žena pevné a tvrdé povahy, pověstná byla její skoupost. Velmi hospodárně nakládala s prostředky na držení dvora; podle dobové anekdoty měla sloužícím odpočítávat nitě na šití. Byla vysoce vážená, respektovaná a obávaná. Ve vztahu ke svým dětem projevovala značnou panovačnost.

Zásadně se postavila proti milostnému vztahu svého syna Gustava Adolfa s Ebbou Brahe a roku 1612/1613 zabránila tomu, aby se její nejmladší potomek Karel Filip stal ruským panovníkem.

Konec života, smrt[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého manžela v roce 1611 se stala dočasnou regentkou Švédska, dokud její starší syn Gustav Adolf nebyl uznán králem a nebyla ustanovena poručnická rada; v prvních letech jeho panování měla významný vliv, byla stále pokládána za královnu a její regentství naprosto nebylo formální. Jako vdova byla regentkou mladšího syna Karla Filipa ve vévodství Södermanland v letech 1611-1622. Po ztrátě tohoto nejmilejšího syna v roce 1622 se stáhla do ústraní. Teprve po jeho smrti vyšel najevo jeho tajný morganatický sňatek s Alžbětou Ribbing; Kristina pak pečovala o jejich dceru Alžbětu Carlsdotter Gyllenhielm (16221682).

Zemřela 8. prosince 1625. Pohřbena byla po boku svého muže v dómu v Strängnäsu v Södermanlandu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Švédská královna
Předchůdce:
Anna Habsburská (1573-1598)
16071611
Kristina Holštýnsko-Gottorpská
Nástupce:
Marie Eleonora Braniborská