Miroslav Ivanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Miroslav Ivanov
Narození 10. dubna 1929
Josefov nad Metují
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 23. prosince 1999 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání spisovatel, literární historik, fotbalista a novinář
Alma mater Univerzita Karlova
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Ivanov (10. dubna 1929 Josefov nad Metují (dnes Jaroměř) – 23. prosince 1999 Praha) byl český spisovatel a publicista, zabývající se především historií a literaturou faktu.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 odmaturoval na gymnáziu v Jaroměři. Rok pracoval v různých povoláních a poté začal studovat češtinu a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval v roce 1953. Do roku 1960 byl asistentem na Filosofické fakultě UK. V šedesátých letech pracoval jako redaktor časopisu Hlas revoluce. V roce 1967 přešel na dráhu spisovatele z povolání. Věnoval se především kauzám z české historie – rukopisné spory, smrt svatého Václava a další. Byl dlouholetým předsedou Klubu autorů literatury faktu. Po roce 1989 se stal členem předsednictva Klubu Dr. Milady Horákové.

V Cibulkových seznamech je uveden jako důvěrník StB, krycí jméno Adne, evidenční číslo 15 065.[zdroj?]

Klub autorů literatury faktu spolu s rodinou Miroslava Ivanova vyhlašuje od roku 2001 cenu Miroslava Ivanova.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Bohové odešli, 1959
  • Lenin v Praze, 1960
  • Historie skoro detektivní, 1961
  • Slunce zašlo za mraky, 1963
  • Nejen černé uniformy, 1963 (později přeprac. jako Atentát na Reinharda Heydricha)
  • Modrá ozvěna, 1963
  • Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, 1964
  • Anna proletářka a ti druzí
  • Gaston, tvůj kamarád z Francie, 1965
  • Noc hnědých stínů, 1966
  • Černý dostal mat, 1967
  • Tajemství RKZ, 1969
  • Lenin a Praha, 1970
  • Smrt na čekané, 1970
  • Záhada Rukopisu královédvorského, 1970
  • Labyrint, 1971
  • Akce Tetřev, 1974
  • Vražda Václava, knížete českého, k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána, 1975
  • Martova pole, 1974
  • Všude čeká dobrodružství, 1975
  • A hořel snad i kámen, 1975
  • Český pitaval aneb Kralovraždy, 1976
  • Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi, 1977
  • Jak ledňáček bloudil Prahou, 1978
  • Přípitek na Šipce, 1978
  • Podivuhodné příběhy, 1979
  • Atentát na Reinharda Heydricha, 1979
  • Požár Národního divadla aneb Příliš mnoho náhod, 1981
  • Kdy umírá vojevůdce..., 1983
  • Novosvětská, 1984
  • Proč se vůbec scházíme aneb O literatuře faktu bez předsudků, 1985
  • Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 2000
  • Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu, 1990
  • Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, 1991
  • Zahrada života paní Betty (později Boženy N.), 1992
  • Čech v Kanadě, 1994 biografie Jiřího G. Corna
  • Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ucl.cas.cz/ceny/?c=23

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 223–226. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 343–344. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 267. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 566. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]