Halsten Stenkilsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Halsten Stenkilsson byl synem Stenkila a Ingamoder Emundsdotter. Po smrti svých dvou starších bratrů (Erika Stenkilssona a Erika Pohana) nastoupil na švédský trůn. Vládl relativně krátkou dobu, v letech 1067-1070.

O jeho vládě se ví jen velmi málo.[1] Adam z Brém píše, že byl zvolen králem po smrti svých dvou předchůdců,[1] ale brzy byl sesazen. Mohl vládnout společně se svým bratrem Inge I. - Řehoř VII. v roce 1081 adresoval svůj dopis dvěma švédským králům s iniciálami A a I[1] (rege wisigothorum[2]). Iniciála "A" ovšem může odkazovat i na Haakona Rudého.[3] Jeho spoluvládnutí s Ingem zmiňuje i Hervarar saga.

Västgötalagen ho popisuje jako dvorného a veselého a každý předložený případ soudil spravedlivě a proto Švédsko truchlilo nad jeho smrtí.[1] Jeho syny byli králové Filip Halsten a Inge II.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d The article Halsten in Nordisk familjebok (1909).
  2. Kaliff, A. (2001) Gothic Connections, Contacts between eastern Scandinavia and the southern Baltic coast 1000BC-500AD. Occasional Papers in Archaeology 26. Uppsala. p. 16.
  3. Inge in Nationalencyklopedin


Předchůdce:
Erik Stenkilsson
Znak z doby nástupu Švédský král
1067 - 1070
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Anund Gårdske