Karel XII.

Karel XII.
	král švédský
	Karel XII. v roce 1706.
Doba vlády	5. duben 1697 – 30. listopad 1718
Korunovace	14. prosinec 1697
Narození	17. červen 1682
	Stockholmský palác Stockholm
Úmrtí	30. listopad 1718 (36 let)
	Frederikshald, Norsko
Pohřben	kostel Riddarholmen, Stockholm
Předchůdce	Karel XI.
Nástupce	Ulrika Eleonora Švédská
Královna	nikdy se neoženil
Potomci	žádné
Rod	Wittelsbach
Motto	Med Guds Hjälp ; (S pomocí Boží)
Otec	Karel XI.
Matka	Ulrika Eleonora Dánská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel XII. (17. června 1682 Stockholm – 30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (1697 – 1718) z dynastie Wittelsbachů. Karel XII. je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 18. století. Jeho nástup na trůn v časném věku patnácti let byl jedním z hlavních faktorů, které vyprovokovaly vznik protišvédské koalice a následně severní válku. Mladý král si vedl sice podstatně lépe, než se očekávalo, ale nakonec byla jeho země udolána a on sám padl v boji.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn ze sedmi dětí švédského krále Karla XI. a jeho manželky Ulriky Eleonory; z jeho sourozenců se dospělosti dožily jen dvě sestry. Starší Hedvika Žofie (1681 - 1708) se 12. května 1698 provdala za hesenského vévodu Fridricha IV., mladší Ulrika Eleonora se po něm stala švédskou královnou.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V roce 1700 zahájila trojitá aliance Dánsko-Norsko, Sasko-Polsko-Litva a Rusko útok na švédský protektorát Holstein-Gottorp a na provincie Livonsko a Ingrie. Chtěli totiž využít situace, kdy Švédsku vládl mladý nezkušený král. Karel XII. však do roku 1706 přemohl všechny strany až na Rusko.

Jeho následný pochod na Ukrajinu skončil neslavně a Karel skončil v několikaletém tureckém exilu, odkud inkognito ujel m.j. přes Slovensko do Stralsundu ve Švédských Pomořanech, který pomohl hájit. Poté vedl útok na Norsko, aby mohl dánského krále vyřadit z války a mohl tak všechny vojenské síly soustředit na Rusko. Dvě neúspěšné vojenské kampaně skončily jeho smrtí při obléhání norského Frederikshaldu v roce 1718. Král zahynul přímo v boji po zásahu kartáčovou střelou. Oddaní a zarmoucení Švédští vojáci bezprostředně po králově smrti od Frederikshaldu ustoupili a královo tělo nesli stovky kilometrů do vlasti až do hlavního města, kde byl pochován.

V té době byla většina švédských území okupována cizím vojskem, ačkoliv Švédsko samotné bylo stále svobodné. V letech 1719–1720 však ruské námořní desanty plenily švédské pobřeží. Nakonec byl 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karelie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce změnilo politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.

Karel XII. byl obzvláště schopný vojenský velitel a taktik i obratný politik. Povahově byl skromný, v jídle a pití střídmý, k sobě i okolí náročný luterán, cenil si loajality, nepromíjel zradu. Zavedl rovněž důležité daňové a právní reformy. Jelikož více než polovinu jeho života a téměř celou jeho vládu probíhala válka, nikdy se neoženil a nezplodil tak dědice. Jeho starší sestra byla v době jeho smrti už deset let mrtvá, a tak se dědičkou švédského trůnu stala Karlova mladší sestra Ulrika Eleonora Švédská, která se však brzy vzdala trůnu ve prospěch svého manžela Frederika, hesensko-kasselského lankraběte. Mezi zajímavosti patří, že Karel XII si v tureckém exilu oblíbil místní pokrm dolamas, tj. zelný nebo vinný list plněný mletým masem. Po jeho návratu z exilu tento pokrm ve Švédsku, v pozměněné podobě, zdomácněl a dodnes, jakožto masové kuličky, patří mezi nejznámější švédská jídla.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Jan I. Falcko-Zweibruckenský

Kazimír Falcko-Zweibrückenský

Magdalena Klevská

Karel X. Gustav

Karel IX. Švédský

Kateřina Švédská

Marie Kristýna Falcká

Karel XI.

Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Augusta Dánská

Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská

Jan Jiří I. Saský

Marie Alžběta Saská

Magdalena Sibylla Pruská

Karel XII.

Jáchym Fridrich Braniborský

Anna Kateřina Braniborská

Kateřina Braniborsko-Küstrinská

Ulrika Eleonora Dánská

Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Dorotea Dánská

Žofie Amálie Brunšvická

Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský

Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Magdalena Braniborská

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York: I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky)
RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
VOLTAIRE. Karel XII., král švédský. Olomouc: Nírodní knihtiskárna Kramáře a Procházky, 1874. 239 s. Dostupné online. (český)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie Karel XII. Švédský na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XII. Švédský na Wikimedia Commons
Iveta Coufalová: Stanislaus Primus fecit. Portrét švédského krále Karla XII.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Karel I.

Falcko-Zweibrückenský vévoda
Karel II.
1697 - 1718

Nástupce:
Gustav

Předchůdce:
Karel XI.

Švédský král
Karel XII.
1697 - 1718

Nástupce:
Ulrika Eleonora

Předchůdce:
Karel XI.

Finský velkovévoda
Kaarle XII.
1697 - 1718