Oskar II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar II.
král švédský a norský
Oskar II. u příležitosti korunovace, Oscar Björck.
Oskar II. u příležitosti korunovace, Oscar Björck.
Doba vlády 18721907 (Švédsko)
18721905 (Norsko)
Korunovace 12. květen 1873, Švédsko
18. červenec 1873, Norsko
Narození 21. ledna 1829
Stockholm, Švédsko
Úmrtí 8. prosince 1907 (78 let)
Stockholm, Švédsko
Pochován Kostel Riddarholmen
Předchůdce Karel XV.
Nástupce Gustav V. a Hakon VII.
Manželky Žofie Nassavská
Potomci Gustav V.
Oskar
Karel
Evžen Napoleon
Rod Bernadotte
Otec Oskar I.
Matka Joséphine de Beauharnais jr.
Podpis Podpis

Oskar II. (21. ledna 18298. prosince 1907) byl švédský král od roku 1872 a norský král v letech 1872-1905. Byl mladším synem Oskara I., stoupenec sblížení s Německem. Za jeho vlády došlo k rozpadu švédsko-norské personální unie. Byl také posledním švédským králem, který se nechal korunovat.

Švédský princ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Stockholmu jako princ Oscar Fredrik z Östergötlandu. Byl třetím synem krále Oskara I. a jeho manželky Josephiny von Leuchtenberg. V jedenácti letech vstoupil do námořnictva a roku 1845 se stal podporučíkem. Později studoval na univerzitě v Uppsale, kde se vyznačoval nadáním pro matematiku.

Od roku 1859 byl korunním princem, protože jeho starší bratr Karel XV. neměl mužské potomky a prostřední bratr Gustaf zemřel roku 1852.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

18. září 1872 nastoupil po bratrovi Karlovi na švédský a norský trůn. Za jeho života proběhlo pokojné zrušení personální unie mezi Norskem a Švédskem. 7. července 1905 zbavil norský parlament Oskara trůnu a on sám abdikoval 26. října téhož roku. Rovněž odmítl návrh, aby se některý z jeho synů stal norským králem. Na norský trůn poté usedl jeho prasynovec Karel Dánský, který vládl pod jménem Hakon VII.

Králem Švédska zůstal až do své smrti 8. prosince 1907, současný švédský král Karel XVI. Gustav je jeho prapravnukem. Mezi jeho potomky patří norský král Harald V., belgický král Filip i lucemburský velkovévoda Jindřich I.

V zemích, jimž vládl, se velmi zasazoval o rozvoj vzdělání. Zajímal se o kulturu, zejména literaturu a divadlo. Sám byl literárně činný – napsal mimo jiné své vlastní memoáry, divadelní hru Hrad Cronberg a jeho sbírka básní, kterou zveřejnil anonymně, vyhrála roku 1858 cenu Švédské akademie. Roku 1881 založil ve své letní rezidenci poblíž dnešního Oslo první open-air muzeum na světě.

Byl velkým příznivcem průzkumu Arktidy a spolusponzoroval mnoho polárních výprav.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. června 1857 se oženil ve Wiesbaden-Biebrichu se Žofií Nasavskou (1836-1913), nejmladší dcerou Viléma, vévody z Nassau, a jeho druhé manželky Pauliny z Württemberku. Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.

  1. Gustav (1858-1950); švédský král v letech 1907-19501881 princezna Viktorie Bádenská;
  2. Oskar (1859-1953); vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu ∞ 1888 Ebba Muncková;
  3. Karel (1861-1951); vévoda z Västergötlandu1897 princezna Ingeborg Dánská;
  4. Evžen Napoleon (1865-1947); vévoda z Närke, známý umělec

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel XV.
Znak z doby nástupu Švédský král
18721907
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gustav V.
Předchůdce:
Karel IV.
Znak z doby nástupu Norský král
18721905
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hakon VII.