Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský

Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
	hesensko-darmstadtský lankrabě
Narození	24. září 1577; Darmstadt
Úmrtí	27. července 1626; u Rheinfelsu
Manželka	Magdalena Braniborská
Potomci	Alžběta Magdaléna Hesensko-Darmstadtská; Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská; Žofie Anežka Hesensko-Darmstadtská; Jiří II. Hesensko-Darmstadtský; Juliána Hesensko-Darmstadtská; Amálie Hesensko-Darmstadtská; Jan Hesensko-Braubašský; Jindřich Hesensko-Darmstadtský; Hedvika Hesensko-Darmstadtská; Ludvík Hesensko-Darmstadtský; Fridrich Hesensko-Darmstadtský
Dynastie	Hesenští
Otec	Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
Matka	Magdaléna z Lippe
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský (24. září 1577, Darmstadt – 27. července 1626, Rheinfels) byl o roku 1596 hesensko-darmstadtským lankrabětem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se narodil jako syn lankraběte Jiřího Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Magdalény z Lippe.

V roce 1604 zdědil po smrti bezdětného Ludvíka IV. Hesensko-Marburského část Hesenska-Marburska. Zbylá půlka připadla Mořicovi Hesensko-Kasselskému, ale protože byl Mořic kalvinista, nárokoval si Ludvík právo na celé Hesensko-Marbursko. Luteránští profesoři univerzity v Marburgu, kteří odmítli konvertovat ke kalvinismu, založili v roce 1607 univerzitu v Gießenu nazvanou Ludoviciana.

To vedlo během Třicetileté války ke konfliktu mezi Ludvíkem V., který stál na straně císaře, a Mořicem, který byl na straně protestantů. Hesensko-Darmstadtsko během konfliktu těžce trpělo pustošením Švédů.

Lankrabě Ludvík V. zemřel 27. července 1626 u Rheinfelsu ve věku 48 let a jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Jiří II.

V roce 1722 astronom na univerzitě v Gießenu Johann Georg Liebknecht pojmenoval hvězdu, o níž si myslel, že je planeta, 'Sidus Ludoviciana, po Ludvíkovi V.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Ludvík V. se oženil s o pět let mladší Magdalenou, dcerou braniborského kurfiřta Jana Jiřího a jeho třetí manželky Alžběty Anhaltsko-Zerbstské. Manželé spolu měli jedenáct dětí:

Alžběta Magdalena Hesensko-Darmstadtská (23. dubna 1600 – 9. června 1624), ⚭ 1617 Ludvík Fridrich Württembersko-Montbéliardský (29. ledna 1586 – 26. ledna 1631)
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (30. července 1601 – 6. května 1659), ⚭ 1617 Jiří Brunšvicko-Lüneburský (17. února 1582 – 12. dubna 1641), vévoda brunšvicko-lüneburský a kníže calenberský
Marie Hesensko-Darmstadtská (11. prosince 1602 – 10. dubna 1610)
Žofie Anežka Hesensko-Darmstadtská (12. ledna 1604 – 8. září 1664)
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský (17. března 1605 – 11. června 1661), lankrabě hesensko-darmstadtský, ⚭ 1627 Žofie Eleonora Saská (23. listopadu 1609 – 2. června 1671)
Juliana Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1606 – 15. ledna 1659), ⚭ 1631 Ulrich II. z Ostfrieslandu (6. července 1605 – 1. listopadu 1648), hrabě z Východního Fríska
Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1607 – 11. září 1627)
Jan Hesensko-Darmstadtský (17. června 1609 – 1. dubna 1651)
Jindřich Hesensko-Darmstadtský (1. dubna 1612 – 21. října 1629)
Hedvika Hesensko-Darmstadtská (22. června 1613 – 2. března 1614)
Ludvík Hesensko-Darmstadtský (12. září 1614 – 16. září 1614)
Fridrich Hesensko-Darmstadtský (28. února 1616 – 19. února 1682), biskup vratislavský