Lützen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lützen
Lützen – radnice
Lützen – radnice
Lützen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 121 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko-Anhaltsko
zemský okres Burgenland
Lützen
Lützen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,28 km²
Počet obyvatel 9,299 (2009)
Hustota zalidnění 86 obyv./km²
Správa
Starosta Dirk Könnecke (bezpartajní) [1]
Oficiální web stadt-luetzen.de
Telefonní předvolba 034441, 034444
PSČ 06679, 06686
Označení vozidel BLK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lützen je městem v zemském okrese Burgenlandkreis v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, po komunální reformě v roce 2005 je správním centrem tzv. správního společenství Lützen-Wiesengrund. Město se proslavilo především díky bitvě u Lützenu během třicetileté války, v níž padl švédský král Gustav Adolf.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek
Městský kostel sv. Víta
Kostel-památník Gustava Adolfa, Meuchen

Zemědělská a tržní osada Lützen měla od středověku hrad s hranolovou věží a vodním příkopem, chránící toto strategicky důležité území, a přebudovaný na renesanční zámek s arkádovým dvorem. Stavba s úpravami ze 17.-19. století se dochovala dodnes a je sídlem městského a regionálního muzea. V roce 1583 postihla město epidemie encefalitidy, následovaná v roce 1586 epidemií moru, při nichž vymřela velká část obyvatelstva. Z šíření nákazy byla obviněna "čarodějnice" Ursula. V letech 1621-1623 byla zavedena ražba vlastní stříbrné mince.

Boje Třicetileté války vyvrcholily na jaře roku 1632 bitvou mezi protestanty, vedenými švédským králem Gustavem Adolfem II., a katolickým vojskem císaře Fridricha II., vedeným generálem Albrechtem z Valdštejna. Na rozlehlém rovinatém poli západně od města se odehrála krvavá bitva, v níž padl nejen švédský král, ale také několik stovek vojáků. Jejich společné hroby a další hmotné nálezy z této bitvy byly v letech 2006-2011 prozkoumány systematickým archeologickým výzkumem za účasti českých archeologů, vedených Václavem Matouškem a s využitím přístrojové techniky včetně detektorů kovů. Na tomto základě byla bitva zrekonstruována a její průběh dokumentován v muzeu. Tam je vystaven jednak model bitvy s třinácti tisíci figurkami (cínových vojáčků), dále animace průzkumu, a několik tisíc archeologických nálezů. Druhou bitvu zde 2. května 1813 svedl Napoleon Bonaparte v čele francouzského vojska proti pruské armádě, na cestě do Lipska. Demonstrativně přespal v pamětní kapli krále Gustava Adolfa, zbudované na místě jeho smrti.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek s muzeem
  • Kostel sv. Víta - v jádře románská stavba ze 13.- století, přestavěná a vysvěcená roku 1513
  • Kostel v obci Meuchen - románsko-gotická stavba proměněná roku 1912 v památník krále Gustava II. Adolfa
  • Radnice - novorenesanční stavba z let 1884-1885
  • Minizoo – 42 hektarový pozemek s koňmi, osly, a jinými domácími i divokými zvířaty a ptactvem

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Radek FUKALA: Bitva u Lützenu 16.11.1632. Veduta České Budějovice 2019; ISBN 9788088030379

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]