Albrecht Fridrich Pruský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albrecht Fridrich Pruský
Portrét
Narození 7. května 1553
Královec
Úmrtí 28. srpna 1618 (ve věku 65 let)
Primorsk
Potomci Anna Pruská, Sofie Pruská, Magdalena Sibylla Pruská, Marie Pruská, Eleonora Pruská, Albrecht Friedrich von Hohenzollern a Wilhelm Friedrich von Hohenzollern
Otec Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Matka Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec)27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.

Portrét

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Albrecht Fridrich se narodil jako syn Albrechta von Brandenburg-Ansbach a jeho druhé manželky Anny Marie von Braunschweig. Chlapci se dostalo dobrého vychování a vzdělání. Jeho otec zemřel roku 1568 a Albrecht Fridrich se tak stal již ve svých patnácti letech druhým pruským vévodou.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že se stal vévodou v pouhých patnácti letech, byl pod poručnictvím vrchní rady z fanaticky ortodoxní strany, jež byla u moci od roku 1566. Spolu s klérem, v jehož čele stál biskup von Samland Heshusius, tyranizovali mladého, osiřelého, vší podpory zbaveného vévodu natolik, že záhy poté, co v roce 1571 převzal vládu, upadl do depresí.

Roku 1572 se u něj projevily příznaky duševní nemoci. Roku 1577 ustavil polský král Štěpán Báthory právním poručníkem a regentem vévodství markraběte Jiřího Fridricha Braniborsko-Ansbašského. Po jeho smrti (1603) převzal roku 1605 kuratelu nad Albrechtem Fridrichem braniborský kurfiřt Joachim Fridrich a posléze roku 1608 Jan Zikmund, Albrechtův zeť, manžel jeho nejstarší dcery Anny, který se také po smrti nemocného panovníka stal jeho nástupcem.

Duševní choroba a smrt[editovat | editovat zdroj]

Albrecht Fridrich zemřel ve Fischhausenu jako zcela pomatený 27. srpna roku 1618, aniž by po sobě zanechal mužského potomka. Tím připadlo jeho vévodství braniborské linii Hohenzollernů a vládcem Prus se stal Jan Zikmund Braniborský.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

14. října roku 1573 se Albrecht Fridrich oženil s Marií Eleonorou von Jülich-Kleve-Berg, dcerou Viléma Bohatého a Marie Habsburské. Z manželství se narodilo sedm potomků, dva synové a pět dcer, oba chlapci však zemřeli ještě jako nemluvňata:

∞ 1594 kurfiřt Jan Zikmund Braniborský (1572–1619)
∞ 1604 markrabě Christian Braniborsko-Bayreuthský (1581–1655)
  • Albrecht Fridrich (*/† 1580)
  • Žofie (1582–1610)
∞ 1609 vévoda Vilém Kettler Kuronský (1574–1640)
∞ 1603 kurfiřt Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608)
∞ 1607 kurfiřt Jan Jiří I. Saský (1585–1656)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Saský
 
 
Anna Saská
 
 
 
 
 
 
Markéta Habsburská
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Vladislav II. Jagello
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Sofie Litevská
 
 
Žofie Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Lucemburská
 
'Albrecht Fridrich Pruský'
 
 
 
 
 
Vilém I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Cecílie Braniborská
 
 
Erik I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Botho Stolberský
 
 
Alžběta Stolbersko-Wernigerodeská
 
 
 
 
 
 
Anna Schwarzburská
 
 
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Jan Cicero Braniborský
 
 
Jáchym I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
 
Alžběta Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Dánský
 
 
Alžběta Dánská
 
 
 
 
 
 
Kristina Saská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]