Anna Saská (1437)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Saská
kurfiřtka braniborská a markraběnka braniborsko-ansbašsko-kulmbašská
Anna of Saxony.JPG
Manžel Albrecht III. Achilles
Narození 7. března 1437
Míšeň
Úmrtí 31. října 1512
Neustadt an der Aisch
Pochována Klášter Heilsbronn
Potomci Fridrich I.
Amálie
Barbara
Sibyla
Zikmund
Dorota
Alžběta
Anastázie
Dynastie Wettinové
Otec Fridrich II. Saský
Matka Markéta Habsburská

Anna Saská (7. března 1437, Míšeň31. října 1512, Neustadt an der Aisch) byla rodem saská princezna a sňatkem braniborská kurfiřtka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Anna byla druhou dcerou z osmi dětí saského kurfiřta Fridricha II. (14121464) a jeho manželky Markéty Habsburské (1416/7–1486), dcery rakouského vévody Arnošta Habsburského, zvaného Železný.

Anna Saská a její manžel Albrecht III. Achilles

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Anna se provdala 12. listopadu roku 1458 v Ansbachu za budoucího kurfiřta Albrechta III. Achilla Braniborského (14141486), který se s ní oženil rok po smrti své první ženy Markéty Bádenské († 24. října 1457). Pro ještě užší spojení rodu Wettinů a Hohenzollernů zahrnovala manželská smlouva také sňatek Annina bratra Albrechta s dcerou Albrechta Achilla z prvního manželství Uršulou; k tomuto sňatku však nakonec nedošlo a Albrecht Achilles provdal Uršulu za syna českého krále Jiřího z Poděbrad, minstrberského knížete Jindřicha Staršího, zatímco Albrecht III. Saský se oženil s Jiříkovou dcerou Sidonií.

Z manželství Anny a Albrechta Achilla vzešlo třináct potomků:

1479 princezna Žofie Jagellonská (14641512)
∞ 1478 falckrabě Kašpar von Zweibrücken (1458–1527)
∞ 1. 1472 kníže Jindřich XI. Hlohovský (ca 14301476)
∞ 2. 1476 (gesch. 1500) český král Vladislav II. Jagellonský (14561516)
∞ 1481 vévoda Vilém von Jülich-Berg (14551511)
∞ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (14701535)
1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (14781559)

Jako Wittum (prostředky připsané nevěstě při uzavření sňatku pro případ jejího ovdovění) byly pro Annu určeny panství a hrad Hoheneck, Leutershausen a Colmberg. Anna se svým sňatkem stala macechou čtyřem dětem Albrechta Achilla z prvního manželství s Markétou Bádenskou. V roce 1470 se Albrecht Achilles, který až dosud vládl ve všech franských državách Hohenzollernů, stal braniborským kurfiřtem. V roce 1473 spoluschválila Anna zákon, jímž se stala Braniborská marka nedělitelnou, což znamenalo, že Albrechtův syn z prvního manželství Jan Cicero se stane braniborským kurfiřtem, kdežto oba Annini synové zdědí společně Franky.

Vdovství a smrt[editovat | editovat zdroj]

Albrecht Achilles ustanovil ve svém testamentu, že Anna dostane důchody a sídelní právo v Neustadtu an der Aisch, Erlangenu, Dachsbachu, Liebenowu a Baiersdorfu, zeměpanská svrchovanost však měla náležet jejich synům. Anna přežila svého manžela o 26 let a sídlila většinou v Neustadt an der Aisch, kde si držela poměrně bujný dvůr.

Zemřela 31. října roku 1512 a byla pohřbena v klášteře v Heilsbronnu, kde si již kolem roku 1502 nechala zřídit hrobku.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Braniborsko-ansbašská markraběnka
Wappen Brandenburg-Ansbach.svg
Předchůdce:
Markéta Bádenská
14581486
Anna Saská (1437)
Nástupce:
Žofie Jagellonská
Braniborsko-kulmbašská markraběnka
Předchůdce:
Markéta Bádenská
14581486
Anna Saská (1437)
Nástupce:
Žofie Jagellonská
Braniborská kurfiřtka a markraběnka
Wappen Mark Brandenburg.png
Předchůdce:
Kateřina Saská
14711486
Anna Saská (1437)
Nástupce:
Markéta Saská