Fridrich II. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fridrich II. Saský
Narození22. srpna 1412
Lipsko
Úmrtí7. září 1464 (ve věku 52 let)
Lipsko
Místo pohřbeníKatedrála svatých Jana a Donáta v Míšni
Povoláníaristokrat
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťMarkéta Habsburská (1431–1464)[1]
DětiAmálie Saská
Anna Saská
Arnošt Saský
Albrecht III. Saský
Hedvika Saská
Markéta Saská[2]
… více na Wikidatech
RodičeFridrich I. Saský a Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
RodWettinové
PříbuzníAnna Saská, Kateřina Saská, Jindřich Saský, Vilém III. Saský a Zikmund Saský (sourozenci)
Albrecht III. Achilles (zeť)
Fridrich I. Braniborský (otec snachy či zetě)
Jiří Bavorský[2] a Markéta Bavorská (vnoučata)
Funkcesaský kurfiřt (1428–1464)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich II., zvaný též Mírný (též Dobromyslný či Jemnocitný, Friedrich, der Sanftmütige; ve starší české historiografii Bedřich II.) (22. srpna 1412, Lipsko – 7. září 1464) byl saský kurfiřt (1428–1464) a durynský lantkrabě (1440–1445) z rodu Wettinů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Frederick se narodil v Lipsku jako nejstarší ze sedmi dětí saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny, dcery Jindřicha I., vévody brunšvicko-lünenburského.

Po smrti svého otce v roce 1428 převzal vládu spolu se svými mladšími bratry Vilémem III., Jindřichem a Zikmundem. V roce 1433 Wettinové definitivně uzavřeli mír s husity a v roce 1438 Fridrich vedl saské jednotky k vítězství v bitvě u Železnic.

Zasedání saských stavů v roce 1438 je považováno za první zemský sněm Saska. Sněm získal právo scházet se v případě změn ve finančních záležitostech i bez svolávání kurfiřtem. Od roku 1466 sněm rozhodoval i o válce a míru.

Arnošt, saský kurfiřt (1464–1486), Fridrich II., saský kurfiřt (1428–1464) a Albrecht III., vévoda saský (1486–1500); Fürstenzug, Drážďany.

Když bratr Jindřich v 1435 zemřel a Zikmund se v roce 1440 stal biskupem ve Würzburgu, Fridrich a Vilém si rozdělili majetek. Tzv. altenburským dělením v roce 1445 získal Vilém III. durynskou a franskou část a Fridrich východní část země. Krušnohorské doly zůstaly společným majetkem. Spory o území a právo na ražbu mincí však nakonec vedly roku 1446 k saské bratrovražedné válce, která skončila až 27. ledna 1451 naumburským mírem. V chebské smlouvě z roku 1459 stanovili kurfiřt Fridrich II., vévoda Vilém III. a český král Jiří z Poděbrad pevnou hranici mezi Čechami a Saskem podél hřebene Krušných hor a středem toku Labe, která je platná dodnes. Patří tedy k nejstarším dosud existujícím smluvně daným hranicím Evropy.

V roce 1441 kurfiřt poprvé v dějinách saského mincovnictví zavedl dvojí měnu s kvalitními tzv. groši se židovskou hlavou (Judenkopfgroschen) jako měny vyšší hodnoty (Oberwähr) a pak mince nižší hodnoty (Beiwähr, např. mečové groše Schwertgroschen), což však nevedlo k očekávanému úspěchu. V roce 1451 nechal přestavět lipskou mincovnu a v letech 1454 až 1461 nechal razit první saské zlaté mince (zlaté guldeny).

Po Fridrichově smrti v roce 1464 se v Lipsku nejprve společně ujali vlády oba jeho synové Arnošt a Albrecht, kteří přenesli sídlo kurfiřtství z Míšně do Drážďan.[3] Poté, co v roce 1482 zemřel vévoda Vilém III. bez potomků, Durynsko se stalo jejich společným dědictvím.

Rodina a potomci[editovat | editovat zdroj]

Fridrich II. se v Lipsku dne 3. června 1431 oženil s Markétou Habsburskou, dcerou Arnošta Habsburského a Cymburgis Mazovské. Měli spolu osm dětí:

  1. Amálie (4. dubna 1436 – 19. listopadu 1501) ⚭ 1452 Ludvík IX. (23. února 1417 – 18. ledna 1479), vévoda bavorský
  2. Anna (7. března 1437 – 31. října 1512) ⚭ 1458 Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414 – 11. března 1486), braniborský kurfiřt
  3. Fridrich (28. srpna 1439 – 23. prosince 1451)
  4. Arnošt (24. března 1441 – 26. srpna 1486), saský kurfiřt, ⚭ 1460 Alžběta Bavorská (2. února 1443 – 5. března 1484)
  5. Albrecht (31. července 1443 – 12. září 1500), vévoda saský a míšeňský markrabě, ⚭ 1459 Zdenka Česká (11. listopadu 1449 – 1. února 1510)
  6. Markéta (1444–1498), abatyše v Seusslitzu
  7. Hedvika (31. října 1445 – 13. června 1511), abatyše v klášteře Quedlinburg
  8. Alexandr (24. června 1447 – 14. září 1447)

Původ[editovat | editovat zdroj]

 

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8. Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
 
4. Fridrich III. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
9. Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
 
2. Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. Jindřich VIII. Hennebursko-Schleusingenský
 
 
 
 
 
 
 
5. Kateřina Henneberská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
11. Judita Braniborsko-Salzwedelská
 
 
 
 
 
 
 
1. Fridrich II. Saský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
12. Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
 
6. Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
13. Kateřina Anhaltsko-Bernburská
 
 
 
 
 
 
 
3. Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
14. Wartislaw VI Pomořansko-Barthský
 
 
 
 
 
 
 
7. Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
15. Anna Meklenbursko-Stargardská
 
 
 
 
 
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Frederick II, Elector of Saxony na anglické Wikipedii a Friedrich II. (Sachsen) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ BRUSCHKE, Gerhard. Drážďany - společník cestovatele. Praha: [s.n.], 2012. 272 s. ISBN 978-80-249-1896-9. S. 20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich I. 		Znak z doby nástupu Saský kurfiřt
Fridrich II.
1428–1464 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt
Předchůdce:
Fridrich I. 		Znak z doby nástupu Saský vévoda a míšeňský markrabě
Fridrich II.
1428–1464 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht
Předchůdce:
Fridrich IV. 		Durynský lankrabě
Fridrich V.
1440–1445 		Nástupce:
Vilém II.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fridrich_II._Saský&oldid=21938838“