Fridrich II. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fridrich II. Saský
Friedrich II. der Sanftmütige, Kurfürst von Sachsen (AT KHM GG4793).jpg
Narození22. srpna 1412 nebo 1412
Lipsko
Úmrtí7. září 1464 nebo 1464 (ve věku 51–52 let)
Lipsko
Místo pohřbeníKatedrála svatých Jana a Donáta v Míšni
Povoláníaristokrat
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťMarkéta Habsburská (1431–1464)[1]
DětiAmálie Saská
Anna Saská
Arnošt I. Saský
Albrecht III. Saský
Hedvika Saská
Markéta Saská[2]
… více na Wikidatech
RodičeFridrich I. Saský a Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
RodWettinové
PříbuzníAnna Saská, Kateřina Saská, Jindřich Saský, Vilém III. Saský a Zikmund Saský (sourozenci)
Albrecht III. Achilles (zeť)
Fridrich I. Brandenburský (otec snachy či zetě)

Jiří Bavorský[2] a Markéta Bavorská (vnoučata)
Funkcesaský kurfiřt (1428–1464)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich II., zvaný též Mírný (též Dobromyslný či Jemnocitný, Friedrich, der Sanftmütige; ve starší české historiografii Bedřich II.) (22. srpna 1412, Lipsko7. září 1464) byl saský kurfiřt (1428–1464) a durynský lantkrabě (1440–1445) z rodu Wettinů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Frederick se narodil v Lipsku jako nejstarší ze sedmi dětí saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny, dcery Jindřicha I., vévody brunšvicko-lünenburského.

Po smrti svého otce v roce 1428 převzal vládu spolu se svými mladšími bratry Vilémem III., Jindřichem a Zikmundem. V roce 1433 Wettinové definitivně uzavřeli mír s husity a v roce 1438 Fridrich vedl saské jednotky k vítězství v bitvě u Železnic.

Zasedání saských stavů v roce 1438 je považováno za první zemský sněm Saska. Sněm získal právo scházet se v případě změn ve finančních záležitostech i bez svolávání kurfiřtem. Od roku 1466 sněm rozhodoval i o válce a míru.

Arnošt, saský kurfiřt (1464–1486), Fridrich II., saský kurfiřt (1428–1464) a Albrecht III., vévoda saský (1486–1500); Fürstenzug, Drážďany.

Když bratr Jindřich v 1435 zemřel a Zikmund se v roce 1440 stal biskupem ve Würzburgu, Fridrich a Vilém si rozdělili majetek. Tzv. altenburským dělením v roce 1445 získal Vilém III. durynskou a franskou část a Fridrich východní část země. Krušnohorské doly zůstaly společným majetkem. Spory o území a právo na ražbu mincí však nakonec vedly roku 1446 k saské bratrovražedné válce, která skončila až 27. ledna 1451 naumburským mírem. V chebské smlouvě z roku 1459 stanovili kurfiřt Fridrich II., vévoda Vilém III. a český král Jiří z Poděbrad pevnou hranici mezi Čechami a Saskem podél hřebene Krušných hor a středem toku Labe, která je platná dodnes. Patří tedy k nejstarším dosud existujícím smluvně daným hranicím Evropy.

V roce 1441 kurfiřt poprvé v dějinách saského mincovnictví zavedl dvojí měnu s kvalitními tzv. groši se židovskou hlavou (Judenkopfgroschen) jako měny vyšší hodnoty (Oberwähr) a pak mince nižší hodnoty (Beiwähr, např. mečové groše Schwertgroschen), což však nevedlo k očekávanému úspěchu. V roce 1451 nechal přestavět lipskou mincovnu a v letech 1454 až 1461 nechal razit první saské zlaté mince (zlaté guldeny).

Po Fridrichově smrti v roce 1464 se v Lipsku nejprve společně ujali vlády oba jeho synové Arnošt a Albrecht, kteří přenesli sídlo kurfiřtství z Míšně do Drážďan.[3] Poté, co v roce 1482 zemřel vévoda Vilém III. bez potomků, Durynsko se stalo jejich společným dědictvím.

Rodina a potomci[editovat | editovat zdroj]

Fridrich II. se v Lipsku dne 3. června 1431 oženil s Markétou Habsburskou, dcerou Arnošta Habsburského a Cymburgis Mazovské . Měli osm dětí:

  1. Amalia (Míšeň, 4. srpna 1436 – Rochlitz, 19. října 1501), se 21. března 1452 provdala za Ludvíka IX., vévodu bavorského .
  2. Anna (Míšeň, 7. března 1437 – Neustadt am Aisch, 31. října 1512), 12. listopadu 1458 se provdala za Alberta III. Achilla, braniborského kurfiřta
  3. Fridrich (Míšeň, 28. srpna 1439 – Míšeň, 23. prosince 1451).
  4. Arnošt, saský kurfiřt (Míšeň, 24. března 1441 – Colditz, 26. srpna 1486).
  5. Albrecht, vévoda saský (Grimma, 31. července 1443 – Emden, 12. září 1500).
  6. Markéta (Míšeň?, 1444 – Seusslitz?, ca. 19. listopadu 1498), abatyše ze Seusslitz .
  7. Hedvika (Míšeň?, 31. října 1445 – Quedlinburg, 13. června 1511), abatyše z Quedlinburgu (1458).
  8. Alexander (Míšeň, 24. června 1447 – Míšeň, 14. září 1447).

Původ[editovat | editovat zdroj]

 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Frederick II, Elector of Saxony na anglické Wikipedii a Friedrich II. (Sachsen) na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. BRUSCHKE, Gerhard. Drážďany - společník cestovatele. Praha: [s.n.], 2012. 272 s. ISBN 978-80-249-1896-9. S. 20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich I.
Znak z doby nástupu Saský kurfiřt
Fridrich II.
14281464
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt
Předchůdce:
Fridrich I.
Znak z doby nástupu Saský vévoda a míšeňský markrabě
Fridrich II.
14281464
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht
Předchůdce:
Fridrich IV.
Durynský lankrabě
Fridrich V.
14401445
Nástupce:
Vilém II.