Kristián V. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián V.
král dánský a norský
autor portrátu Jacob d'Agar
autor portrátu Jacob d'Agar
Doba vlády 16701699
Tituly vévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský
Narození 15. dubna 1646
Flensburg
Úmrtí 25. srpna 1699
(ve věku 53 let)
Kodaň
Pochován Katedrála v Roskilde
Předchůdce Frederik III.
Nástupce Frederik IV.
Královna Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Potomci Frederik IV.
Kristián Vilém
Kristián
Žofie Hedvika
Karel
Kristýna Šarlota
Vilém
(nemanželské)
Kristýna Gyldenløve
Kristián Gyldenløve
Žofie
Anna
Ulrich Kristián Gyldenløve
Dynastie Oldenburkové
Otec Frederik III.
Matka Žofie Amálie Brunšvická

Kristián V. (15. dubna 1646 Flensburg25. srpna 1699, Kodaň) byl v letech 16701699 král Dánska a Norska. Syn Frederika III. a jeho ženy Žofie Amálie Brunšvické.

Kristián byl druhý absolutistický monarcha Dánska a Norska, despota s přemrštěným míněním o své královské důstojnosti a svých výsadách. Spojiv se s nastupující buržoazií, omezil moc šlechty. V úmyslu získat od Švédska zpět území, ztracená v důsledku mírové smlouvy z Roskilde v roce 1658, se vložil do války, jež pouze zruinovala veřejné finance.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).

14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hessensko-Kasselskou, dcerou landkraběte Viléma VI. Hessensko-Kasselského.

V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.

Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.

Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.

Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 16751679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.

Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.

Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.

Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Šarlota Amálie Hessensko-Kasselská, manželka Kristiána V.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

Děti Šarloty Amálie:

Děti Žofie Amálie Moth:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristián V de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Frederik III.
Znak z doby nástupu Dánský král
16701699
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IV.
Předchůdce:
Frederik III.
Znak z doby nástupu Norský král
16701699
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IV.
Předchůdce:
Frederik III. Dánský
Kristián Albert Holštýnsko-Gottorpský
Znak z doby nástupu Vévoda Šlesvicko-holštýnský
16701699
se švagrem Kristiánem Albertem, do r. 1694
s Frederikem IV. Gottorpským, od r. 1694
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IV. Dánský
Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský
Předchůdce:
Frederik III. Dánský
Znak z doby nástupu Oldenbursko-delmenhorstský hrabě
Kristián VIII.
16701699
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IV. Dánský