Michael Václav z Althannu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michael Václav hrabě z Althannu
Erb rodu Althannů
Erb rodu Althannů
Císařský vyslanec ve Stockholmu
Ve funkci:
1682 – 1683
PanovníkLeopold I.
NástupceFrantišek Antonín Berka z Dubé
Zemským hejtman v Kladsku
Ve funkci:
1680 – 17. května 1686
PanovníkLeopold I.
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1680 – 17. května 1686
PanovníkLeopold I.
Císařský vyslanec v Polském království
Ve funkci:
1678 – 1679
PanovníkLeopold I.
Nejvyšší zemský sudí
Moravského markrabství
Ve funkci:
1675 – 1679
PanovníkLeopold I.
PředchůdceAntonín František Collalto
NástupceBedřich z Oppersdorffu
Císařský komorník

Narození1630
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí17. května 1686
Wilkanów
RodičeMichael Adolf z Althannu (1574–1636) a
Marie Eva ze Šternberka (1605–1668)
Děti1. Marie Bonaventura (1667–1709)
2. Michael Václav (1668–1738)
3. Marie Filipína (1670–1706)
4. Michael Karel (1671–1687)
5. Marie Terezie (1673–1704)
6. Marie Klaudie (1674–1725)
7. Michael Ferdinand (1677–1733)
8. Michael Bedřich (1680–1734)
Příbuznívnuk: Michael Emanuel z Althannu (1691–1749)
děd: Kryštof z Althannu (asi 1541–1589)
babička: Alžběta Teufelová z Guntersdorfu (1548–1577)
nevlastní bratr: Michael Ferdinand z Althannu (asi 1610–1658)
bratranec: Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708)
bratranec: Ignác Karel ze Šternberka (asi 1640–1700)
zeť: Maxmilián Quido z Martinic (1664–1733)
zeť: Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1716)
zeť: Jan Leopold z Herbersteina (1655–1729)
zeť: Maxmilián Josef z Morzinu (1672–1706)
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Václav František hrabě z Althannu (Michael Wenzel Franz Graf von Althann, Freiherr von Goldburg und Murstetten)[pozn. 1] (30. června 1630, Vídeň17. května 1686, Wölfelsdorf, Kladsko (dnes Wilkanów, Polsko) byl český a slezský šlechtic z rodu Althannů. Zastával vysoké funkce ve správě korunních zemí habsburské monarchie, byl zemským nejvyšším sudím na Moravě (1675–1679) a zemským hejtmanem v Kladsku (1680–1686). Kromě toho se uplatnil jako diplomat a byl císařským vyslancem v Polsku a ve Švédsku. Vlastnil rozsáhlé statky ve východních Čechách a sousedním Kladsku (Králíky, Miedzylesie). Jeho potomstvo označované jako tzv. slezská větev Althannů vymřelo v roce 1810, zmíněný majetek pak přešel dědictvím na moravskou větev, jíž pak patřil do roku 1945.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zámek Mittelwalde (dnešní Miedzylesie v Polsku)

Pocházel z významného šlechtického rodu Althannů, narodil se jako nejmladší syn hraběte Michaela Adolfa z Althannu (1574–1636) a jeho druhé manželky Marie Evy ze Šternberka (1605–1668), po matce byl mimo jiné bratrancem hrabat Václava Vojtěcha a Ignáce Karla ze Šternberka. Michael Václav (v dobové korespondenci současníků označovaný jen jako Václav – Wenzel) byl od mládí císařským komorníkem a díky příbuzenským vazbám později pronikl do zemské správy na Moravě. V letech 1675–1679 byl moravským nejvyšším sudím (tuto funkci zastával již v letech 1655–1658 jeho starší nevlastní bratr Michael Ferdinand z Althannu. Mezitím byl v letech 1678–1679 také císařským vyslancem v Polském království. Z Polska ještě nakrátko v roce 1679 odjel do Mohuče, kde byl jako zástupce císaře přítomen volbě nového mohučského arcibiskupa Anselma z Ingelheimu. Po návratu byl již jako majitel rozsáhlých statků na pomezí Čech a Kladska jmenován zemským hejtmanem v Kladsku a tuto funkci zastával až do smrti (1680–1686), zároveň se v roce 1680 stal císařským tajným radou. V letech 1682–1683 byl císařským vyslancem ve Stockholmu, kde měl důležitý úkol sjednat smlouvu mezi Švédskem a císařem Leopoldem I. Švédskou misi kvůli nemoci přijal jen s nechutí, nakonec zde ale strávil rok a půl. Ve svých diplomatických relacích ze Stockholmu zdůrazňoval své zdravotní problémy a nakonec byl na vlastní žádost odvolán. Na postu vyslance ve Švédsku jej nahradil František Antonín Berka z Dubé, který mimo jiné musel řešit Althannem zanechané dluhy ve výši přes 5 000 zlatých. Po návratu ze Švédska vykonával Althann nadále funkci zemského hejtmana v Kladsku a věnoval se také rozšiřování rodového majetku.

Rodinné a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Zámek Wölfelsdorf (dnešní Wilkanów v Polsku)

Jako nejmladší syn svého otce původně nezdědil žádné statky, až po předčasné smrti synů svého staršího bratra Michaela Ferdinanda převzal v roce 1677 rozsáhlý majetek na pomezí Českého království a Kladska. Byl majitelem fideikomisu[1] Králíky a sousedního panství Mittelwalde (dnešní Miedzylesie v Polsku). Po návratu ze Švédska své statky v této oblasti rozšiřoval a v roce 1684 koupil panství Seitenberg (dnešní Stronie Śląskie v Polsku) s hradem Šnalenštejn. Jeho hlavním sídlem se stal nově postavený zámek Wölfelsdorf (dnešní Wilkanów v Polsku), kde také zemřel.[2] Většinu jeho majetku zdědil nejstarší syn Michael Václav (1668–1738), vdova Anna Marie Alžběta, rozená Aspremont-Lynden, převzala do užívání panství Seitenberg.

V roce 1666 se oženil s hraběnkou Annou Marií Alžbětou Aspremont-Lynden (1646–1723) z významného belgického šlechtického rodu, její bratr Ferdinand Gobert Aspremont-Lynden (1643–1708) byl císařským polním maršálem. Z jejich manželství se narodilo osm dětí, synové dosáhli vysokého postavení v politice, církevní hierarchii a armádě, nejvýznamnějším z nich byl kardinál Michael Bedřich (1680–1734), místokrál v Neapoli. Dcery se provdaly do českých šlechtických rodin. Potomstvo:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro odlišení od svého stejnojmenného syna Michaela Václava z Althannu (1668–1738) bývá v literatuře a pramenech označován jako Michael Václav starší nebo Michael Václav I.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 216–217 ISBN 978-80-87284-67-4
  2. Kronika Wilkanówa dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]