Vác
| Vác | |
|---|---|
 Vacovská katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°46′31″ s. š., 19°7′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 146 m n. m. |
| Stát |  Maďarsko |
  Vác | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 61,6 km² |
| Počet obyvatel | 32 927 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 534,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0627 |
| PSČ | 2600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vác (česky a slovensky dříve též Vacov, německy Waitzen) je maďarské město v Pešťské župě, na levém břehu Dunaje 30, km severně od Budapešti. V roce 2018 zde žilo 32 728 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vác byl osídlen v dávnověku, první známky trvalejšího osídlení jsou z doby Římské říše. V roce 1004 založil Štěpán I. váckou diecézi. Z této doby je zde také biskupský palác. Samotné středověké město se rozvíjelo okolo opevnění, které se nacházelo na vyvýšeném místě na břehu Dunaje.
V roce 1241 město vyplenili Mongolové. Tehdejší uherský král sice nechal v Pešti sestavit velkou armádu na obranu před vpádem, nedokázal však přesunout vojska do Vácu včas.[2]
Na počátku 16. století Vác obsadila Osmanská říše, která se ho zmocnila na příštích 80 let. Boje proti Turkům znamenaly v některých obdobích časté střídání vlastníků a léta ničení. V roce 1597 a 1684 zde Habsburkové Turky porazili.
Na počátku 18. století Vác rovněž zasáhlo i Rákócziho povstání. V roce 1731 zachvátil Vác požár. O dekádu později strádalo město při epidemii moru.
V roce 1846 byla po dvou letech stavebních prací[3] vybudována železnice do Budapešti na jih a do Szobu/Štúrova na severu. Slavnostní otevření první dráhy na území Uher nicméně pokazil požár lokomotivy na váckém nádraží.[3] Z dlouhodobého hlediska ale dráha zcela změnila charakter města; umožnila rozvoj průmyslu, původní dílny nahradily továrny, zároveň však umožnila cestovat do nedaleké Budapešti, což přineslo omezení místního obchodu. Některé ze střetů maďarské revoluce z let 1848 a 1849 se odehrály poblíž města.
Roku 1855 byla v blízkosti Váce vybudována věznice.
Na počátku druhé světové války prišlo do Vácu množství uprchlíků z okupovaného Polska. Na konci konfliktu utrpěl Vác značné škody. Město bylo osvobozeno dne 8. prosince 1944 2. ukrajinským frontem sovětské armády v souvislosti s Budapešťskou ofenzívou.
Po válce došlo k obnově a rozvoji města. Vznikla nová sídliště, ve kterých byli ubytováni především dělníci nedalekého dolu v lokalitě Sejce (Sejcei mészkőbánya). Místní autobusové nádraží bylo zprovozněno roku 1960. Vzhledem k blízkosti metropole byl trend co do vývoje počtu obyvatel vzestupný a nezastavil se ani po roce 1989. Město těží ze suburbanizace Budapešti.
Na přelomu století byla východně od města dovedena také dálnice M2, která město spojuje s Budapeští.
V roce 2006 bylo kompletně přebudováno místní hlavní náměstí. V současné době Vác slouží jako rekreační místo pro obyvatele Budapešti.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve Vácu se nachází muzeum vína (maďarsky Bormúzeum Váci Curia orház-Borgyűjteménytár).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela z let 1761–1777 (maďarsky Váci dóm), sídlo váckého biskupa, je jednou z dominant města. Byla postavena na popud váckého biskupa a vídeňského arcibiskupa Kryštofa Antonína kardinála Migazziho, autorem architektonického návrhu byl Isidor Canevale. Původní katedrála z roku 1074 byla zničena při vpádu Mongolů ve 13. století. V interiéru jsou oltářní obraz a freska od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche.
- Vítězný oblouk (maďarsky Váci diadalív) z roku 1764 je jedinou stavbou svého druhu v Maďarsku. Byl postaven na počest Marie Terezie při příležitosti její návštěvy města opět architektem Canevalem. Na Oblouku jsou vyobrazeni Marie Terezie s manželem Františkem Štěpánem Lotrinským a její synové Maxmilián a Josef II.
- Věž někdejšího středověkého městského opevnění.
- Na centrálním náměstí 15. března jsou odkryté základy kostela sv. Michala ze 13. století.
- Dominikánský kostel na hlavním náměstí, zvaný také Bílý Kostel z roku 1770. U kostela je kašna se sochou Hedviky z Anjou.
- Synagoga z 19. století dnes slouží jako výstavní sál.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Východně od města se nachází dálnice M2, která směřuje z Budapešti právě sem (výhledově má být prodloužena až k slovenské hranici. V třetí dekádě 21. století existovala pouze v polovičním profilu.
V roce 2021 byly zahájeny přípravné práce pro výstavbu nového silničního mostu přes Dunaj, který by se nacházel poblíž Vácu.[4]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Deuil-la-Barre, Francie, 1991
Donaueschingen, Německo, 1993
Dubnica nad Váhom, Slovensko, 2003
Giv'atajim, Izrael, 1993
Järvenpää, Finsko, 1984
Odorheiu Secuiesc, Rumunsko, 1992- Šahy, Slovensko, 2004
Jurihondžó, Japonsko
Ťačiv, Ukrajina
Sariyer, Turecko
Otrokovice, Česko
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vác na maďarské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 29. (angličtina)
- ↑ a b Egy tűzvésszel indult a magyar vasút története. index.hu [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Indulnak a Dunakanyarban épülő híd előkészítő munkái. Portfolio.hu [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vác na Wikimedia Commons
