Vác
Vác | |
---|---|
![]() Vacovská katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°46′31″ s. š., 19°7′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 146 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Vác | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 61,6 km² |
Počet obyvatel | 32 927 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 534,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0627 |
PSČ | 2600 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vác (česky a slovensky dříve též Vacov, německy Waitzen) je maďarské město v Pešťské župě, na levém břehu Dunaje 30, km severně od Budapešti. V roce 2018 zde žilo 32 728 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vác byl osídlen v dávnověku, první známky trvalejšího osídlení jsou z doby Římské říše. V roce 1004 založil Štěpán I. váckou diecézi. Z této doby je zde také biskupský palác. Samotné středověké město se rozvíjelo okolo opevnění, které se nacházelo na vyvýšeném místě na břehu Dunaje.
V roce 1241 město vyplenili Mongolové. Tehdejší uherský král sice nechal v Pešti sestavit velkou armádu na obranu před vpádem, nedokázal však přesunout vojska do Vácu včas.[2]
Na počátku 16. století Vác obsadila Osmanská říše, která se ho zmocnila na příštích 80 let. Boje proti Turkům znamenaly v některých obdobích časté střídání vlastníků a léta ničení. V roce 1597 a 1684 zde Habsburkové Turky porazili.
Na počátku 18. století Vác rovněž zasáhlo i Rákócziho povstání. V roce 1731 zachvátil Vác požár. O dekádu později strádalo město při epidemii moru.
V roce 1846 byla po dvou letech stavebních prací[3] vybudována železnice do Budapešti na jih a do Szobu/Štúrova na severu. Slavnostní otevření první dráhy na území Uher nicméně pokazil požár lokomotivy na váckém nádraží.[3] Z dlouhodobého hlediska ale dráha zcela změnila charakter města; umožnila rozvoj průmyslu, původní dílny nahradily továrny, zároveň však umožnila cestovat do nedaleké Budapešti, což přineslo omezení místního obchodu. Některé ze střetů maďarské revoluce z let 1848 a 1849 se odehrály poblíž města.
Roku 1855 byla v blízkosti Váce vybudována věznice.
Na počátku druhé světové války prišlo do Vácu množství uprchlíků z okupovaného Polska. Na konci konfliktu utrpěl Vác značné škody. Město bylo osvobozeno dne 8. prosince 1944 2. ukrajinským frontem sovětské armády v souvislosti s Budapešťskou ofenzívou.
Po válce došlo k obnově a rozvoji města. Vznikla nová sídliště, ve kterých byli ubytováni především dělníci nedalekého dolu v lokalitě Sejce (Sejcei mészkőbánya). Místní autobusové nádraží bylo zprovozněno roku 1960. Vzhledem k blízkosti metropole byl trend co do vývoje počtu obyvatel vzestupný a nezastavil se ani po roce 1989. Město těží ze suburbanizace Budapešti.
Na přelomu století byla východně od města dovedena také dálnice M2, která město spojuje s Budapeští.
V roce 2006 bylo kompletně přebudováno místní hlavní náměstí. V současné době Vác slouží jako rekreační místo pro obyvatele Budapešti.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve Vácu se nachází muzeum vína (maďarsky Bormúzeum Váci Curia orház-Borgyűjteménytár).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a archanděla Michaela z let 1761–1777 (maďarsky Váci dóm), sídlo váckého biskupa, je jednou z dominant města. Byla postavena na popud váckého biskupa a vídeňského arcibiskupa Kryštofa Antonína kardinála Migazziho, autorem architektonického návrhu byl Isidor Canevale. Původní katedrála z roku 1074 byla zničena při vpádu Mongolů ve 13. století. V interiéru jsou oltářní obraz a freska od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche.
- Vítězný oblouk (maďarsky Váci diadalív) z roku 1764 je jedinou stavbou svého druhu v Maďarsku. Byl postaven na počest Marie Terezie při příležitosti její návštěvy města opět architektem Canevalem. Na Oblouku jsou vyobrazeni Marie Terezie s manželem Františkem Štěpánem Lotrinským a její synové Maxmilián a Josef II.
- Věž někdejšího středověkého městského opevnění.
- Na centrálním náměstí 15. března jsou odkryté základy kostela sv. Michala ze 13. století.
- Dominikánský kostel na hlavním náměstí, zvaný také Bílý Kostel z roku 1770. U kostela je kašna se sochou Hedviky z Anjou.
- Synagoga z 19. století dnes slouží jako výstavní sál.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Východně od města se nachází dálnice M2, která směřuje z Budapešti právě sem (výhledově má být prodloužena až k slovenské hranici. V třetí dekádě 21. století existovala pouze v polovičním profilu.
V roce 2021 byly zahájeny přípravné práce pro výstavbu nového silničního mostu přes Dunaj, který by se nacházel poblíž Vácu.[4]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Deuil-la-Barre, Francie, 1991
Donaueschingen, Německo, 1993
Dubnica nad Váhom, Slovensko, 2003
Giv'atajim, Izrael, 1993
Järvenpää, Finsko, 1984
Odorheiu Secuiesc, Rumunsko, 1992
Šahy, Slovensko, 2004
Jurihondžó, Japonsko
Ťačiv, Ukrajina
Sariyer, Turecko
Otrokovice, Česko
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vác na maďarské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 29. (angličtina)
- ↑ a b Egy tűzvésszel indult a magyar vasút története. index.hu [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Indulnak a Dunakanyarban épülő híd előkészítő munkái. Portfolio.hu [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vác na Wikimedia Commons